Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak přežít bez WC cestu na Mars: exkrementy mohou kosmonauty i zabít

aktualizováno 
Dokážeme poslat člověka do vesmíru. To lidská civilizace zvládne. Bohužel však zatím nerozlouskla problém, jak by měli astronauti nakládat se svými exkrementy, když si zrovna nemohou zajít na toaletu. Problém sice může vypadat marginálně a bizarně, americké agentuře NASA však stál za soutěž o 30 tisíc dolarů.

Umět zacházet s toaletou je jednou ze základních věcí, které se kosmonaut musí naučit. Učil se to i britský astronaut Tim Peake. | foto: Profimedia.cz

Opravdu, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) problém nebere na lehkou váhu. Jistě, každá kosmická stanice disponuje speciální podtlakovou toaletou, která je plně funkční i ve stavu beztíže. Jenže během celé řady krizových situací musejí kosmonauti a piloti raketoplánů nuceně setrvat v ochranném skafandru, bez možnosti vesmírné WC využít. A co pak?

Fotogalerie

Představte si následující scénář. Posádka raketoplánu míří k Měsíci, ale cestou dojde ke komplikacím. Z neznámé příčiny začne klesat tlak v kabině a všichni kosmonauté se musejí okamžitě ustrojit do skafandrů. „Cesta do vesmíru není vždycky právě příjemný výlet A podobné věci se prostě stávají,“ říká astronaut Rick Mastracchio.

Situace může být úspěšně vyřešena v průběhu několika následujících hodin, ale není vyloučeno, že bude trvat i po několik dní. „A lidé si občas potřebují odskočit,“ popisuje Mastracchio. „To, jakým způsobem je s tělesnými odpady nakládáno, je přitom zásadní. V případě úniku totiž mohou exkrementy poškodit vybavení lodi nebo astronauta dokonce zabít.“

Pleny nestačí

NASA proto loni v listopadu požádala o spolupráci vynálezce, inženýry a techniky z celého světa. Ti všichni se mohli zapojit do veřejné soutěže, na jejímž měl čekat průlomový model ukládání odpadních tělesných tekutin a odměna 30 000 dolarů pro nejzajímavější návrhy.

NASA možná až moc detailně popisuje, že ve stavu beztíže mohou tekutiny vytvářet objemné bubliny, které dokážou snadno přilnout k povrchu, zatímco pevné odpady spíš volně plynou ve vzduchu. „Ale určitě nechcete, aby tyto tekutiny nebo pevné odpady působily na vaši pokožku po dobu šesti dnů. Stačí si jen vybavit, jak rychle a snadno kojenci přijdou k vážné vyrážce nebo infekci,“ líčí agentura.

Dosud kosmonauti používali speciálně upravené pleny pro dospělé. „Ale co bychom si povídali, pleny jsou skutečně jen velmi dočasným řešením, které neposkytuje dostatečný zdravotní a ochranný komfort déle než jeden den,“ shrnuje Mastracchio.

Vesmírná stávka

Trojice kosmonautů, která chtěla být lidmi, ne stroji: Gerald P. Carr, Edward G. Gibson a William R. Pogue.

Mise Skylab 4 provedla první stávku ve vesmíru, když vypověděla poslušnost, vypnula komunikaci se Zemí a dala si den volna. Její šéf William Pogue vůbec bořil mýty o nadpozemských schopnostech astronautů, v kosmu zvracíte, trpíte závratí, přiznával.

Kosmonauti jsou sice konstantně vyživováni speciální dietou, ale dříve nebo později prostě musí. Vyřešit způsob nakládání s odpadními produkty lidského metabolismu, ať už jde o moč, stolici nebo menstruační krev, je během delšího nuceného pobytu ve skafandru nezbytné.

Velmi citelně to doložil i nedávný případ z kosmické lodi Sojuz. Posádka, dva muži a jedna žena, si musela kvůli technické prodlevě počkat na start z kosmodromu v Kazachstánu v uzavřené kapsli řídící kabiny celé dva dny. Je zjevné, že provozní kapacita plen jim přestala stačit ještě před vlastním vzletem. Přípravy hypotetické cesty na Mars v roce 2030 přitom počítají s nepřetržitým letem v délce 144 hodin. „Tedy šesti dnů, kdy se připoutaní astronauti ve skafandrech nebudou moci ani podrbat na nose, natož si zajít na záchod,“ dodává Mastracchio.

Od profesionálních i amatérských vynálezců NASA očekávala systém zabudovaný přímo uvnitř skafandru, který bude schopen odebírat a skladovat lidské odpadní produkty po dobu minimálně 144 hodin letu a deseti hodin předstartovní přípravy a který je musí přesměrovávat od vlastního těla.

„Systém musí fungovat v podmínkách vesmíru, kde látky pevného, kapalného i plynného skupenství plynou kolem v mikrogravitaci (nulové gravitaci) a nechovají se tak, jako jsme zvyklí na Zemi. Systém také musí udržet kosmonauty živé a zdravé,“ popisovala detailně agentura.

Kam s tím

První kolo soutěžních projektů vyhrál nápad pilota, lékaře letectva a praktického lékaře Thatchera Cardona. Inspiroval se svými zkušenostmi chirurga a navrhl miniaturní otvor ve skafandru v oblasti slabin, jimiž by se do skafandru transportovaly pleny a ubrousky. Pomocí téhož otvoru by si kosmonauti dokonce zvládli vyměnit spodní prádlo. Cardon podle svých slov nikdy neuvažoval o tom, že by měl odpad zůstat ve skafandru. Vzpomněl si na možnosti dnešní laparoskopické chirurgie a rozhodl se jít toutéž cestou. „Dokážeme vyměnit srdeční chlopeň skrze katétry v tepně. Proč bychom nezvládli trochu odpadu!“ říká Cardon, který za návrh dostal 15 tisíc dolarů.

Deset tisíc putuje triu vynálezců z Houstonu, které tvořil lékař, strojař a zubař, které se však vyznalo i v chemickém inženýrství. Jejich odpovědí na zadání je systém, při němž je odpad vytlačován vzduchem, který produkují běžné tělesné pohyby, mimo tělo do odlehlé části skafandru.

Zbývajících pět tisíc dolarů dostal britský produktový designér Hugo Shelley. Ten agentuře doručil návrh spodního prádla, které dokáže odpady dezinfikovat a uskladňovat mimo kontakt s tělem.

Případná realizace některého z návrhů však má dost času. Kristyn Johnsonová, odborná porotkyně NASA, nepředpokládá, že by se nový systém pro ukládání exkrementů ve skafandrech objevil ve vesmíru dříve než během „Průzkumné mise EM-2“, tedy mezi lety 2021-2023. Novinky prostě pronikají do vesmíru pomalu. Například skafandry, které nyní využívá NASA, se po funkční a materiálové stránce nezměnily od roku 1981.

Autoři:




Nejčtenější

Na humor s kvantovou matematikou. Vědci berou vtipy útokem.
Vtipy podle vzorečků kvantové teorie. Věda se snaží pochopit humor

Lidstvo rozesmávají, věda má však kvůli nim dlouho vrásky. Vtipy, přesněji jejich mechanismus, jí unikají. Co dělá vtip vtipem? je otázka, nad níž věda neprská...  celý článek

Žijí svou restaurací. Ludwig a Jana Westermairovi obětují svému podniku všechen...
Jsem lepší než Pohlreich, ale jen ve svém ranku, říká Tyrolák z Ano, šéfe!

Patnáct měsíců strávil se svou ženou vlastně výlučně prací ve své restauraci. Každý den, sedm dní v týdnu. Zavírací den mu nařídil až televizní šéf Zdeněk...  celý článek

Září jiskřivým make-upem a pestrými sárí, na ulicích jsou jejich skupinky...
OBRAZEM: Hidžrové žijí mezi božstvy, útlakem a prostitucí

Září jiskřivým make-upem a pestrými sárí, na ulicích jsou jejich skupinky nepřehlédnutelné. Čelí však surové diskriminaci. Hidžrové, jihoasijská sekta eunuchů,...  celý článek

Další z rubriky

Jsou v něm zavřeni nejtěžší bolivijští vězni, ale bachaři nad ním nevládnou....
OBRAZEM: Kokain i návštěvy turistů. Tak vypadá život ve vězení San Pedro

Jsou v něm zavřeni nejtěžší bolivijští vězni, ale bachaři nad ním nevládnou. Formou bizarní samosprávy řídí život v bolivijské trestnici San Pedro sami...  celý článek

Kriminálka Miami, Kriminálka Las Vegas... Dovednosti filmových kriminalistů a...
Nebezpečné fantazie. Krimifilmy matou diváky a vzdělávají zločince

Zvládnou nemožné, prokazují fascinující schopnosti vědy, s jejichž pomocí nakonec doběhnou každého zločince. Klidně i třicet let po spáchání činu. Kousky...  celý článek

Esperanza Gomez je jednou z pornohvězd. Loni na podzim však tvrdila, že si...
Uživatele porna rozdělili vědci do tří skupin. Nejpočetnější nemá problém

Pokusili se nahlédnout do hlavy konzumentům pornografie. Zjistili, že plných 75 procent sleduje porno rekreačně, 13 procent si ho dopřává v úzkostném režimu a...  celý článek




Apple iPhone 5S 16GBApple iPhone 5S 16GB

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.