Ony výjevy musely být strašlivé, aspoň podle líčení křižáckého kronikáře Jeana de Joinvilla. Popisuje, jak felčaři nájezdných výprav museli bojovníkům odřezávat mrtvou tkáň v ústech, aby jim umožnili žvýkat a polykat. „Vyvolávalo soucit poslouchat, jak vojáci křičí jako ženy při porodu, když se jim řezalo do dásní,“ píše autor kroniky.
Dosud jeho poznámka ležela spíše na okraji zájmu historiků, převládalo přesvědčení, že dobyvatelská vojska sužoval mor a úplavice. Vše změnilo zkoumání čelisti pohřbené v pařížském chrámu Notre-Dame, která měla patřit veliteli výpravy, králi Ludvíku IX. Francouzskému. Výzkum vedl Philippe Charlier, známý jako doktor „Trop Tard“, volně přeloženo jako lékař, který přichází příliš pozdě. Je to výstižné přízvisko, protože je forenzním patologem. Velmi respektovaným, to právě on například potvrdil, že čelist uchovávaná v Moskvě patřila Adolfu Hitlerovi
Měli špatné zásoby a vyhýbali se místní stravě
Jeho tým nejprve prokázal, že čelist je skutečně králova. A poté studií publikovanou v magazínu Journal of Stomatology, Oral and Maxillofacial Surgery doložil, že její majitel trpěl krutými kurdějemi, nemocí způsobenou nedostatkem vitaminu C, která napadá dásně a kosti, vede k vypadávání zubů, anémii a slabosti.
Arabští křižáci. Na Jeruzalém táhli i bojovníci z Blízkého východu Křižácké výpravy vedla evropská šlechta, to vědí historikové již dávno. Ovšem výpady na Jeruzalém nebyly jen střetem Západu a Východu. Evropští vojáci se během své expanze mísili s východním obyvatelstvem. Proto bylo složení křižáckých vojsk pestré, tvrdí pohled na DNA jejich příslušníků. |
A po Charlierových zjištěních už z kronikářských zápisků vyzývavěji vystoupily dosud nedoceněné brutální popisy výjevů, při nichž král Ludvík IX. Francouzský plival kusy svých dásní. Nebyl ovšem sám, podle magazínu Smithsonian při obléhání centra Tuniska zemřela na kurděje celá šestina křižácké výpravy, včetně králova syna Johna Tristana.
Za kurděje přitom primárně mohla mizerná logistika křižáků, v králově případě navíc zhoršená jeho značně nevyváženými jídelními návyky. „Výprava nebyla připravená, jak být měla, neměli s sebou žádnou vodu ani ovoce,“ líčí patolog a dodává, že velmi pobožný král navíc svůj organismus sužoval náboženskými půsty.
Velkou otázkou však zůstává, proč křižáci svůj jídelníček nevylepšovali konzumací lokální zemědělské produkce, která nabízela spoustu čerstvé zeleniny a ovoce. Komentátoři to vysvětlují strachem nebo odporem dobyvatelů z cizího jídla, přičemž server Psys.org doplňuje, že se obdobné chyby dopouštěli i jiní nájezdníci. Pravdou zůstává, že se lokální zemědělskou nabídkou proti kurdějím nebránili. „Mysleli globálně, nejedli lokálně,“ komentuje křižáckou chybu server Japan Times.
Charlier doufá, že jeho odhalení opraví chybu v dějepisných dílech. „V historických knihách se pořád píše, že král zemřel na mor. A věda je tu od toho, aby to napravila,“ soudí. Dále naznačuje, proč se omyl do záznamů dostal. „Může to souviset se špatným překladem slova ´nákaza´,“ vysvětluje.
Dodává však, že doklad o kurdějích neznamená, že by byly jedinou příčinou úmrtí. „Kurděje jsou jisté, jedna příčina smrti však může zakrývat jinou,“ líčí Charlier. Další zkoumání se nyní zaměřuje na možnou úplavici. Při šetření se vědci budou zajímat o králův žaludek, který byl z jeho těla vyjmut a povařen ve víně, aby byl lodí se zbytkem ostatků transportován do Evropy. Bude je zajímat, zda v něm najdou stopy parazitů, poznamenává server Live Science.
Vojenské nezdary
Uspořádat křížovou výpravu, v pořadí sedmou, se král Ludvík IX. Francouzský rozhodl ve svých třiceti letech v roce 1244. O čtyři roky později se vydal do Egypta se stovkou lodí, které převážely na 35 tisíc vojáků, cílem mise bylo dobýt egyptská města a vyměnit je za Jeruzalém a sídla v Palestině.
Výprava začala slibně, dobytím města Damietta. Tam křižácká armáda půl roku vyčkávala, aby na podzim roku 1249 podnikla zpočátku úspěšný výpad přes Nil směrem na Káhiru. Nakonec se byla nucena přebrodit zpět a uvízla mezi Nilem a Damiettou, kde byl Ludvík IX. Francouzský s většinou vyčerpaných bojovníků zajat. Za výkupné byli propuštěni na jaře 1250.
Na osmou křížovou výpravu proti „pohanům“ se rozhodl vydat o sedmnáct let později, aniž by jej podpořil jiný evropský panovník. V červenci roku 1270 se vylodil v Tunisku, po jehož dobytí plánovat táhnout na Egypt a odtud na Jeruzalém. Ze scénáře však rychle sešlo, vojáky decimovalo horko a zdravotní potíže, které dříve historici připisovali pouze tyfu a úplavici. Král Ludvík IX. Francouzský umírá 25. srpna 1270.
