Šíří se rovnoměrně, muže i ženy napadá zhruba stejně, pánové mu ovšem podléhají častěji. Zjistila to zatím nejrozsáhlejší studie Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí, která obsáhla celkem 44 672 infikovaných lidí napříč Čínou, jak připomněl obsáhlý článek na serveru Technet. Zatímco rozložení napadených na muže a ženy bylo zhruba stejné, muži tvořili 22 981, tedy 51 procent, a ženy 21 691, to znamená 49 procent, jak uvádí server CNBC, obě pohlaví virovému napadení čelila s různou úspěšností. Míra úmrtí u mužů byla 2,8 procenta, u žen 1,7 procenta.
Při hledání příčin onoho rozdílu jsou vědci opatrní. Nemusí být následkem odlišného biologického nastavení, možná je vyvolaný souhrou okolností. „Může to být způsobeno typem žen a mužů, které analýza zahrnula. Roli mohly hrát situace, které je vystavily riziku,“ sdělil pro server CNBC profesor buněčné mikrobiologie Simon Clarke, „abyste mohl říci, že opravdu existuje biologický rozdíl, musíte být schopen vyloučit celou řadu sociálních faktorů.“
List The New York Times však dodává, že se vyplatí hledět i směrem k biologickým dispozicím. Připomíná, že vyšší míru mužské úmrtnosti zaznamenali vědci i v případě virů SARS a MERS. V roce 2003 bylo virem SARS infikováno v Hongkongu více žen než mužů, ovšem úmrtnost mužů byla o padesát procent vyšší. Na MERS zemřelo zhruba 32 procent nakažených mužů, u žen to bylo 25,8 procenta. A pro mladé muže byla podle záznamů smrtelnější i epidemie takzvané španělské chřipky ve Spojených státech v roce 1918.
Muži jsou slabší pohlaví
V souvislosti s čínskými zjištěními proto vědci upozorňují, že imunitní odpovědi žen na infekce jsou silnější než mužské reakce. „Je to znak, který jsme nalezli u mnoha virových onemocněních dýchacího traktu, muži mají horší následky,“ líčí Sabra Kleinová, která se zabývá odlišnostmi virových infekcí a reakcí na očkování podle pohlaví v prestižní Bloombergově škole veřejného zdraví. A opakuje: „Viděli jsme to v případě mnoha jiných virů. Ženy s nimi bojují lépe než muži.“
Cenou, kterou za to ženy platí, je mnohem vyšší náchylnost k autoimunitním onemocněním. Čemu za mohutné schopnosti své imunity ženy vděčí, po tom experti podle listu The New York Times stále pátrají. Podle Briana Labuse z Nevadské univerzity za ní mohou být hormonální rozdíly. Roli může hrát ženský pohlavní hormon estrogen, který imunitu podporuje. A též fakt, že ženy mají dva chromozomy X, jejichž geny s imunitou souvisejí, zatímco muž jen jeden.
Pouze biologické nastavení však muži vinit nemohou. Na své imunitní kondici se podepisují i oni sami, svým životním stylem.
Kouření a špatná péče o zdraví
V Číně, kde studie epidemii zkoumala, totiž holduje kouření nesrovnatelně víc mužů než žen. Tamní národní průzkum v roce 2010 shledal, že s kouřením mělo zkušenosti 62 procent jeho mužských respondentů, ovšem pouze tři procenta dotazovaných žen. Kouření považuje podle serveru Business Insider za „výtečnou hypotézu“ při hledání rozdílu, proč viru padají za oběti více muži než ženy, šéf programu pro rozvíjející se země Světové zdravotnické organizace Michael Ryan.
Arizonská epidemioložka Saskia Popescu dodala, že větší riziko hrozí každému, jehož minulost je kouřením ocejchována. „Protože COVID-19 je dýchacím onemocněním a často způsobuje zánět plic, může kuřácká historie zvýšit riziko,“ prohlásila.
List The New York Times poté dodává, že míra výskytu chronické obstrukční plicní nemoci je u čínských mužů dvakrát vyšší než u žen. Čínští muži mají vyšší míru cukrovky druhého typu a trpí více vysokým krevním tlakem než ženy, obojí přitom zvyšuje riziko komplikací po infekci koronavirem. Zpráva Světové zdravotnické organizace z roku 2015 poté souhrnně uvádí, že rizikové faktory pro chronická onemocnění jsou v Číně v případě starých mužů nesrovnatelně vyšší než u jejich vrstevnic.
Podle expertů mohou být muži rovněž obětí falešného pocitu bezpečí, ale též horších hygienických návyků, například si méně pečlivě a často myjí ruce. „Dopouštíme se povšechných předpokladů o tom, že muži a ženy mají totéž chování, stejnou biologii a imunní systém. Jenže tomu tak není,“ soudí Kleinová.
