Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


S ženou Anděla smrti na rande: jak Mosad pokazil hon na Mengeleho

aktualizováno 
Ani proslulému Mosadu se nikdy nepodařilo chytit masového vraha v bílém Josefa Mengeleho. Jednou nevybral správného svůdce pro ex-manželku Anděla smrti, hned několikrát trestuhodně otálel s akcí. Prozrazují to nedávné výzkumy izraelského žurnalisty Ronena Bergmanna, který směl nahlédnout i do dosud tajných dokumentů.

Anděl smrti Josef Mengele v roce 1956. Kvůli dokladům ho tehdy vyfotografovala argentinská policie. | foto:  CC-BY, Profimedia.cz

Josef Mengele byl člověk, který se na rozdíl od ostatních lékařů v „cikánském táboru“ Auschwitz B II ochotně hlásil k provádění selekcí na rampě, když se otevřely dobytčáky přecpané lidmi. Ležérním gestem palce nalevo nebo napravo odsuzoval buď k okamžité smrti v plynové komoře, nebo ke krátkému životu strávenému o hladu a otrocké práci, případně k roli lidského pokusného králíka.

Mengele se chtěl vědecky profilovat na poli výzkumu dvojčat a ve svém táboře zřídil „školku“ pro děti do šesti let. Byl k nim prý velice vstřícný a přívětivý, zatímco jim píchal jedy, bakterie a viry, načež je osobně zabíjel a pitval.

Anděl smrti, jemuž není nikdo na stopě

Mengele vstoupil do nacistické strany v roce 1937 a o rok později narukoval k Waffen-SS, tedy kvazivojenské složce černých košil. V řadách 5. divize SS Wiking bojoval na východní frontě, za záchranu posádky hořícího tanku byl vyznamenán Železným křížem první třídy a u Rostova na Donu vážně zraněn. Byl povýšen na Hauptsturmführera, tedy kapitána, a dobrovolně se přihlásil ke službě v koncentráku, kde očekával neomezené možnosti pro svůj zvrácený výzkum.

Fotogalerie

Muž, který v červenci 1944 také vedl rozpuštění terezínského ghetta, nebyl žádný oportunista, jako tolik nacistických zločinců, ale skutečný fanatik. Když se dva roky před smrtí naposledy setkal se svým synem Rolfem, trval na tom, že nikdy nikomu neublížil a jen konal svoji povinnost.

Po válce po jistou dobu Mengele svoje stopy příliš důsledně nezametal, ani nemusel. Nový začátek totiž esesmanovi ulehčila okolnost, že mu při vstupu do Waffen-SS opomněli na předloktí vytetovat krevní skupinu. Mohl se tak vydávat za obyčejného vojáka a později si obstaral papíry na falešné jméno. Mezitím se však množila svědectví o mimořádně sadistickém lékaři z Osvětimi, která zaznívala i před Norimberským tribunálem, takže na podzim 1948 Mengele raději zvedl kotvy směr Buenos Aires. Peníze mu nechyběly, pocházel z bohaté průmyslnické rodiny, která mu přes prostředníky vždycky finance poslala.

V roce 1956 však jeho manželství skončilo rozvodem poté, co si Mengele začal s vdovou po svém bratrovi. Německé velvyslanectví v argentinské metropoli mu vystavilo rozvodové papíry a o dva roky později oddací list na pravé jméno, přestože ve Spolkové republice proti němu už běželo vyšetřování. O pár měsíců později sice podal freiburský státní zastupitel žádost o vydání Mengeleho do Německa, nacistický zločinec však byl očividně někým varován a zmizel na čas i s novou rodinou do Paraguaye, kde bez problémů získal státní občanství.

Až tehdy, patnáct let po válce, si jej Mosad konečně začal všímat.

Příliš pozdě znovuotevřený případ

O Mengeleho se v Jižní Americe starali právník Hans Sedlmeier a jednonohý plukovník Hans-Ulrich Rudel, slavný pilot bitevníku Ju 87 „Stuka“, jediný držitel Rytířského kříže se zlatým dubovým listím, meči a brilianty a později vojenský poradce různých latinskoamerických diktatur.

Edelweiss Piraten: děti, co děsily nacisty

Byly to ještě děti. Tři ze členů hnutí Edelweiss Piraten, které nacistický stát

Nejdřív to byly spíš gangy. Mladí lidé se poflakovali po ulicích, nenáviděli Hitlerjugend a jejich členy mlátili, kdykoli mohli. Během války byl však jejich odpor vážnější. Schovávali německé dezertéry, kradli nacistům munici a vykolejovali vlaky. Většině členů Edelweiss Piraten přitom nebylo víc než osmnáct.

Mosad se k Mengelemu snažil dostat různými prostředky, kupříkladu vyslal mladého německého žurnalistu, aby sbalil doktorovu bývalou ženu a získal od ní informace. Operace se nevydařila, agent pozorující rande ve svém hlášení poznamenal, že bývalá paní Mengeleová je „o celou hlavu vyšší než novinář a taky o dvacet let starší“.

Izraelci si ale za pět tisíc dolarů měsíčně koupili jiného pisálka a významnou osobu v kruzích bývalých nacistů. Wilhelm Sassen přispíval do plátku hnědých exulantů a pořídil také známé rozhovory s plánovačem holocaustu Adolfem Eichmannem, které později prodal německému týdeníku Die Zeit.

Sassen Izraelcům poradil zaměřit se na São Paulo a doporučil sledovat Rudela, který je dovedl k opuštěné farmě na okraji brazilské megapole. Třiadvacátého července 1962 statek obklíčili ozbrojení agenti Mosadu, kteří Mengeleho poznali ve skupince postávajících mužů. „To je on! Našli jsme tu svini,“ zašeptal jejich velitel do vysílačky v jidiš. V Tel Avivu však překvapivě nedali zelenou s odůvodněním, že je třeba „ve světle nových zjištění vypracovat definitivní plán“. Když se Izraelci i s definitivním plánem na farmu o tři měsíce později vrátili, byla prázdná.

Mosad na chvíli stopu zcela ztratil, než izraelské velvyslanectví v Brazílii ohlásilo domů, že jistá žena nařkla svého příbuzného Wolfganga Gerharda z pokusu o vraždu. A z toho, že u sebe ukrývá Němce jménem Mengele. Ukázalo se, že Gerhardovi osvětimského lékaře po několik let opravdu ubytovávali, než mu sehnali chatu u São Paula.

Mosad, přetížený operacemi na Blízkém Východě, však do São Paula vyslal pouhého jednoho agenta. Ten Mengeleho sledoval a vypracoval plán jeho únosu, který ovšem v centrále zamítli. Na další roky byla složka Mengele dokonce oficiálně uzavřena.

Až když se v roce 1977 stal ministerským předsedou Menachem Begin, přijala vláda bezprecedentní usnesení nerespektující mezinárodní právo ve smyslu, že má být „obnoveno pátrání po nacistických válečných zločincích, především po Josefu Mengelem. Nebude-li je možné přivést před soud, ať jsou zabiti.“

Krysy pod ochranou církevního kříže

Rat lines, tedy krysí cestičky, říkali Američané únikovým trasám významných nacistů, členů SS a chorvatských ustašovců. Ustálil se pro ně ovšem i pojem „klášterní cesty“, protože mezi pomahači válečným zločincům bylo nápadně mnoho kněží a jiných zástupců katolické církve. Ony trasy vedly často přes Itálii, odkud se šlo s falešnými papíry nejsnáze dostat do Argentiny. Oblíbenou zastávkou k načerpání sil a obstarání všeho potřebného bylo i Francovo Španělsko, přičemž někteří nacisté zakotvili také v arabském světě.

Klíčovými muži organizovaného exodu nacistů byl i chorvatský františkán Krunoslav Draganović, který později spolupracoval s americkou a možná i britskou, sovětskou a jugoslávskou výzvědnou službou. Patřil mezi ně i rakouský biskup Alois Hudal, který hnědým uprchlíkům zajišťoval podporu papežské diplomacie, kupříkladu při vyřizování víz.

O čtyři roky později se však tajná služba stále nepohnula ani o milimetr z místa, takže padlo rozhodnutí obnovit pozorování Rudela. Jako prostředek k rozvázání letcova jazyka agenti dokonce naplánovali únos Rudelova dvanáctiletého syna, což však ústředí nakonec zamítlo.

Začátkem roku 1983 byl poslední nadějí Izraelců řídký kontakt otce a syna. Dva dny před narozeninami obou mužů tehdy napíchli dva agenti Mosadu byt Rolfa Mengeleho v naději, že bude v den společného výročí telefonovat s Jižní Amerikou. Napjatě očekávaný hovor se však nekonal. Josef Mengele byl tehdy již po smrti. Osvětimského Anděla smrti spravedlnost nedostihla, utopil se při bezstarostném koupání, když dostal infarkt. Poslední roky strávil ve spartánských podmínkách bungalovu na okraji São Paula.

Jeho smrt Izraelcům potvrdily transkripce dokumentů nalezených při domovní prohlídce u Hanse Sedlmeiera, které dostali od německých kolegů.

Autoři:



Nejčtenější

Není nad to, chodit nahá po bytě, říká MOgirl Karolína

„Jsem usměvavá, infantilní, střelená, vtipná a hodná,“ říká MOgirl Karolína.

Láká ji nebezpečí a přiznává, že umí být střelená a infantilní. A ničeho ze svého života nelituje. „Řídím se mottem, že...

Experimenty na lidech: americký stát potají plošně šířil bakterie

Jezdily rychle a hlavně po celé zemi. Autobusy Greyhound proto armáda využila k...

Infikoval vlastní obyvatele bakteriemi a viry, které ničily zdraví a dokonce zabíjely. Potají. Po dlouhých dvacet let...



Orgasmus, pro který nehnete prstem. Internetem se šíří erotická hypnóza

Stačí se soustředit, nabádají erotické hypnotizérky.

Má to být bezdotykové sebeuspokojení. Prosté fyzických stimulů, cesta k orgasmu při něm vede čistě skrze mysl. Podle...

Hnědé kobylky: jak dobře si malí a hlavně velcí nacisté žili z cizího

A tohle je také naše. Nacisté jako Adolf Hitler a Hermann Göring nejen...

Špičky nacistického režimu si za veřejné peníze stavěly soukromé rezidence, důstojníci SS si jen tak přivlastňovali...

Nejlepší pivní destinace zahrnují USA, Čínu i Brazílii. Česko schází

Tupláky, hluboké dekolty, Octoberfest? Zapomeňte, pivní kultura se změnila....

Virginie na prvním místě a kromě ní další americká města, mimo nich už jen čínský Peking, jihokorejský Soul a brazilské...

Další z rubriky

Vosy a Noční čarodějnice. Do války proti nacistům zasáhly i pilotky

Hrdinky. Rufina Gaševová a Natalie Meklinová patřily do bombardovacího...

Sovětské pilotky létaly za druhé světové války bojové mise, jejich americké kolegyně přepravovaly náklady nebo...

VIDEO: Park plný penisů. Korejská atrakce oslavuje sexualitu a plodnost

V parku Haesindang jsou penisy mnohých barev i velikostí. O samotě, nebo ve...

Padesát soch ve tvaru penisu je unikátem. Mají podobu totemů, laviček, lamp, zvonů, v některých jsou vyřezaná znamení...

VIDEO: Sedí mi sexy, dominantní role, říká tanečnice burlesky Angelina

Burleska má i usměvavou tvář.

Burleska ji zlákala zdůrazněním ženskosti, fantazií. „Líbí se mi, že jejím ideálem je sebevědomá žena, která má šmrnc a...

Najdete na iDNES.cz