Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Výzkum odhalil klíč ke štěstí a zdraví. Jsou jím vztahy s bližními

aktualizováno 
Geny, finanční situace, inteligenční kvocient, sociální postavení, to vše je důležité. Pro to, zda prožijete šťastný život, jsou však rozhodující kvalitní vztahy. K partnerce, širší rodině, přátelům, komunitě. Studie z Harvardu to může říci se vší autoritou, je totiž založena na výzkumu, který trval 79 let.

Vztahy s přáteli, rodinou, partnerem jsou pro spokojený a zdravý život více než genetika, říká jedinečná studie. | foto: Profimedia.cz

Začal v roce 1938, vědci do něj zahrnuli 268 harvardských studentů a jejich ambicí bylo sledovat co nejdéle jejich životní trajektorie, jejich zdraví, kariéry. A dobrovolníci z této první skupiny, do níž patřil například pozdější prezident John F. Kennedy, jsou v hledáčku vědy dodnes, byť jich zbylo jen devatenáct.

Později však vědci mezi sledované přidali i jejich potomky, jichž je dnes zhruba 1 300 a jsou padesátníky a šedesátníky. Skupina se rozšířila i o 456 obyvatel v Bostonu a před deseti lety vědci do výzkumu zahrnuli i ženy mužských dobrovolníků.

Nakonec z toho vzešel nejdelší výzkum kvality lidského života. Z některých pozorovaných dobrovolníků se stali úspěšní advokáti, jiní propadli alkoholismu, u dalších se rozvinula schizofrenie. Tým harvardského psychiatra Roberta Waldingera má díky jejich monitoringu neuvěřitelně bohatý a rozsáhlý materiál a data, která sahají od zdravotní dokumentace přes dotazníky po přepisy rozhovorů s dobrovolníky. Na základě jejich analýzy mohli určit, jaký faktor je pro spokojený a zdravý život nejpodstatnější.

A výsledek jejich zkoumání je velmi překvapil.

Člověk potřebuje ty druhé

Zjistili totiž, že o fyzickém zdraví a spokojenosti ve stáří nejvíce rozhodovala kvalita mezilidských vztahů. Vědce to zaskočilo, předchozí studie totiž například tvrdily, že faktorem, díky němuž lze předpovídat zdraví v pozdějším věku, jsou hladiny cholesterolu. U harvardské studie se to však nepotvrdilo.

„Když jsme shromáždili vše, co jsme o respondentech a respondentkách věděli, když jim bylo padesát let, seznali jsme, že to nebyly hladiny cholesterolu, co určovalo jejich zdraví ve stáří,“ líčí Waldinger a zdůrazňuje: „Byla to spokojenost s jejich vztahy. Lidé, kteří s nimi byli nejspokojenější ve věku padesáti let, byli v osmdesáti nejzdravější.“

Závěry jsou podle Waldingera, jehož řeč pro TED zhlédlo na internetu od roku 2015 přes 13 milionů lidí, zřejmé. Lidé, kteří si udržují kvalitní vztahy nejen v partnerství, ale i v komunitě, žijí déle, zdravěji a spokojeněji. „Samota zabíjí. Je mocná jako alkoholismus nebo kouření,“ dodává psychiatr. A podotýká, že nejde o to, kolik přátel máme. „Záleží na kvalitě vztahů,“ vysvětluje.

Vztahy jsou základ, uvědomili si vědci během studie

Studie je unikátní ještě v jiném ohledu. Připomíná nám totiž, jak moc se věda, její metody a náhledy, za ona desetiletí proměnily. Pod prvním ředitelem studie Clarkem Heathem, který vedl zkoumání od začátku do roku 1954, se vědci zaměřovali na antropometrická měření lebek, mateřských znamének, vedli detailní popisy o fungování hlavních orgánů, dokonce studovali rukopis dobrovolníků. To odráželo dobový důraz na genetiku a biologický determinismus. A srovnání s dnešními metodami podtrhuje, jak velký pokrok věda udělala. O testech DNA či o zkoumání orgánů a tkání s pomocí elektromagnetické rezonance si tehdejší vědci mohli jen nechat zdát.

Za George Vaillanta, který do výzkumu naskočil v roce 1966 a vedl ho v letech 1972 až 2004, se začala zdůrazňovat role vztahů. „Když studie začínala, o empatii či vztahy se nikdo nestaral,“ ohlíží se zpátky Vaillant a zdůrazňuje: „Jenže klíčem ke zdravému stárnutí jsou vztahy, vztahy, vztahy.“ Studie podle něj prokázala, že právě ony jsou pro šťastné a zdravé stárnutí mnohem podstatnější než genetika a délka životů našich předků.

Waldinger, v pořadí čtvrtý ředitel studie, bojuje o její pokračování. Zahrnul do ní druhou generaci a rád by pokračoval i třetí a čtvrtou. Důvod je očividný. „Studie podobné délky a rozsahu pravděpodobně nebude nikdy opakována,“ soudí.

Budoucnost výzkumu však není světlá. Závisí totiž na financování americkou vládou a její zdroje se kvůli politice současného prezidenta Donalda Trumpa ztenčí. „Jednou z prvních věcí, která půjde na odpis, budou dlouhodobé studie, které bezprostředně nenesou zisk,“ říká Waldinger. „Je to základní psychologická věda. Není přímo aplikovatelná, ale dává vám základy.“

Autoři:


Nejčtenější

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...



Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Extrémní gastronomie: Rybí hobliny katsuobushi vám zatancují na talíři

Příprava katsuobushi vyžaduje trpělivost a um.

Ryby dokážou plavat a některé i létat, ale jen tuňák pruhovaný vám zatancuje. Jen to chce trochu trpělivosti. Rybí...

Další z rubriky

Extrémní gastronomie: Rybí hobliny katsuobushi vám zatancují na talíři

Příprava katsuobushi vyžaduje trpělivost a um.

Ryby dokážou plavat a některé i létat, ale jen tuňák pruhovaný vám zatancuje. Jen to chce trochu trpělivosti. Rybí...

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Jak šíříme paniku: zlé události vnímáme zásadněji, proto je nafukujeme

Svět není tak špatný, společnost však má tendenci negativní informace zesilovat.

Negativním informacím přikládáme větší význam, proto je zdůrazňujeme, zveličujeme. Realitu nakonec překrucujeme k...

Najdete na iDNES.cz