Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Když evoluce dovádí: ptáci, kteří nelétají, a mláďata ve vacích

aktualizováno 
Odtrhly se od svých mateřských kontinentů, a tak se v nich příroda po desítky milionů let vyvíjela v úplné izolaci. Na Madagaskaru, Novém Zélandu a v Austrálii za sebou evoluční mejdan nechal zvířata, která jinde nenajdete.

Ďábel medvědovitý neboli tasmánský čert má v poměru mezi silou skusu a velikostí těla největší relativní sílu v čelistech mezi žijícími savci. Jeho pozůstatky lze nalézt všude po Austrálii, žije už ale jen v Tasmánii. | foto: Profimedia.cz

Madagaskar: pokusná ostrovní laboratoř

Je to čtvrtý největší ostrov světa a leží u východního pobřeží Afriky, od níž se oddělil během druhohor. Dodnes se od ní vzdaluje rychlostí asi dvou centimetrů za rok. I když z Madagaskaru je to k Africe pouhé čtyři stovky kilometrů, tamní zvířena se od té africké dost liší.

Fosa madagaskarská loví lemury, ale nepohrdne ani slepicemi.
Hatérie novozélandská žije na planetě Zemi už od druhohor. Nový Zéland je domovem asi padesáti tisíc exemplářů téhle živoucí zkaměněliny.
Tahle kulička létat rozhodně nebude: kivi
Ptakopysk podivný má na zadních nohách jedové ostruhy. Jed není pro člověka smrtelný, způsobuje však nesnesitelnou bolest a otoky. Psa a menší domácí zvířata zabít může.

Fauna odříznutá od okolního světa předlouhých 160 milionů let totiž zažila svou vlastní evoluci. Díky neviditelné ruce přírody tu na vrcholu potravního řetězce stanula fosa madagaskarská, a to přesto, že váží maximálně pouhých 12 kilogramů. Jak si své zvířecí kolegy a kolegyně dokázal podmanit tenhle drobeček? Jednoduše, madagaskarská příroda mu totiž neztrpčila život žádnou konkurencí. Fosa je v podstatě jedinou šelmou na ostrově.

V jejích spárech končí například i lemuři. Zatímco nikde jinde na světě je nenajdete, v "přírodní laboratoři", jak je Madagaskar právem nazýván, evoluce vyšlechtila hned dvacítku druhů. Není proto divu, že Madagaskar byl mezi prvními státy světa, které začaly systematicky budovat chráněná území.

Nový Zéland: osmý div světa

Zhruba před devadesáti miliony let se s Austrálií rozloučil kousek země, který jeho maorští obyvatelé později nazvou Aotearoa čili Země dlouhého bílého oblaku a který dnes známe pod jménem Nový Zéland. Příroda tak měla dost času na to, aby se se zdejší flórou a faunou dosyta "vyblbla".

Díky tomu, že po zemi tu původně neběhali žádní savci, bylo na ní relativně bezpečno. Výsledek? Spoustě novozélandských ptáků zakrněla křídla. Nejznámějším zástupcem je kivi a pták moa. Zatímco ptáci moa to díky Maorům na Novém Zélandu "zabalili" patrně už kolem roku 1500, kivi se zarputile drží dodnes. Dalšími typickými opeřenci Nového Zélandu jsou slípky takahe a nejtěžší papoušci světa kakapo soví. I těm ale příroda schopnost létat odňala, takže jsou při své velikosti vděčnou kořistí kun a dalších šelem, které sem zavlekli kolonizátoři.

Pouze na Novém Zélandu najdeme rovněž pravěkého plaza haterii novozélandskou, kterou můžeme považovat za živoucí fosilii. Už totiž ve druhohorách, tedy asi před 170 miliony lety, se pletla pod nohy dinosaurům. Od té doby se přitom vůbec nezměnila.

Novozélandští ptáci moa vážili 250 kilogramů a byli vysocí 3,6 metru. Vyhynuli kolem roku 1500, podle některých spekulací však pár exemplářů mělo přežívat v odlehlých oblastech ostrova do 18., či dokonce do 19. století. Za jejich vyhubení mohli Maoři.

Novozélandští ptáci moa vážili 250 kilogramů a byli vysocí 3,6 metru. Vyhynuli kolem roku 1500, podle některých spekulací však pár exemplářů mělo přežívat v odlehlých oblastech ostrova do 18. či dokonce do 19. století. Za jejich vyhubení mohli Maoři.

Na Novém Zélandu byste také marně hledali hady. Evoluce tu s nimi prostě nepočítala, stejně jako s jedovatými živočichy. Jedinou výjimkou je šestimilimetrový pavouk katipo. Kvůli rozmanité floře i fauně a nádherné přírodě bývá Nový Zéland často nazýván osmým divem světa.

Austrálie: kontinent, jemuž vládnou vačnatci

Podobně jako se nevděčně zachoval Nový Zéland k Austrálii, otočila se o třicet milionů let poté Austrálie zády k Antarktidě. Odtrhla se od ní v době, kdy se na území dnešní Belgie proháněla stáda iguanodonů a v oblasti Mexického zálivu se začala tvořit bohatá ložiska ropy.

Těch šedesát milionů let na "geografické samotce" Austrálii rozhodně prospělo. Vždyť ji díky tomu obývá spousta unikátních organismů. Nechme promluvit čísla: 85 procent australských rostlin, 84 procent savců, více než 45 procent ptáků a 89 procent příbřežních ryb nenajdete nikde jinde než na australském kontinentu.

Australská evoluce zkrátka běžela podle svých pravidel. Austrálie se navíc trhla ještě před tím, než se rozšířili takzvaní placentální savci, tedy savci, kteří plod živí pomocí placenty, takže před příchodem člověka byste tam hledali tahle zvířata marně. Zatímco ve všech ostatních koutech světa placentálové válcovali své rivaly vačnatce (ti rodí mláďata ve velmi raném stádiu a vyživují je ve vaku), a to tak rázně, že žádní nepřežili, v Austrálii si vačnatci mohli v klidu lebedit. Žádní placentální savci jim tu po krku nešli.

Australské fauna tak nabízí pestrý tým vačnatců, mezi něž patří třeba klokani, medvídci koala či vombati obecní, které jinde nenajdete. A jediným domovem zůstává Austrálie i pro ptakořitné ptakopysky podivné, ježury australské nebo ptáky emu.

Autoři:


Nejčtenější

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...

Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....



Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Extrémní gastronomie: Rybí hobliny katsuobushi vám zatancují na talíři

Příprava katsuobushi vyžaduje trpělivost a um.

Ryby dokážou plavat a některé i létat, ale jen tuňák pruhovaný vám zatancuje. Jen to chce trochu trpělivosti. Rybí...

VIDEO: Budujeme funkční sílu, která si rozumí se zdravím, říká instruktor

Pavel Macek je prvním certifikovaným instruktorem systému StrongFirst v Česku.

Sílu neodděluje od správného pohybu a fyzickou kondici od dlouhodobého zdraví. „Fitness by mělo znamenat, že vše je...

Další z rubriky

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

Jak šíříme paniku: zlé události vnímáme zásadněji, proto je nafukujeme

Svět není tak špatný, společnost však má tendenci negativní informace zesilovat.

Negativním informacím přikládáme větší význam, proto je zdůrazňujeme, zveličujeme. Realitu nakonec překrucujeme k...

Najdete na iDNES.cz