Letos si dal jako tradičně Jizerskou padesátku, spolu se zástupcem šéfredaktora iDNES.cz Petrem Pravdou závod Marcialonga a s hercem Davidem Vávrou Vasův běh. Ten bývá pro většinu běžkařů vrcholem, Jiří Čech ho vzal spíš jako předkrm.
"Řekl jsem si, že přece nebudu sedět doma a houpat nohama. Grónsko pro mě byla výzva, na kterou bych navíc za deset let už asi neměl," povídá aktivní šestačtyřicátník.
Do Grónska nakonec nejel sám. "Jsem lenivý člověk, sám bych se do toho nejspíš nepustil," směje se. "Od známých jsem dostal kontakt na Stanislava Bartůška, sportovního reportéra České televize. Když odpověděl, že se mnou určitě jede, už jsem se nemohl vyvlíknout," dodává. V grónském Sisimiut se oba seznámili s českým velvyslancem Zdeňkem Lyčkou. Ten ale závodil v barvách dánské vlajky.
Historický ročník
Arctic Circle Race je nejnáročnější běžecký závod na světě. V noci teploty klesají až na minus dvacet, přes den se vyšplhají o deset stupňů výš. Na evropském kontinentu nenajdete místo, kde by se grónské podmínky daly natrénovat. "Tamější sníh je suchý. Vůbec neklouže a netaje. Když jedete, skřípe to, jako byste jeli po slévárenském písku," popisuje nadšený sportovec z Pusté Polomi.
Spal ve stanu na zahraděNa extrémní podmínky závodu se Jiří Čech začal připravovat už v zimě. "Sousedi se divili, když mě viděli spát ve stanu na zahradě." Nepodcenil ale ani fyzickou přípravu. "Jezdil jsem, kde se dalo. Nejoblíbenější stezky mám na Pradědu a mezi Skřítkem a Karlovem." S tréninkem na Artic Circle Race začal už v srpnu, kdy jezdil na kolečkových běžkách trasu Pustá Polom – Jakubčovice. "Díky nim mám každý rok ještě před prvním sněhem odběhnuto 200 kilometrů." |
Každý bojuje hlavně sám se sebou
Už během první etapy se rodák z Pusté Polomi obával, že závod nedokončí. "Dostal jsem křeče do nohou, říká a vzdává hold soupeřům. "Všichni, kteří mě předjížděli, se zastavili a ptali se, zda potřebuji pomoct. A když jsem potkal Španěla, který spadl, udělal jsem totéž. Celý závod probíhá kolegiálně," vypráví Čech a dodává, že během závodu bojuje každý hlavně sám se sebou.
Závod je plný neočekávaných situací. "Během druhé etapy jsme všichni v čele najeli omylem na špatnou trasu a zajeli si minimálně čtyři kilometry," říká Čech.
Každých deset kilometrů byla pro závodníky připravena občerstvovací stanice. Dostali sladký teplý nápoj a pečivo s kousky čokolády. "Stál jsem na každé, potřeboval jsem doplnit tekutiny," řekl Čech.
Nejistota až do třetí etapy
Z Arctic Circle Race měl velký respekt. "Celou dobu jsem si nebyl jistý, jestli závod dojedu. Až v druhé půli třetí etapy jsem si řekl, že teď už musím, i kdybych měl dolézt po čtyřech," směje se.
"Při dojezdu mi bylo ale opravdu zle," popisuje poslední kilometry Jiří Čech. "I když už jsem měl cíl na dohled, sledoval jsem každý hrb, jestli za ním stezka náhodou neuhýbá a já nemusím jet zase někam jinam."
Doufal v umístění do třicátého místa, dojel šestnáctý. "V cíli mě pořadatelé zabalili do deky, dali mi teplý čaj, pak ještě jeden a konečně jsem si mohl sednout. Jestli jsem něco říkal? Asi ne, byl jsem rád, že to mám za sebou."
Arctic Circle RaceVíce než polovina závodníků bývá tradičně z Grónska, zahraniční bývá zastoupeno hlavně Velkou Británií a Německem, účastní se ale i borci ze Španělska, Finska, Švýcarska, Lotyšska, Rakouska, Ruska, Itálie. Na letošním ročníku byli závodníci z celkem 14 zemí. Arctic Circle Race má dvě trasy. Delší měří 160 kilometrů, kratší 100 kilometrů. Na 160 kilometrů si v zamrzlé grónské pustině troufají hlavně muži, většina žen se účastní kratšího závodu. V kategorii mužů letos vyhrál Rus Sergej Spirin s celkovým časem 10:08:26, v ženách domácí Niviaq Berthelsenová (12:03:47), Jiří Čech dojel v čase 13:21:55. |
