Celebrita slavící 1. listopadu 65. narozeniny by totiž mohla najít azyl v mnoha boxech s rozmanitými etiketami. Na jedné z nich by rozhodně mohlo být napsáno: selfmademan.
Dítě bídy
Je to tak, dnešní šéf pornografického impéria s ročním obratem kolem 150 milionů dolarů vstoupil do života s mizernými dispozicemi.
Narodil se v chudobě, od svých deseti let vyrůstal bez otce alkoholika, s nímž se jeho matka rozvedla.
Ve čtrnácti nastoupil do armády, pracoval u loďstva, poté několik let v automobilce General Motors.
Vlastní příběh Larryho Flynta však začíná v roce 1970: tehdy začíná dnešní milionář s podnikáním.
Pornograf, který se nestydí
Jednalo se přitom o specifický byznys – Flynt si otevřel striptýzový podnik Hustler Club v Cincinnati. Jenže mladík, který podstoupil, jak tvrdí ve své autobiografii, svou první sexuální zkušenost v devíti letech s kuřetem, si s městem do oka nepadl.
Není divu. V tichém, konformním městě totiž platilo: dělat lze cokoli, jen to musí být v ústraní. Jenže tam Flynt, který o sobě vždy dával rád vědět, zůstat skutečně nechtěl.
Jeho polonahé tanečnice se vystavovaly ve výloze, on sám se chvástal, že s nimi provozuje sex, a do toho začal v roce 1974 vydávat časopis Hustler. Ten ostentativně pohrdal noblesou erotického magazínu Playboy a přinášel snímky rozevřených vagín a obhroublé vtipy.
To vše Flyntovi přineslo problémy se zákonem.
Kazatel Falwell, jehož spor s Flyntem se zapsal do dějin americké justice
Matador soudních maratónů
Procesů absolvoval začínající pornomagnát spoustu.
Tím nejslavnějším byl ale jeho spor s evangelickým kazatelem Jerry Falwellem. Šlo v něm o fiktivní rozhovor otištěný v Hustleru, v němž Falwell „popisuje“, že svou první soulož podstoupil se svou matkou v kůlně za domem.
Fundamentalista Flynta žaloval – jenže ten s poukazem na první dodatek americké ústavy vyhrál. (Mimochodem, po letech se podle svých slov s Falwellem sblížili: „… věděl jsem, co prodává on, a on zase, co prodávám já, a našli jsme způsob, jak spolu komunikovat.“)
A tehdy se zrodil, i díky šikovnému advokátu Alanu Isaacmanovi, Flynt jako obhájce svobody. Isaacman udělal z případu kauzu s velkým „K“.
Zatímco předtím byl Flynt kramářem, který bez skrupulí tvrdil, že mu nejde o nic víc, než vydělávat na sexualitě, nyní se stal uvědomělým bojovníkem za první dodatek.
A nejen to, dokonce bojovníkem s aureolou mučedníka.
Vězeň tragického osudu
Zažil-li pochmurné dětství, neseslaly mu šťastné hvězdy satisfakci ani v dospělosti.
Během procesu s Falwellem se stal obětí atentátu. Střílel rasistický násilník Joseph Paul Franklin, jemuž se nelíbilo, že Hustler otiskl fota, na nichž souloží lidé různých barev pleti.
Po atentátu zůstal Flynt ochrnutý na dolní část těla. K maniodepresivní psychóze, jíž trpěl, se po útoku přidaly chronické bolesti, které řešil prášky tak vehementně, že se několikrát předávkoval.
Hrdina, který povstal…
Boháč s tragickým osudem a balíkem soudních pří na zádech se však stal svého druhu celebritou: a umí-li někdo udělat z pop-star ještě větší, je to Hollywood.
Neselhal ani ve Flyntově případu – působivý snímek Miloše Formana dal vzniknout obrazu o Flyntovi, který začal žít tak trochu vlastním životem.
… ze stoky
Není divu, příběh proti cenzuře totiž sám staví na cenzurované historii Flyntových aktivit.
Hustler, to byl totiž i vtip, v němž dělník strká ženě do pochvy obrovskou vrtačku se slovy „snadný lék na frigiditu“, titulní stránka s obrazem ženy rozemílané ve stroji na maso či kreslená postava Chester the Molestera, vymýšlejícího stále rafinovanější nápady, jak sexuálně obtěžovat dívky v předpubertálním věku.
Bílé ženy byly ve Flyntově magazínu zobrazovány spoutané, bité, upalované, ležící ve výkalech, černošky jako majitelky bizarních vagín jako by poznamenaných pohlavními chorobami.
V roce 1990 otiskl časopis podle listu New York Times sadu čtyř fotografií zobrazujících ženská těla v různém stupni zohavení, některá mají useknutou hlavu, jiná údy. Snímky jsou naaranžovány na něčem, co se podobá lidské kůži, k níž je sponkami připnuto něco, co vypadá jako bradavky a klitorisy.
Hm, výsadu kritizovat Flynta věru nemají jen křesťané a prudérní feministky.
Do tábora kritiků se zařadila i Flyntova dcera Tonya Flynt-Vega, která tvrdí, že otec ji od jejích deseti do osmnácti sexuálně obtěžoval.
Enfant terrible v politice
Obchodník s vysezeným místem na lavici obžalovaných se každopádně utrhl ze řetězu – stal se osobou veřejně činnou.
Kandidoval na prezidenta i kalifornského guvernéra, aktuálně bojuje proti válce v Iráku a prezidentu Bushovi. Na svém webu vyzývá ke generální stávce za „ukončení amerického fašismu“ a představuje protiválečný klip Lou Reeda.
Zůstávat úhledně v ústraní odmítá i dnes: když se proti jeho participaci v řadách odpůrců války vyslovila feministka Aura Bogado, neváhal ji, válka ne-válka, v Hustleru zesměšnit sexuálními karikaturami.
A ví, jak na pokrytecké politiky: rozhazuje balíky dolarů, aby se dostal k důkazům o sexuálních aférkách těch největších moralistů. Naposled zavařil epizodou s prostitutkou senátoru Davidu Vitterovi.
Kdo je tedy Larry Flynt?
Byznysmen libující si v provokativní roli mesiášské pop-star? Kramář svazující sexualitu stupidními a nenávistnými stereotypy? Misogyn? Čtverácký kritik moralistů? Nekonformní bojovník proti establishmentu?
Charakteristik se nabízí mnoho, ty zkraje výčtu zní pádněji.
Každopádně však platí slova, která na adresu Larryho Flynta vyslal univerzitní profesor John Hughes, jenž zasedal v porotě v jednom z Flyntových procesů v roce 1975: „Vypadal jako neotesaný bambula. Lidi ho podcenili.“
Předvolební klip z roku 1984, kdy Flynt kandidoval do úřadu prezidenta jako Republikán. "Ježíš je anarchista," říká nápis na Flyntově triku.
