Kvůli vyzrazování triků padaly i žaloby, řekl v Rozstřelu kouzelník

Každý kouzelník je vlastně herec, který si na kouzelníka hraje. Radit se však musí například i s psychologem, aby věděl, jak pravděpodobné je, že triku podlehne sto procent diváků. Zatímco v zahraničí se přitom publikum nechává okouzlit, čeští diváci se často především snaží kouzlo rozkrýt, řekl v Rozstřelu kouzelník Michal Nesveda.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Přiznal, že nová kouzla si jejich autoři bedlivě střeží. „Ani za strašné peníze to nikdo neprozradí,“ uvedl. Vysvětlil však, že kolega z oboru má šanci rozpoznat, jaký mechanismus za trikem je. „Když jste též kouzelník, máte už v hlavě nastavené procesy, díky nimž chápete, jak zhruba to funguje, kam to směřuje,“ přiblížil.

A připomněl, že jeden z lasvegaských mágů, která v show kouzla prozrazoval, čelil žalobám dotčených kolegů. Narušil jim samozřejmě živnost, protože jednou odhalená kouzla ztrácela na atraktivitě. „Hájil se tehdy tím, že chtěl kouzelnickému světu pomoct, aby šel dál. A je pravda, že většina věcí, které prozradil, tady byla třeba déle než sto let a kouzelníci je pořád točili dokolečka,“ popsal Nesveda.

Ke kouzlení se přitom dostal vlastně trochu svérázně. „Moje spolužačka ze základní školy tvrdila, že miluje Davida Copperfielda. A já si řekl, že bych se měl taky naučit nějaké kouzlo, protože se mi docela líbila,“ směje se. Přiznává, že slečninu náklonnost mu to nevyneslo, našel však lásku ke kouzelní.

Stejně tak si uchoval respekt k Davidu Copperfieldovi. „Pořád je pro mě kouzelníkem číslo jedna. Jsou i hvězdy mnoha jednotlivých kouzelnických podoborů, ale myslím, že když se řekne kouzelník, Copperfield splňuje všechny atributy, které k disciplíně patří,“ líčí Nesveda v Rozstřelu.

Nesveda v Houdiniho stopách

Aktuálně se Michal Nesveda vydává ve stopách krále kouzelníků a mistra úniků Harryho Houdiniho, aby zdolal jedno z jeho největších čísel. V představení Továrna na zázraky, které má premiéru 6. ledna v Divadle pod Palmovkou, se spoutaný v uzamknutých řetězech ponoří hlavou dolů do tisícilitrové nádrže. Musí se mu podařit vysvobodit dřív, než mu dojde dech.

Zmanipuloval jsem vás, přiznal moderátorovi

A vysvětlil, že jakkoli se všechny disciplíny, které se k jeho oboru vztahují a jimiž jeho vývoj prochází, snaží udělat kouzlo, něco, co není možné, hranice mezi nimi existují. „Kouzelník může používat ony specifické rekvizity jako péřové kytky, klobouk, králíky. Iluzionista má ty obrovské bedny, asistentky, nože, pily. Mentalista toho většinou nemá moc, jakoby očarovává vaši mysl,“ vyložil.

On sám původně bral jako metu iluzionismus, dnes se mu však věnuje v rámci one man show, například při představení Továrna na zázraky, jen částečně. „Iluzionistou jsem ze třiceti procent, z dvaceti procent kouzelníkem, z padesáti mentalistou,“ vypočítává.

A poodkrývá, že mentalistické experimenty jsou založeny na tom, že kouzelník dotyčného odvede svým směrem, aniž to divák zpozoruje. Ostatně přímo při pořadu Rozstřel to Michal Nesveda předvedl na moderátoru Dominiku Vršanském. „Nechal jste se zmanipulovat, ani jednou jste nebyl při rozhodování svobodný,“ řekl Nesveda.

Poznat hranici, za níž se trik nevyzrazuje

Prvními diváky jeho kouzelnických pokusů byli rodiče, poté spolužáci. Chodil do kouzelnického klubu. „Myslím, že se jmenoval Magický klub Praha. Skládal jsem tam takový slib, ovšem až po dvou letech docházky, kdy mi dovolili, abych se něco naučil. Do té doby jsem se jen díval,“ líčí.

A dodává, že dobrou průpravou mu byly i jeho dětské pokusy proniknout do hereckého světa. „Na začátku jsem chtěl být hercem. Chodil jsem na castingy, natáčel takové drobnosti. Ale hlavně jsem jezdil na herecký tábor, kde jsme čtrnáct dní trénovali herectví. To mi pomohlo nejvíc. A dnes si na každé své představení najímám režiséra,“ popisuje. A zdůrazňuje, že každý kouzelník musí být i hercem. „Říká se, že každý kouzelník je herec, který hraje, že je kouzelník.“

A podotýká, že se musel naučit pochopit význam pokory – a mlčet o tajemství kouzelnických triků. „Když jsem kouzlil pro rodiče, měl jsem velký problém, vždy po provedení jsem jim chtěl pozadí triku odhalit,“ směje se. Později se musel naučit nechat lidi v nevědomosti. „Jakmile někomu ukážete, jak to funguje, shodíte to, zničíte efekt,“ říká.

Jak tedy našel odvahu některé triky ve svém minicyklu na Xman.cz prozradit? „Měl jsem s tím problém, ale poté jsem si připomenul, že ani já se kouzelníkem nestal bez toho, že by mi byla nějaká kouzla prozrazena. Takže jsem si otevřel všechny ty kouzelnické knížky, z nichž jsem se učil ve svých začátcích, a snažil se vybrat kouzla, která budou základní, která jsou zveřejněná, ale která i tak pobaví na večírku. A ty jsem prozradil. Jsou to sice základy, ale efektní,“ uvedl.

V zahraničí už chápou, že z nich neděláme blázny. A že nejsme kýč

V pořadu Rozstřel Nesveda popsal, že kouzelnické mistrovství spočívá v umění přesvědčit perfektním zážitkem i skeptika. „I když na kouzla třeba nevěříte, dokážete se v divadel na pár minut nechat okouzlit, respektive přesvědčíte sám sebe, že by to mohlo být možné, že by za tím opravdu mohlo být kouzlo,“ říká a dodává: „Například mně jako kouzelníkovi se to neděje, ale u Copperfielda se mi to několikrát stalo, několikrát jsem mu uvěřil.“

Právě to jej na kouzelnictví baví pořád a nejvíc. „Mám rád, když vidím, že tomu diváci uvěřili, když reagují jako malé děti, vidíte, jak se jim rozsvítí oči, jako kdyby na chvíli zažili zázrak. Přestože tuší že to je podvod, nenechá je to chladnými,“ vykresluje Nesveda.

Se zahraničním publikem se potkal intenzivně v Americe, kam původně odjel, aby si pro maturitu zlepšil angličtinu. „Při té příležitosti jsem tam však oběhl všechny kouzelnické show, co jsem mohl, a navštívil kouzelníky, kteří byli ochotni se setkat. Znamenalo to pro mě spoustu inspirace,“ nezastíral v Rozstřelu.

A jakkoli připomíná, že není žádným expertem na povahu publika tam nebo onde, prozradil, že čeští diváci jsou skeptičtější. „Je to dané i tím, že zahraniční divák chápe, že z něj nechci udělat blázna, že se lidi jen snažím pobavit, že o nic víc nejde,“ popisuje a dodává: „Když představení skončí v Česku, ne snad jediná, ale častá reakce je: A tohle jsi udělal takto, nebo takto? V cizině se mně nestalo, že by se mě lidi ptali, jak jsem to dělal. Západní publikum se nechává blaženě okouzlit.“

Doplňuje, že svého času s oblibou říkal, že je kouzelníkem pro lidi, kteří nemají kouzelníky rádi. To proto, že kouzelníci tu jsou stále vnímáni jako kýč. „Ve světě už to tak delší dobu není, my tady však pořád máme kouzelníky, co tahají nekonečné šály z klobouku,“ uvedl.