Milá Báro,
píši vám s problémem, který řeším už několik měsíců. Zoufale jsem se zamiloval do přítelkyně svého dobrého kamaráda Martina, s nímž se známe už z gymplu (mně je 35 let). Přibližně před rokem začal chodit s Terezou, která je zosobněním mé představy o femme fatale. Krásná, sexy baba, chytrá, vtipná, milá, s obrovským rozhledem a kromě toho kariérně úspěšná. Prostě sen každého chlapa. Když spolu začali chodit, měl jsem vztah s jinou ženou a často jsme se stýkali ve čtyřech.
Postupem času jsem zjistil, že si s Terezou rozumím a až neuvěřitelným způsobem se doplňujeme a shodujeme. Už dávno nejsem žádný puberťák, takže dokážu rozpoznat chvilkové poblouznění od skutečné přitažlivosti. Časem jsem se se svou tehdejší partnerkou rozešel, protože náš vztah už stejně dlouho neměl šťávu a já jsem stejně většinu času myslel na Terezu (dospělo to tak daleko, že jsem si ji dokonce představoval i při sexu). Konce svého vztahu nelituji, protože stejně neměl žádnou perspektivu.
Jenže teď je otázkou, co dál? Na jednu stranu si nedokážu představit vedle sebe kohokoli jiného než ji, na druhou stranu se jí to ale bojím říct. Myslím, že je jí se mnou dobře a má mě ráda, ale nevím, jestli je do mě zamilovaná. Nikdy jsme o tom spolu nemluvili, takže můžu usuzovat jen z toho, jak se ke mně chová. Další problém je samozřejmě Martin. Na rovinu můžu říct, že kdybych měl volit mezi ním a Terezou, určitě bych si vybral ji. Ale samozřejmě bych o něj jako o kamaráda nerad přišel, kdyby to mezi ní a mnou neklaplo.
Takže se ptám: Volila byste raději možnost říct jí to a riskovat, že to vyzradí Martinovi a já je ztratím oba, nebo se mám dál trápit se svým tajemstvím sám? Případně, mám se svěřit Martinovi, než to praskne samo?
Díky za názor,
Tomáš
Tomáši,
děkujeme vám za dopis. Chápu, že vaše situace a zejména pocity rozpolcení jsou velmi nepříjemné, vyčerpávající a depresivní. Z vašich slov je současně patrné, že ačkoli je to pro vás obtížné dilema, přistupujete k situaci zodpovědně, promýšlíte možné důsledky svého rozhodnutí a nechcete se ukvapit. Pokud však od naší poradny očekáváte jasnou radu, zda máte kamarádově přítelkyni své city vyjevit, či nikoli, musím vás zklamat. Nikdo na světě vám nedokáže říci, jak se vyvine situace, ať zvolíte to, či ono řešení.
PoradnaVaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Vzhledem k tomu, že nevíte, co k vám dotyčná žena cítí, bych vám však spíše doporučovala s případným vyznáním vyčkat. Mezi kamarádskou sympatií a zamilovaností, pro kterou je člověk ochotný opustit svůj stávající vztah, je velký rozdíl. Jak správně podotýkáte, pokud vaše city nebudou opětovány, velmi pravděpodobně ztratíte oba dva.
Zkuste proto spíše na nějakou dobu omezit styky se svým kamarádem i Terezou. Získáte tak od situace větší odstup a možná dáte Tereze možnost, aby si uvědomila, že jí vaše přítomnost chybí. Možná také, i když se vám to teď jeví jako nepravděpodobné, s odstupem zjistíte, že jste schopen se od ní odpoutat víc, než jste si původně myslel. Nebo se naopak utvrdíte v tom, že bez ní skutečně nemůžete být, a získáte tak rozhodující motivaci svěřit se jí se svými city.
Varianta, že byste se svěřil svému kamarádovi, se mi jeví jako nejméně šťastná. Dokud mezi vámi a onou ženou k ničemu nedojde (ať už fyzickému, nebo k projevení citů), není důvod ohrožovat vaše přátelství. Pokud se mu totiž se svou zamilovaností svěříte, nedáváte mu příliš možností, jak může na stávající situaci reagovat. Velmi pravděpodobně tak dojde jen k ochladnutí vašich vztahů a minimalizování kontaktů. Spíše se snažte utřídit si myšlenky sám v sobě, získat odstup a případně vyčkat, jak se bude situace dál vyvíjet. Přeji vám hodně štěstí.
Psycholožka Bára
