Osud Artura Shawcrosse a jeho bizarní hrůzné činy plně potvrzují, jak moc se na člověku může projevit tvrdé, nehezké dětství a zlá výchova.
Byl malé, zakřiknuté dítě, které ve škole trpělo šikanou. A jednoduché to neměl ani doma. Jeho otec, bývalý námořník, po něm i jeho třech sourozencích vyžadoval vojenskou disciplínu. Ke všemu si Arthur nerozuměl ani s matkou.
Svůj vztek si nejprve vybíjel na zvířatech. Stahoval ryby zaživa z kůže, ubíjel veverky, trefoval se šipkami do žab.
V devatenácti, kdy už se pomalu stával hrozbou pro společnost, narukoval do armády, a to rovnou do Vietnamu. Ačkoliv dělal jen zásobovače, chlubil se, že zabil a znásilnil dvě Vietnamky.
Že s ním budou velké problémy, se ukázalo hned po propuštění z armády na jaře 1969. Podpálil několik budov, přepadl benzinovou pumpu a dostal za to dvaadvacet měsíců ve vězení.
Když byl propuštěn na svobodu, našel si práci a znovu se oženil. Velmi brzy se však znovu dostal na scestí. A bylo to ještě mnohem horší než před tím.
V náručí netvora
Dva týdny po svatbě si šel Arthur zarybařit. Cestou však potkal desetiletého chlapce Jacka Blaka. Když ho vedl přes železniční trať k jezeru už to nebyl Arthur Shawcross, ale Říční netvor.
Nejdřív chlapce donutil, aby se svlékl a složil si oblečení na hromádku vedle sebe, jak ho to naučil otec. Když chlapec poznal, že to není legrace, dal se na útek. Proti válečnému veteránovi však neměl žádnou šanci.
Zhruba o měsíc později našli policisté ostatky malého Jacka poblíž jezera. Shawcross ho ztloukl do bezvědomí, znásilnil a části jeho těla snědl.
Tato vražda mu nebyla nikdy dokázána, i když ho policie vyslýchala a úpodezírala. Přiznal se k ní až ve vězení, kdy už seděl za mnoho jiných otřesných zločinů.
Schizofrenický pedofil
Kdyby ho tehdy policisté usvědčili, nemusela by například zemřít malá Karen Hillová. Shawcross si ji vyhlédl, když si odpoledne hrála před domem na zahradě. Odvedl ji, znásilnil a zabil. Její mrtvé tělíčko našla policie téhož večera v kanalizační rouře.
Tentokrát však policii nevyklouzl. Byl odsouzen k pětadvaceti letům ve vězení. Vězeňský psychiatr ho poté diagnostikoval jako nebezpečného schizofrenického pedofila s příznaky periodicky výbušné osobnosti.
Ve vězení dostával co proto. Od samého nástupu byl ostatními odsouzenci bit a ponižován.
O čtrnáct let později byl ale díky výraznému zlepšení chování a též kvůli přeplnění amerických věznic puštěn na svobodu.
Třikrát rozvedený šedovlasý a obtloustlý dvaačtyřicátník se se svou přítelkyní usadil v konzervativním Rochesteru.
Nový začátek, stejný konec
Ani dlouhé roky vězení a stovky hodin u psychiatrů však nedokázaly Říčního netvora, kterého měl Shawcross hluboko v sobě, zahubit.
Ráno 24. března 1988 našla v místním jezeře skupina dělníků plout tváří dolů zmrzlou Dorothy Blackburnovou. Pitva stanovila jako příčinu smrti zardoušení.
Hned po ní vpadla do náruče Říčního netvora sedmadvacetiletá Anna Marie Steffenová, vychrtlá narkomanka, která si na drogy vydělávala prostitucí. Při sexu ji popadl za krk a zardousil.
Poté si Shawcross získal náklonnost alkoholičky Doroty Kellerové, kterou zaměstnával jako uklizečku. Jednou si spolu vyrazili na ryby na ostrůvek Seth Green Island. Tam ji ale Říční netvor umlátil kusem dřeva. Později se k mrtvole vracel, aby se nad ní sebeukájel a ještě ji zohyzdil.
Shawcross si vybíral převážně ženy "nehodící" se do společnosti. Narkomanky, alkoholičky nebo prostitutky. Výjimkou nebyla ani udušená pětadvacetiletá Bláznivá Patty. Tak se říkalo Patricii Ivesové, kdysi krásné studentce, která se změnila v drsnou prostitutku s rukama propíchanýma od jehel.
Další v řadě byla mírně retardovaná June Stottová, kterou po pokusu o soulož u řeky uškrtil. Ale to mu znovu nestačilo. Po dvou dnech se na místo vrátil, aby tělo zohavil.
Přátelé na smrt
Obětí Shawcrosse se stala i dvaadvacetiletá narkomanka Francis Brownová, po ní následovala retardovaná němá černoška, která byla jeho dobrou přítelkyní. Její nahá mrtvola byla objevena u cesty. Kousek od ní leželo její úhledně složené oblečení.
Vražd přibývalo a rochesterská policie stále neměla žádnou stopu. Pohotovostní jednotky neustále pátraly v okolí vražd, policie vyslýchala stovky prostitutek a varovala je před nebezpečným delikventem. Jednou z nich byla i June Cicerová. SIronií osudu je, že ji Shawcross zabil jen pár minut po jejím rozhovoru s detektivy.
To byla už poslední kapka. Policejní technici dostali k dispozici zcela novou výbavu za tisíce dolarů, nejlepší specialisté vytvořili psychologický portrét vraha. Jenže všechno bylo stále k ničemu. Říční netvor lovil své oběti dál.
Další prostitutkou na dlouhém seznamu obětí byla narkomanka Elizabeth Gibsonová, po ní následovala vrahova dobrá přítelkyně Darlene Trippiová. Neskutečnou drzost prokázal Shawcross při své předposlední vraždě. Vezl zrovna v kufru auta tělo prostitutky June Cicerové, když se rozhodl, že si skočí na kávu a koblihy. V obchodu potkal policisty, s nimiž si o sérii nevyřešených bestiálních vražd přátelsky popovídal. Když dojedl, odvezl tělo do Northampton Parku.
Poslední obětí Říční bestie se stala prostitutka Felicia Stephensová. Ta mu dokonce sama vběhla polonahá do auta, ve snaze utéct rozčílenému pasákovi. Její "zachránce" ji však vzal k řece, kde ji uškrtil.
Šťastná náhoda
Řádění Říčního netvora se sice podařilo zastavit, ale pomohla tomu spíše šťastná náhoda. Když zkraje ledna 1990 kroužila policejní helikoptéra poblíž místa, kde bylo nalezeno oblečení zavražděné June Cicerové, zahlédli vyšetřovatelé dole v potoce zmrzlé tělo a o kus dál podezřelého muže, který poté co byl spatřen rychle nasedl do šedého chevroletu a odjel.
Vystopovat Shawcrosse podle auta byla jen formalita.
Už druhý den po zatčení se Říční netvor přiznal. Byl odsouzen k odnětí svobody na 250 let. Ve vězení zemřel 10. listopadu 2008 na zástavu srdce. Své činy prakticky nikdy nikomu nevysvětlil. Ani spisovateli Christopherovi Berrydeeovi, který ho zpovídal a jemuž vděčíme za většinu informací o tomto Říčním netvorovi.
