Festivalová sezona je v plném proudu. Vyrazíte si užít pohodové atmosféry a valnou část dne strávíte uprostřed tančícího davu. Skvěle se bavíte. V sevření davu se sice nedostanete pro pití tak často, jak byste si přestavovali, ale nálada je výborná a vy tančíte a poskakujete jako o život. Sice už máte nějakou dobu pocit, že nejste úplně ve své kůži, trochu se vám točí hlava, občas máte problémy s rovnováhou, ale to přičítáte únavě, alkoholu a vlnícímu se davu.
Pak se vám udělá slabo, rozbolí vás hlava a zhoupne se vám žaludek. Za vtipných poznámek kamarádů o vaší mizerné výdrži si jdete na chvíli sednout a teprve teď začne ta pravá zábava. Je vám na zvracení (nebo se přímo pozvracíte), hlava už vám úplně třeští, máte zimnici, vaše kůže je suchá a horká. Přidají se závratě a jako bonus začnete ztrácet pojem o čase i o prostoru. Kdyby vám někdo v tomto okamžiku změřil teplotu, pohybovala by se kolem čtyřicítky. Když dostanete křeče, už je vlastně ani moc nevnímáte, protože postupně ztrácíte vědomí. A pak už se můžete jen modlit, aby záchranka přijela dřív, než vám selžou orgány a váš hezký den skončí tím, že zemřete.
Slunce není potřeba
I když má většina lidí úpal spojený s extrémními vedry a pobytem pod pálícím sluncem, tak abyste ho dostali, slunce vlastně vůbec nepotřebujete. Zjednodušeně řečeno jde totiž o přehřátí organismu a selhání jeho termoregulace, tudíž ho mohou dostat například pracovníci v provozech s velmi vysokými teplotami (například v ocelárnách), návštěvníci velkých koncertů, tanečních party a podobně. Při příliš dlouhém pobytu na slunci je úpal obvykle kombinovaný s úžehem, pro který je naopak přímé slunce podmínkou. Úpal není žádnou zdravotní banalitou, nad kterou byste mohli mávnout rukou, protože když se vám včas nedostane adekvátní pomoci, může vás i zabít.
Aby naše tělo fungovalo tak, jak má, je nutné, aby uvnitř něj byla stálá teplota. Jen tehdy mohou správně probíhat všechny chemické reakce a procesy, které jsou pro náš životně důležité. Aby byl organismus schopný vyrovnat se s teplotními výkyvy, má k dispozici hned několik mechanismů. V případě zvýšení teploty se roztáhnou cévy, začne jimi protékat více krve, kterou vedou k povrchu kůže, aby se mohla ochladit a "předat" přebytečné teplo do okolního prostředí.
Kromě toho se aktivují potní žlázy. Pot, který vylučují, se odpařuje z povrchu kůže, a tím ji ochlazuje.
Problém nastává v okamžiku, kdy některý z těchto ochlazovacích mechanismů selže (například v důsledku onemocnění), když je okolní teplota či vlhkost vzduchu tak vysoká, že se tělo nemůže ochladit nebo když už nemáte dostatek tekutin a minerálů k tomu, abyste mohli vytvořit dostatečné množství potu.
Totální rozvrat
Pokud ochlazovací mechanismy nefungují, teplota těla prudce stoupá. Krevní tlak naopak v důsledku dehydratace klesá, což vede k závratím a pocitu malátnosti. Člověk se tak navenek může jevit, jako kdyby byl opilý. Cévy jsou rozšířené, jak se snaží přivést k povrchu pokožky co největší množství krve v zoufalé naději, že se jí podaří ochladit. Zatímco při normálním stavu proudí k pokožce zhruba pět procent srdečního výdeje, teď se může toto množství zvýšit až na třicet procent. Pokožka získává typický rudý odstín.
Ale současně je suchá, protože tělo nemá dost tekutin a minerálů, aby zvládlo vytvořit pot, který by pokožku ochlazoval. Cenné tekutiny, jichž má nedostatek, si musí šetřit pro fungování životně důležitých orgánů a pocení je pro něj v tomto okamžiku luxusem, který si nemůže dovolit. Extrémně rozšířené cévy jsou příčinou toho, že vás začne intenzivně bolet hlava. Paradoxem je, že tím, že tělo uvede do chodu všechny mechanismy, které by ho mohly ochladit, a roztočí je "na plné obrátky", teplota se tím ještě více zvýší (například srdce musí vyvinout mnohem větší aktivitu, aby dokázalo "nahnat" zvýšené množství krve k pokožce).
Vysoká vnitřní teplota vede k takzvané denaturaci bílkovin, což je rozpad jejich vnitřní struktury a vznik jakéhosi neuspořádaného klubka. Buňky začnou "prosakovat", proto klesá hladina draslíku. Nerovnováha elektrolytů (zejména poklesu draslíku) se projeví ve formě svalových křečí. Do krevního oběhu se začíná vylučovat protein myoglobin, který se za normálních okolní nachází ve svalech. Jeho vysoká hladina způsobí, že vám postupem času selžou ledviny a v těsném sledu je následují játra. V organismu nastává totální rozvrat, který vyvrcholí otokem mozku a zastavením všech životních funkcí.
