1. Sopečná erupce
Obrazu zkázy, jaký "mayské proroctví" nabízí podle některých výkladů, odpovídá tektonická nebo vulkanická aktivita. Barvitou představu poskytl velkofilm Rolanda Emmericha, nazvaný prozaicky 2012, kde se všechno ocitá v plamenech.
Pod národním parkem Yellowstone se skutečně rozkládá gigantická sopka, jejíž výbuch by zničil Spojené státy a ohrozil život na Zemi. Letecká doprava by ustala, zavládlo by šero a Evropu by sevřela tuhá zima. Jižní polokoule by se ochladila a monzunové oblasti by trýznilo sucho. Pravděpodobnost takové přírodní události je 1:600 000, to však neznamená, že k ní nemůže dojít třeba zítra - nebo právě 21. prosince 2012.
Monument 6S blížícím se kritickým datem údajného konce světa ožíval guatemalský cestovní ruch, hoteliéři se radovali a etničtí Mayové byli rozhořčeni manipulacemi s jejich kalendářem. Pyrenejská hora Bugarach, která má přežít apokalypsu, je v obležení turistů. A americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA na svých webových stránkách uklidňoval, že nebezpečí nám v žádné podobě nehrozí. Svět byl rozpolcený. Jedna část se bála nevyhnutelného zániku, druhá si pobaveně ťukala na čelo. Za všechno může hieroglyfická deska z Tortuguera na jihu Mexika, takzvaný Monument 6. Pochází ze 7. století n. l. a je silně poškozená, což ztěžuje její výklad. Mimo jiné je na ní uvedeno datum, které uzavírá Velký počet, nejtajemnější a nejdelší ze čtyř cyklických kalendářních systémů, které mayští kněží používali. Velký počet zahrnující cyklus 5 126 let započal v roce 3114 před n. l. a je rozdělený na éry nazývané baktuny, které jsou dlouhé přibližně 394 let. Mayové pokládali číslo 13 za posvátné, proto byl 13. baktun tím závěrečným. Jeho konec spadá, podle mínění mnoha odborníků, na den 21. 12. 2012, což je samo o sobě mysticky vyhlížející číslo. |
S katastrofickými sopečnými výbuchy počítá příběh Patricka Robinsona, Šamšír SL-2, podle něhož teroristická organizace Hamas, skrytě podporovaná Íránem, Čínou a KLDR, získá špičkovou ruskou útočnou ponorku. Použijí ji jako nástroj pro teroristickou kampaň proti USA, která se dá označit jako "geofyzikální terorismus".
Teroristé z ponorky vystřelují střely Šamšír s plochou dráhou letu. Jejich cílem však nejsou vojenské či civilní objekty, nýbrž sopky. Přesný zásah hlavice může způsobit jejich výbuch, a to bez jakéhokoli varování, jaké by "přírodnímu" výbuchu mohlo předcházet. Jako první exploduje sopka Svatá Helena na severozápadě USA. Druhý v pořadí je vulkán Montserrat v Karibském moři.
Ale to vše jsou jen výstrahy a přípravy na závěrečný a nejničivější úder, který cílí na sopku Cumbre Vieja, jež se nalézá na ostrově La Palma, pátém největším z Kanárských ostrovů. Výbuch této sopky by vyvolal sesuv velké části ostrova do moře, což by způsobilo gigantickou vlnu tsunami. Ta by se přehnala přes Atlantik a strašnou silou by udeřila na východní pobřeží USA.
Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
Sedmnáctého prosince 2012 zpozorněli lidé a úřady poblíž ekvádorské sopky Tungurahua. Její erupce přišla čtyři dny před kritickým datem.
Ponorka teroristů se blíží k cíli, US Navy po ní pátrá, ve Washingtonu propuká politická krize.
2. Náraz komety
O hrozícím střetu s vesmírným tělesem, přesněji kometou, už psal František Běhounek v románu "Robinzoni vesmíru" (1958). Země je ohrožena srážkou s kometou. Ke kometě je vyslána kosmická loď, aby zde odpálila atomovou nálož, a dráhu tělesa tak vychýlila. Při přistání dojde kvůli psychickému selhání pilota ke ztroskotání a těžkému poškození lodě. Pilot utíká z lodi s roznětkami k náložím. Dojde však k výbuchu jedné z nich, a tím se podaří zabránit srážce se Zemí. Posádka lodi se bezmocně vzdaluje od naší planety. Setkávají se však s Halleyovou kometou letící v opačném směru. Přesednou na ni a vrátí se k Zemi.
3. Válečný konflikt
Z hlediska současného mezinárodního dění bychom našli hned několik ohnisek ozbrojených konfliktů, které by se za výjimečně nepříznivých okolností mohly rozšířit ve větší střet. Třetí světová válka bývá do hlavní dějové linie sci-fi příběhů angažována často, ovšem z hlediska popisu civilizační katastrofy působí poněkud stereotypně. Možností, jak zlikvidovat Zemi, svět, naši civilizaci a vůbec lidský rod, se nabízí bezpočet.
4. Síla Slunce
Maximum ve slunečním cyklu má nastat na jaře 2013: erupce na Slunci nás prý přímo zahubí nebo částice vržené koronárními výtrysky hmoty zlikvidují družice a elektrické rozvody. Příkladem těchto možných globálních problémů je román Ondřeje Neffa Tma a jeho přepracovaná verze Tma 2.0, který ironicky a barvitě popisuje kruté následky zmizení elektřiny v popřevratové české kotlině. V jeho podání nejde o obyčejný blackout, ale zmizení elektřiny jako fenoménu vůbec. Naše civilizace se bez elektřiny velmi rychle hroutí a upadá do středověké temnoty, vítězí ti nejsilnější, nejkrutější a bezskrupulózní.
5. Smrtící epidemie
Spíše než útoků mimozemšťanů nebo vzpoury umělé inteligence, které zatím přísluší do říše fantastiky, bychom se měli obávat pozemských mikroorganismů. Pomineme spektakulární úniky vražedných virů z vědeckých laboratoří nebo nesmyslnou vizi zákeřné biologické války vedené teroristy.
Už nás ohrozil stín pandemie, k níž s výjimkou AIDS zatím nedošlo: "nemoc šílených krav", "ptačí" a "prasečí" chřipka, občas zaútočí hrozivá ebola nebo "masožravá bakterie" (většinou Streptococcus pyogenes). Podstatně horší však je, že vstupujeme do postantibiotické éry. Kvůli nadužívání a zneužívání přestávají antibiotika v mnoha případech účinkovat.
Kombinace několika krizových faktorů může vyústit v katastrofu, jasnozřivě o tom vypráví Karel Čapek v Bílé nemoci. Protože nebýt války a politických restrikcí, Galénův lék by strašlivou chorobu zastavil.
6. Vědecké pokusy
Také vědecké pokusy skýtají hojné příležitosti k pohromám. Někdy mají tyto příběhy až hororový nádech, jako třeba povídka Devět miliard božích jmen od A. C. Clarka. Pojednává o skupině mnichů z tibetského kláštera, kteří už tři století pracují na systematickém sepisování všech Božích jmen. Provádí to permutací všech znaků blíže nespecifikované abecedy, které podle nich připadají v úvahu jako Boží jména. Podle jejich názoru jediným smyslem existence světa je dát Bohu všechna jména, kterých je asi devět miliard.
Aby urychlili práci, rozhodli se zakoupit počítač, který by měl za pár měsíců zvládnout práci, se kterou počítali na patnáct tisíc let. Počítač je dopraven do kláštera i se dvěma techniky, kteří mají pomáhat se všemi problémy. Když se blíží konec práce, rozhodnou se klášter opustit, aby nemuseli být svědky zklamání mnichů. Cestou k připravenému letadlu zpozorují, že ve chvíli, kdy podle výpočtů mělo dojít k dokončení úlohy, začínají jedna po druhé postupně zhasínat hvězdy na nebi.
7. Klimatické změny
Hodně se debatuje o zhroucení klimatického systému a klimatických změnách. Za několik let bude situace přehlednější, tak či tak. Zatím si v klidu a pohodlí můžeme pustit další Emmerichův blockbuster Den poté, v němž Zemi zasáhne mráz a hrdinové v úkrytu Kongresové knihovny si přitápějí vzácnými tisky.
V nápaditém románu Válka s mnohozvířetem od Vladimíra Párala svět ovládne samoučící se megaorganismus, generovaný zplodinami a jinými odpady, které lidstvo produkuje.
Když lidé odolají vnějším útokům, "mnohozvíře" pronikne dovnitř jich samotných, do jejich tělesných i psychických struktur.
Velmi plodný britský autor John Creasey napsal 34 románů, v nichž je lidstvo ohroženo či prakticky zničeno různými přírodními pohromami anebo lidskou zákeřností.
Názvy jako Sucho, Potopa, Hlad, Smog, Větrná smršť, Hlubiny, Teror nebo Peklo působí dostatečně plasticky. Mnoho z nich vyšlo i u nás.
P. S.: Teď ještě nikoli
Čeští badatelé Bohumil a Vladimír Böhmovi odhalili, že dosud uznávaný propočet je chybný a že datum konce mayského kalendáře připadá až na rok 2116. To by mohlo odpovídat, protože "temné období" mayských dějin, kdy říši ovládli nepřátelé, s pečlivým vedením kalendáře pořádně zamávalo.
V guatemalském Xultúnu byly navíc odkryty nejstarší mayské kalendáře i s pracovními poznámkami a výpočty. Bez problémů pokračují ještě sedm tisíc let. Dnešní potomci Mayů říkají, že v období kolem roku 2012 podle jejich tradice skutečně dojde ke světovým změnám, nikoliv však k záhubě. Jsou pobouřeni manipulacemi s jejich starými kalendáři a proroctvími a nepřejí si, aby se po světě dále šířil strach z přicházejícího kataklyzmatu.
Záhadolog Erich von Däniken cituje autentickou mayskou knihu, jejíž autorství se přisuzuje muži označovanému jako Chilam Balam ("Jaguáří kněz") a která zmiňuje návrat devíti bohů Bolon Yokte Ku. Vždycky na konci kalendářního cyklu se vrátí z hvězd a znovu nastolí svůj řád. Co když tedy jde opravdu jen o pokojný přelom, o vývoj k něčemu lepšímu, dokonalejšímu?
Mayský kněz, historik a antropolog Carlos Barrios prohlašuje: "Změna se nebude dít jen v tento den, není to jako záblesk světla. Bude to trvat roky."
