Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jan Mydlář byl celebritou mezi katy a psaly se o něm romány

aktualizováno 
Byl zámožným a váženým vlastníkem tří domů, ovšem jeho prací bylo mučení a popravy. Nejznámější český kat Jan Mydlář se narodil před 445 lety. Ostří jeho popravčího meče sťalo i 27 českých pánů.

Velká podívaná. Poprava českých pánů v roce 1621 byla událostí. A v jejím centru stálo popravčí umění kata Mydláře. | foto: commons.wikimedia.orgCreative Commons

Stínání hlav jako náplň práce? To by pro profesionálního kata byla až příliš stereotypní praxe. Staroměstský kat Jan Mydlář, od jehož narození letos uplynulo 445 let, měl rejstřík dovedností podstatně širší. Věšel, lámal nešťastníky v kole, probíjel je kůlem, upaloval i čtvrtil. Ať šlo o chuďase, boháče či šlechtice. A mučení? K oblíbeným metodám justice přelomu 16. a 17. století patřilo natahování na žebřík, drcení kloubů či pálení ohněm. Katovské řemeslo zkrátka nebylo pro něžné typy.

Kdo by ale čekal muže v červené kápi, pod níž skrývá svou identitu, ten by byl na omylu. Ostatně v době Jana Mydláře se nepopravovalo ani setnutím na špalku. „Nic takového jako červenou kápi čeští ani evropští kati nenosili a pravděpodobně ani nikdy předtím. Stejně tak je mýlka, že se v raném novověku popravovalo na špalku. V našich zemích si odsouzený k smrti klekl a kat mu švihem oddělil hlavu od těla, musel se proto umět dobře trefit,“ vypráví historička Karin Pátrová, která pracuje v Brandýse nad Labem v nízkém domě, jenž kdysi sloužil jako katovna.

Katovy meče

Většina dochovaných popravčích mečů neměla špičku. Říká se, že to bylo buď proto, že byly považovány za zbraně „nečisté“, takže špici neměly, aby je nebylo možno použít v boji. Nebo ji zkrátka nepotřebovaly. 

Meče měly také občas na konci čepele tři malé dírky. Ty mohly symbolizovat Trojici boží, ale fungovaly možná i tak, že se jimi protáhly kožené řemínky, na které se zavěsilo olověné závaží – aby měl meč větší švih.

Podobnou budovu v Praze obýval i Jan Mydlář v Praze, zřejmě stála nedaleko Vltavy blízko Staroměstského náměstí. Mnoho informací o životě Jana Mydláře dnes historici nemají, zato se o něm točily filmy a zejména psaly romány. Romantická pověst je následující: Mydlář se narodil v Chrudimi a ke katovskému řemeslu se dostal z nešťastné lásky. Zamiloval se do ženy, která byla odsouzena na šibenici za vraždu, otrávila manžela. Mydlář se ji tedy pokusil zachránit tím, že se dal do služeb katova pohůnka. Plán mu nevyšel, nešťastnici nakonec oběsili, ale mladý Mydlář už u řemesla zůstal.

Romanopisec Josef Svátek v díle Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze líčí katův osud dál takto: Mydlář se odebral do Prahy, kde měl studovat lékařskou fakultu, tu ale nedokončil a následně se z něho stal mistr popravčí.

Ve skutečnosti Mydlář v Praze zřejmě nestudoval. To však neznamená, že kati neměli k lékařskému řemeslu vlohy, naopak. „Lidé katy často navštěvovali a prosili je o ošetření zejména zlomených kostí, vykloubených údů, a to hlavně u domácích zvířat,“ upozorňuje historička.

Poprava císařova oblíbence

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

První doloženou popravu vykonal Jan Mydlář roku 1605 – tehdy usekl hlavu šlechtici a vojákovi Heřmanu Fridrichu Russwormovi, oblíbenci Rudolfa II. známého i z filmu Císařův pekař. Popraven byl za souboj v ulicích Prahy, šarvátky byly totiž kvůli vysoké kriminalitě v tehdejším hlavním městě zakázány.

Z této doby se dochovaly i zápisy o katovském řemesle. Mydlář byl zaměstnancem města, dostával fixní plat. Vyšší obnosy si vydělal za jednotlivé úkony, tedy za popravy či mučení. Tehdejší vedení města však s odměnami nespěchalo, takže Mydlář musel radní často upomínat.

Jan Mydlář si přesto vydělal dost peněz na to, aby se stal nejen zámožným, ale i váženým obyvatelem města, vlastnil dokonce několik domů. „Na rozdíl od jiných katů to byl poměrně vážený člověk. Obecně byl kat totiž takzvaně ‚snížený člověk‘, nebyl plnoprávný,“ podotýká historička Pátrová. Katům se lidé často vyhýbali, v kostele či hospodě seděli obvykle sami. Záleželo ale na pověsti toho kterého konkrétního muže.

Jesseniovi vytrhl jazyk

Po bitvě na Bílé hoře přišla Mydlářova profesně „nejslavnější chvíle“ – 21. června 1621 sťal na Staroměstském náměstí 27 českých pánů. Tehdy k tomu prý spotřeboval čtyři nabroušené meče. Janu Jesseniovi, který provedl první veřejnou pitvu v Čechách, tehdy zaživa vytrhl jazyk.

Poslední popravu vykonal Jan Mydlář roku 1632, kdy poprvé „minul“, a proto se rozhodl odejít do důchodu. Jeho řemeslo převzal syn Jan Václav a katovská dynastie pokračovala i vnuky Janem, jenž skončil sám na popravišti, a Danielem, který byl katem ve středočeském Kostelci nad Černými lesy. Další osudy katovské rodiny Mydlářů jsou však nejasné.

Autoři: ,


Nejčtenější

Chci karavan a zběsilé jízdy po světě, říká MOgirl Dreya

Jsem sarkastická a tvrdohlavá, říká MOgirl Dreya.

Sarkastická, tolerantní a empatická, ale též tvrdohlavá a zbrklá. Tak se vidí MOgirl Dreya.

Lobotomii v USA podstoupilo 40 tisíc lidí. Ničila životy

Walter Freeman a James Watts přinesli lobotomii do Spojených států. Postup...

Byly to nešetrné zákroky bez sterilních podmínek. Profesor Walter Freeman jich zvládl desítky týdně. Byl showman,...



VIDEO: Seriál Jiné tváře lásky vás provede světem prostituce v Česku

Koncem devadesátých let bylo Česko rájem prostituce. Dnes počty prodejných žen...

Každý den je v Česku připraveno prodávat své tělo v průměru na deset tisíc žen. „Škála je velká. Od holek bez dokončené...

Stelete si postel? Máte víc sexu i přátel, tvrdí výzkum

Naše ranní ložnicové návyky o nás prozradí víc, než myslíme, tvrdí studie.

Jako by ostrým řezem dělil společnost na dvě opravdu odlišné skupiny. Jako by to nebyl jen pouhý ranní návyk. S tím,...

Siláci tahali kamion, zvedali auta. Českým mistrem se stal Jiří Tkadlčík

Je to jednoručka, ale jiná, než jakou znáte z fitka.

Má četné mezinárodní úspěchy, je legendou českých strongmanů, proto byl favoritem. Oprávněně. Jiří Tkadlčík první český...

Další z rubriky

Tam dole máte narkotický pocit, říká extrémní potápěč Guillaume Néry

Hlubkové potápění pro Néryho znamená především objevování. Limitů těla, které...

První nádech poté, kdy se dostane z hlubiny zpět nad hladinu, miluje. Plíce, předtím extrémně smrštěné, se roztáhnou,...

Poklad! Zlato a stříbro z vraku musel Alex Storm osm měsíců tajit

Alex Storm, hledač pokladů z potopených lodí

Tisíce zlatých a stříbrných mincí vynášeli z oceánského dna dvacet dní. Byl to poklad jako z pohádky. Následujících osm...

VIDEO: Lidem už nestačí být online, říká provozovatel únikových her

Únikové hry už nejsou jen o rébusech. Lidé se nechají zavřít do márnice nebo...

Jejich obliba zažívá boom, ale též se mění jejich charakter. Jsou vynalézavější, interaktivnější, objevují se v nich...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz