Americký prezident poslal po Twitteru zprávu serveru Breitbart, podle níž behaviorální vědec Magnus Söderlund v rozhovoru pro švédskou státní televizi navrhl, že by se konzumace zemřelých lidí mohla stát nástrojem v boji s klimatickou změnou. Šokující informaci však nepřinesl jen server, který dává prostor krajní pravici a alarmistickým xenofobům. Díky prezidentskému retweetu dostala zpráva Breitbartu sílu.
Dobrou chuť přeje laboratoř |
Informaci přinesly i další zdroje, například New York Post, bulvární MailOnline, konzervativní kanál Fox News nebo server LADBible. Všechny přitom odkazovaly jako na zdroj na magazín The Epoch Times. Podle jeho redaktorky Celie Farberové profesor soukromé Vysoké školy ekonomické ve Stockholmu Magnus Söderlund tvrdil, že v budoucnu bude lidská společnost trpět takovým nedostatkem potravy, že bude muset zvažovat konzumaci lecčeho, co jí dříve přišlo nechutné, včetně lidského masa.
„Tabu, které proti tomu stojí, označuje za konzervativní a o odporu lidí ke konzumaci lidského masa mluví jako o problému, který se dá krůček po krůčku překonat. Například tím, že se začne návrhem, aby ho lidé ochutnali,“ píše o Söderlundově výrocích pro švédskou televizi Farberová.
Klimatologův návrh? Ne, modelová úvaha odborníka na marketing
Zpráva přirozeně způsobila takový poprask, že se jí chopil i server Truth or Fiction, který se od roku 1999 zabývá ověřováním pravdivosti informací a odhalováním fake news. Nejprve upozorňuje, že Magnus Söderland není odborníkem na klima, na management katastrof nebo na zemědělství, na žádnou z oblastí, které by souvisely s klimatickou krizí. Je profesorem marketingu a rozumí chování zákazníků.
Söderlundova profesionální stránka na serveru European Marketing Confederation vysvětluje, že se v současné době věnuje například výzkumu zákaznické spokojenosti a věrnosti. Jiný jeho profil udává, že se zabývá tím, jak zákazníci reagují na rozličné marketingové strategie.
Na akci GastroSummit, která se uskutečnila 3. a 4. září a které se jeho rozhovor pro švédskou televizi týkal, měl přitom Söderlund přednášku, jež zdůrazňuje, že se zabývá dopady ekologického „labellingu“, označování, na jednání lidí.
Humor i kanibalismus: marketing z mnoha stranKromě svého angažmá na ekonomické škole se Magnus Söderlund účastní například projektu Hurmos, který se zabývá „rozvojem humoru jako strategického nástroje pro vytváření inovativního obchodování“. V rámci projektu napsal například studie o tom, že žertování se zákazníkem má negativní dopad na klientovu spokojenost, nebo práci o efektech humoru na online reklamu. |
Nakonec server Truth or Fiction upozorňuje na to, jak o celé věci pojednává magazín Big Think. Podle jeho zprávy se Söderlund o klima, hloubku klimatické krize a cesty, jak jí čelit, nezajímá. Napadlo ho však jako model připustit, „probudit myšlenku“, že v budoucnu bude kvůli potravinové tísni debatována jako možnost i konzumace lidského masa. Jeho prezentace na GastroSummitu také nesla název „Dovedete si představit pojídání lidského masa?“.
Söderlund přitom uznával, že pokud se onen návrh objeví, narazí na odpor. Jako odborník na marketing a chování zákazníků však podle serveru Big Think dodával, že lidi lze „triky“ přimět, aby činili „správná rozhodnutí“ navzdory svému původnímu přesvědčení. Big Think dodává, že když se v závěru přednášky Söderlund publika dotázal, kdo by lidské maso okusil, přihlásilo se osm procent zúčastněných. A autor prezentace? Nápadu by prý byl otevřený.
Tvrzení, že švédský profesor navrhuje kanibalismus jako nástroj, jak čelit klimatickým změnám, tak server Truth or Fiction označuje za nepravdu. Leckterá seriózní média ostatně Söderlundovu kauzu ignorovala.