Kalendář Pirelli 2019 se představil. Ženy v něm odhalují své sny

  13:30aktualizováno  15:30
Milán (od zpravodaje iDNES.cz) - Žijí svými touhami, ambicemi, vášněmi. Mají sny, pracují na jejich naplnění. Jsou individualitami. Fotograf Albert Watson představuje v kalendáři Pirelli pro rok 2019 právě takové ženy. Watsonovo dílo, do něhož pozval například modelku Gigi Hadidovou nebo herečku Julii Garnerovou, se ve středu představilo v Milánu.

„Chtěl jsem vytvořit něco víc než jen něčí portrét. Mým cílem byla fotografie ve své nejryzejší podobě, která nahlédne do nitra žen a vytvoří situace, jenž předají pozitivní zprávu o ženách dneška,“ prohlásil Watson. Právě situace a příběhy hrají v kalendáři Pirelli pro rok 2019 kromě svých protagonistek ústřední roli.

Prohlédněte si fotografie kalendáře Pirelli 2019

Základní myšlenku měl Watson pohromadě brzy poté, co nabídku stát se autorem šestačtyřicátého ročníku kalendáře dostal. „Chtěl jsem nabídnout čtyři příběhy čtyř žen,“ líčí. A aby ony příběhy ještě zesílil, rozhodl se je zpracovat jako čtyři filmy. Filmy na fotografiích.

Právě kinematografický prvek se ostatně prolíná celou jeho tvorbou. Zcela vědomě a záměrně. „Drtivá většina mých fotografií obsahuje jako svou řídicí sílu buď film, nebo grafiku, případně propojení obojího,“ připomněl v Milánu. To proto, že právě filmovou a grafickou tvorbu původně vystudoval.

V kalendáři Pirelli filmový prvek ještě podtrhl tím, že fotil na formát 16:9, chtěl totiž, aby snímky vypadaly jako filmový pás. To pro něj byla jedna z výzev jeho angažmá pro prestižní kalendář. „Fotit ženy na širokoúhlý formát bylo velmi náročné,“ nezastíral přitom.

Watson je vyhlášený svou zálibou v černé barvě – a dostál jí i v Milánu, nevzdal se ani oblíbeného černého baretu. Především však má pověst zapáleného fotografa, který k tvorbě přistupuje poctivě a koncepčně. I to se potvrdilo. Mluvil přesvědčivě, srozumitelně, sdělně. Rozpřahoval ruce, spínal je, gestikuloval. A ani v Milánu neopomněl zdůraznit, jak důležitá je pro fotografa příprava. Ono poselství neschází snad žádnému jeho rozhovoru.

Pán světla a mistr přípravy

Aukce: Watsonův kalendář Pirelli 2019 dražte na iDNES.cz

I letos je Kalendář Pirelli unikátní i svým zpracováním, fotografie jsou na volných listech, které jsou uloženy v černém boxu. „Nechtěl jsem, aby to byl obyčejný otáčecí kalendář s onou hroznou drátěnou spirálou. Chtěl jsem, aby byl sám o sobě i předmětem, objektem,“ líčil Watson.

Jako každý rok se bude kalendář dražit na iDNES.cz, výtěžek z aukce pod záštitou Nadace Agrofert půjde na Masarykův onkologický ústav.

Dražba kalendáře Pirelli se na iDNES.cz koná ve středu 19. prosince.

„Příprava, příprava, příprava,“ zní jeho imperativ. Před focením musí být vše do puntíku rozplánované, nachystané. To proto, aby se poté mohl soustředit pouze na fotografovanou osobnost. A nejsou to jen slova.

„Albert mi zavolal a předestřel mi koncept. Měl o něm naprosto jasno, měl ho velmi promyšlený,“ vzpomínala v Milánu na své uvedení do kalendáře americká herečka Julia Garnerová, známá například ze seriálů Ozark nebo Maniac. Stejnou recenzi má na fotografovu práci tanečník Sergej Polunin, který se do jednoho z příběhů zapsal též. „Albert opravdu ví, co chce. Ví to přesně,“ prohlásil umělec a dodal: „Mám takový přístup rád, zjednodušuje práci, mohu se poté soustředit pouze na své pocity.“

I proto bylo samotné focení neuvěřitelně rychlé. Navzdory náročným manipulacím se světlem. Fotograf je svou prací se světlem, která spojuje bravurní řemeslnou zručnost s originální kreativitou, vyhlášený. A v kalendáři Pirelli podle svých slov popošel o další krok dál. „Propojit a nakombinovat v jednom snímku tolik různých druhů světel, bylo velmi náročné,“ uvedl a jedním dechem se dodal: „Je však pravda, že si to občas děláme komplikovanější, než je potřeba.“

Výsledkem jsou však unikátní barevné kompozice, tak unikátní, že při svém patnáctiminutovém setkání s novináři v historickém sídle firmy Pirelli v milánské čtvrti Bicocca Sergej Polunin, který na něm poprvé viděl finální a kompletní podobu Watsonova mistrovského díla, trochu pozapomněl na novináře. Mimoděk se během povídání pohroužil do kalendáře, který před ním ležel v boxu na zemi. Usmíval se, potetovanýma rukama obracel list za listem, všech čtyřicet fotografií, fascinovaně kroutil hlavou a čas od času spíše sám pro sebe hlesl: „Miluji Albertovy barvy.“

Sympatická, spontánní a upřímná. „Ne. vůbec, já jsem typická Newyorčanka,...

Sympatická, spontánní a upřímná. „Ne. vůbec, já jsem typická Newyorčanka, neřídím,“ odpověděla se smíchem Garnerová na dotaz, zda má něco společného s motoristickým světem.

„Věděl jsem, že jej v kalendáři chci,“  prohlásil  na Poluninovu adresu Watson,...

„Věděl jsem, že jej v kalendáři chci,“ prohlásil na Poluninovu adresu Watson, „nejenže je bravurní tanečník, mám ho rád za to, jaký je člověk, co z něj tryská.“

Když se však stejně mimoděk vrátil zpět k reportérům, připomněl: „Albertův přístup je založen na disciplíně.“ Disciplíně a přípravě. Jen díky osmiměsíčnímu průběžnému pilování konceptu, promýšlení technických detailů a plánování se mohlo nafocení všech fotografií odehrát za pouhé čtyři dny. „Albert udělal vše vlastně již předtím. Přijela jsem do připraveného. Udělal několik fotek a bylo to,“ popisuje Julia Garnerová. A mluví o technicky obtížných, kompozičně velkorysých fotografiích s úchvatnou přírodou.

Cesty za snem

Ústřední roli hrají v příbězích kalendáře Pirelli čtyři ženy, jejich součástí jsou však též tři muži. „Nechtěl jsem jen sezvat skupinu modelek, přijít s nimi na pláž a vyzvat je, ať si svléknou hodní díl bikin,“ smál se na tiskové konferenci Watson. 

Protagonistky jeho kalendáře jsou zároveň i protagonistkami celého poselství. „Když jsem se dnes dívala, poprvé, na všechny fotografie, viděla jsem v očích ztvárněných žen sílu. A to je něco, co je dnes velmi potřeba,“ prohlásila na tiskové konferenci francouzská herečka a modelka Laetitia Casta. Albert Watson souhlasil. Právě proto, aby své dílo co nejvíc odlišil od prvoplánovitých zaachycení ženskosti, umístil do svých „fotografických filmů“ i tři muže.

V prvním příběhu přisoudil fotografův scénář Gigi Hadidové roli bohaté ženy, která se těší elitnímu společenskému postavení, je však terčem závistivých pohledů okolí. A nejen to, za úspěchem, jehož dosáhla, se skrývá smutek a samota. Ano, její příběh vyvolává úsloví: Dej si pozor, co si přeješ, mohlo by se ti to vyplnit. Jejím partnerem před fotoaparátem je módní designer Alexandr Wang. Ztvárnil rádce, který se pokouší vrátit jejímu životu smysl – a jiné sny.

Ve svých pětasedmdesáti letech vitální - a s velmi utříděným přístupem k...

Ve svých pětasedmdesáti letech vitální - a s velmi utříděným přístupem k tvorbě. Albert Watson je mistr. A okouzlující

V Milánu prokázal, že má rozhled. Komentoval umělecké směry, současnou filmovou...

V Milánu prokázal, že má rozhled. Komentoval umělecké směry, současnou filmovou a jinou hudbu, sportovní fotografii.

Soubor fotografií s Laetitií Casta nahlíží na životní sny z opačného směru. Místo sebevědomí zachycuje pochyby, místo naplněného snu snění, místo bohatství nouzi. Casta ztvárnila umělkyni, která teprve sní o úspěchu, plná nejistoty, aby mohla tvořit, musí si vydělávat jako servírka. Má však oporu – ve svém příteli, jehož představuje právě ukrajinský baletní mistr Sergej Polunin.

Jejich cyklus obsahuje ikonické fotografie, na nichž Polunin učí svou partnerku tančit. „Věděl jsem dopředu, že snímky budou fungovat. Popravdě, nakonec fungují ještě lépe,“ rozesmál v Milánu novináře Watson. A Polunin připomněl, že dvojice opravdu tancovala. „Focení je manipulace s energií. Chcete-li, aby fotografie byly živé, nesmíte do nich vdechnout zmrazené pózy, musíte jim dát pohyb,“ zdůraznil.

Tanec prostupuje i příběhem baletní hvězdy Misty Copelandové, která se svým partnerem, ztvárnil ho baletní tanečník Calvin Royal III, sní o tom, že se dostane do prestižního Pařížského operního baletu. Na to, zda jí život osudový zlom dopřeje, však čeká a přivydělává si jako striptýzová tanečnice. Mimochodem, Copelandová ji ztvárnila tak přesvědčivě, že když focení skončilo, přišel prý za Watsonem majitel striptýzového podniku v Miami, který si štáb pronajal, aby se jej zeptal, nemohl-li by u sebe Copelandovou aspoň na čas angažovat.

Poslední fotografická povídka zachycuje herečku Julii Garnerovou jako fotografku, která dokumentuje vzácné rostliny v botanických zahradách. Její sen je klidný, netouží po rychlém úspěchu, odměnou jí je samotná práce. Přesto si ji společenské i profesionální uznání a úspěch vyhledávají.

Fotograf a workoholik slepý na jedno oko

Albert Watson, jemuž firma Pirelli svěřila vydání svého kalendáře pro příští rok, se narodil v roce 1942 ve Skotsku a vystudoval grafický design a filmovou tvorbu. Fotografie byla součástí jeho vzdělání, když se však v roce 1970 se svou ženou přestěhovali do Spojených států, živil se v Los Angeles jako učitel na základní škole.

Profil Alberta Watsona

Technickou stránku fotografování zná více než kdo jiný. To však jen proto, aby...

Ikonický snímek mladinké Kate Mossové vyšel z jeho fotoaparátu. Slavná fotka přemýšlejícího Steva Jobse též. A Alfred Hitchckock s mrtvým krocanem taky. Albert Watson fotil nejmocnější, nejslavnější, nejkrásnější lidi světa. „Nervózní z toho nejsem. Vůbec. Je to jen práce,“ říká umělec, který od dětství nevidí na jedno oko.

Tehdy však začal i fotit a ještě koncem roku 1970 dostal první zakázku od firmy Max Factor. Brzy přišly další, fotil pro GQ, Mademoiselle, GQ, Harper’s Bazaar, pro který na ikonických snímcích zachytil Alfreda Hitchcocka. Od té doby se jeho fotografie objevily na více než stovce obálek magazínu Vogue po celém světě. Fotil pro Rolling Stone i Time, vytvořil stovky reklamních kampaní pro značky jako Blumarine, Prada, Gap, Levi’s, Revlon a Chanel. Na kontě má i desítky filmových plakátů, například pro filmy Kill Bill a Gejša.

Je držitelem řady ocenění, mezi jinými Lucie Award, Grammy Award, Der Steiger Award a Hasselblad Masters Award, Photo District News ho jmenovaly mezi dvacítkou nejvlivnějších fotografů všech dob. Vydal pět knih a měl bezpočet výstav po celém světě.

Nezastírá, že je workoholik se zájmem o fotografii všech druhů. Fotí krajiny, portréty, interiéry, ale i Tutanchamonovy artefakty, všechny jeho snímky se však vyznačují měkkostí, perfektní barevnou kompozicí.

S dlouhou historií. A pro elitu

První edice kalendáře vyšla v roce 1964. Fotografem byl Robert Freeman, který se proslavil portrétními snímky skupiny Beatles. S výjimkou let 1975 až 1984 vychází kalendář dodnes a prošla jím díla více než třiceti fotografů. Na jeho tvorbě se podíleli například Richard Avedon, Peter Lindbergh, Bruce Weber či Patrick Demarchelier.

Kalendář každoročně učaruje i tím, že milovníky krásy zavádí na poutavá místa. V roce 2008 našel fotograf Patrick Demarchelier inspiraci v uličkách plných nevěstinců a pomíjivé lásky v pověstné Francouzské čtvrti v Šanghaji, rok nato složil Peter Beard hold poušti Kalahari a deltě řeky Okawango v Africe.

V roce 2010 vsadil Terry Richardson na návrat k 60. a 70. letům, kdy modelky pózovaly na panensky čistých plážích, rok poté situoval Karl Lagerfeld modelky do říše starých řeckých bájí. Z ní se kalendář pro rok 2012 přenesl na Korsiku a následná edice do magického Rio de Janeira, kam zavedl i českou modelku Petru Němcovou.

Vydání pro rok 2014 se vracelo k „trezorovým“ fotografiím Helmuta Newtona z roku 1985. Kalendář pro rok 2015 fotografa Stevena Meisela zobrazoval ženu jako erotickou ikonu a nesl se ve znamení fetišismu. Rokem 2016 provázely revoluční fotografie Annie Leibovitzové, která vsadila na snímky silných žen, vzpírajících se patriarchální nadvládě. 

Edice 2017 nese rukopis Petra Lindbergha. Je oslavou přirozené krásy a skví se v ní intimní, i když neodhalené snímky hereček, mezi nimiž nechybí Uma Thurmanová, Helen Mirrenová, Nicole Kidmanová či Penelope Cruzová.

Extrovertní kalendář pro rok 2018 otevírá dveře do světa za zrcadlem. Tim Walker v něm nechává s humorem, surrealistickou groteskností, ale i s hororovými prvky defilovat například Královnu, Plšici, Bílou královnu, ale především Alenku. Ano, své modelky a modely, například Naomi Campbellovou nebo Whoopi Goldbergocou, umístil do příběhu Levise Carrolla.

Kompletních 46 vydání nese rukopis celkem 36 prestižních fotografů, devět z nich dostalo šanci vytvořit hned po dvou ročnících. Kalendář Pirelli je tradičně určen společenské elitě, významným zákazníkům, slavným osobnostem i hlavám států. Mezi jinými ho dostávají i královské rodiny Velké Británie a Španělska.

Autoři: ,

Nejčtenější

Líbání, sexy esemesky: muži a ženy se neshodnou, kde začíná nevěra

Příliš důvěrné polibky na večírku s cizí ženou? Pro polovinu mužů to není...

Dopustit se opilého líbání s někým cizím na večírku. Z nudy flirtovat na seznamovací aplikaci. Dopřát si intimní...

VIDEO: Mirek se vystavil nahý. Užil si se čtyřmi slečnami naráz

Miroslav se ukázal bez oblečení na Výstavě skutečných nahých mužů.

Miluje nahotu, bez oblečení chodí i doma před návštěvami a když se v Praze konala Výstava skutečných nahých mužů,...

Niño sicario: fenomén dětských vrahů ovládá drogové kartely

Klučina s rukama od krve. Edgar Jimenez Lugo dělal pro kartel tu nejšpinavější...

Jsou mladí, vlastně ještě děti. Přesto už pracují v žoldu drogových kartelů. Nejen jako kurýři nebo pašeráci. Zabíjejí,...

Další ochutnávka z kalendáře Pirelli: dražte ho 19. prosince

Postava zosobněná topmodelkou Gigi Hadidovou čtenářům připomíná, že ne každý...

Je intimní, ale ne lacině. Oslavuje krásu žen, ale i sílu jejich osobností. Kalendář Pirelli pro rok 2019 vypráví čtyři...

Zkáza Franklinovy výpravy: mráz, beznaděj a kanibalismus

Někteří členové výpravy se rozhodli vydat pěšky na jih. Po prvních úmrtích se...

Měla to být výjimečná výprava plná objevů. Jenže britská Franklinova námořní expedice mířící do země arktického ledu...

Další z rubriky

Atropia: americké vojáky připravuje na boj fiktivní země

Výcvik ve Fort Irwing má být co nejautentičtější.

Prašné ulice lemované domky, stánky s trhovci nabízejícími zboží. V davu halasících civilistů se však skrývá terorista....

Extrémní gastronomie: aljašskou rybí hlavu byste si na Vánoce nedali

Nejčastěji se na Aljašce fermentují hlavy síhů.

I když Aljaška láká turisty na překrásné přírodní scenérie, kulinářskou atrakcí se nejspíš nikdy nestane. Může za to i...

VIDEO: Mirek se vystavil nahý. Užil si se čtyřmi slečnami naráz

Miroslav se ukázal bez oblečení na Výstavě skutečných nahých mužů.

Miluje nahotu, bez oblečení chodí i doma před návštěvami a když se v Praze konala Výstava skutečných nahých mužů,...

Najdete na iDNES.cz