Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nadávky našly zastání. Lidé, kteří klejí, jsou podle vědců upřímnější

aktualizováno 
Pokud rádi klejete, je to pro vás po čertech dobrá zpráva. Estéti vás sice na milost nevezmou, ale možná získáte pověst člověka bez falše. Vědci totiž tvrdí, že lidé, kteří mluví sprostě, jsou upřímnější. To proto, že stejně jako nefiltrují slova, nefiltrují ani své skutečné pocity a myšlenky.

Klení může být znakem upřímnosti, říká studie. | foto: Profimedia.cz

„Řekl jsem jen, co si myslím,“ zní častá obhajoba autorů expresivních projevů. Díky studii Cambridžské, Maastrichtské, Hongkongské a Standfordovy univerzity teď získala certifikát věrohodnosti. Rozsáhlý výzkum obsáhl zevrubnou inventuru téměř 74 tisíc facebookových profilů, rozhovory s téměř třemi stovkami dobrovolníků a dobrovolnic a pečlivé vyhodnocování dat pomocí matematických vzorců.

Při analýzách Facebooku přitom autoři vyšli ze studie z roku 2015, která zkoumala možnosti použití Facebooku jako nástroje společenských věd, a z charakteristických jazykových znaků lhaní, o nichž pojednává studie z roku 2003.

Sprostota si na nic nehraje

Výsledek jejich bádání je podle nich přesvědčivý. „Sprostá mluva je na individuální úrovni spojena s upřímností, na společenské s integritou,“ píší vědci ve své studii, která se dočká vydání v magazínu Social Psychological and Personality Science Journal. Jeden z autorů práce David Stilwell z Cambridžské univerzity přitom zdůrazňuje, že se s kolegy zajímal o onu každodenní, všední upřímnost ohledně pocitů a názorů, nikoli o pravdomluvnost, jde-li o věci, „které vás dostanou do vězení“.

Vědci shledali, že lidé, kteří nadávají, tak nečiní proto, aby uráželi či zastrašovali ostatní, ale prostě jen proto, aby vyjádřili, jak jim opravdu je, co cítí a co si myslí. „Nefiltrují, necenzurují svou řeč, takže přes filtr cenzury nepřesívají ani obsah toho, co říkají, což by je mohlo dovézt ke lži,“ vysvětluje Stilwell. Lidé, kteří sahají po slovech, která jim mysl přinese jako první, byť by to měla být slova na štíru s etiketou, si tedy nehrají na schovávanou ani s pravdou.

Naopak lidé, kteří se nadávkám vyhýbali, byli náchylnější k neupřímnosti a na srdci jim ležela především propagace vlastní osoby. Věděli, že expresivním slovníkem by se snížila jejich internetová reputace, na které jim záleželo více než na pravdivém vyjádření svých pocitů a myšlenek.

Nadávání a kondice státních institucí

U těchto zjištění však autoři studie nekončili, rozmáchli se k mnohem ambicióznějšímu cíli. Z individuální roviny osobních pravd a lží přešli na celospolečenskou úroveň. Zajímala je otázka, zda se dají dopady vstřícného či zdrženlivého přístupu ke klení detekovat i na úrovni společenských institucí. „Je ve společnostech, kde se více nadává, více transparentnosti?“ zeptali se. A ať může snaha spojovat tak odlišné aspekty společnosti vypadat sebevíc bláhově, univerzity se jí chopily systematicky.

A vlastně jednoduše, jako vzorek si vzaly jednotlivé americké státy a na jedné straně je zajímala míra klení, kterou vykázali ti jejich obyvatelé, kteří prošli jejich facebookovou inventurou. Na druhé straně se pak sledovaly transparentnost a odpovědnost státních úřadů, což jim prozradilo obsáhlé šetření State Integrity Investigation z roku 2012. Otázka, která jim ležela na srdci, zněla: budou se státy s nejčistší správou shodovat s těmi, kde se sakruje nejvíce?

Odpověď jejich hypotézu musela potěšit: ano, shodovaly se. Například státy Connecticut a New Jersey jsou domovem častého klení, tamní státní instituce jsou však na žebříčku státní poctivosti vysoko. Naopak v Jižní Karolíně se lidé, kteří se do univerzitního šetření dostali, nadávání střežili, provoz jejich institucí však příkladný není.

Chvála sakrování

Není to přitom jediná studie, která bere klení na milost. Plusové body mu přiznala už loňská studie Marist College v Massachusetts, kterou vydal magazín Language Sciences. Ta zjistila, že obsáhlý repertoár vulgarismů klade nemalé nároky na naši paměť a správné užití zemitých vyjádření vyžaduje značný cit pro jazyk.

„Rozsáhlý slovník zapovězených slov se dá spíše považovat za indikátor zdravých jazykových dovedností,“ napsali autoři studie. Magazín Huffington Post zjištění vědců shrnul ještě výmluvněji: „Lidé nenadávají proto, že by se jim nedostávalo slov, jimiž by se mohli vyjádřit. Klejí proto, že se chtějí vyjádřit právě takto, a mívají větší slovní zásobu než lidé, kteří nenadávají.“ (více si o studii přečtěte zde)

Autoři:




Nejčtenější

Dobrou chuť. Děti mají manželé Bridgesovi odrostlé, dům jim bez nich přišel...
VIDEO: Bizon jako domácí mazlík má svůj pokoj s televizí a místo u stolu

Má vlastní pokoj, rád se prý dívá na kreslené filmy, byl na svatbě za svědka svému živiteli a jednou ho málem zabil. Život s ním není jednoduchý, váží přes 1...  celý článek

Deprese může být přínosem, pokud se s ní naučíme zacházet.
Nový pohled na depresi. Dává nám šanci vybrat si lepší cíle

Je závažnou psychickou poruchou, doslova bere chuť k životu. Pohlížet na ni pouze jako na vadu však může být ošidné. Psychologové mění pohled na depresi. Podle...  celý článek

Pinned Down
VIDEO: Když Taliban útočí. Dokument ukázal boj očima vojáků

Úkol zněl zdolat dvě stě metrů a prozkoumat jeskyně. Reputace oblasti však nelhala, americké vojáky při obhlížení terénu překvapila talibanská střelba. Další...  celý článek

Pomazánka z pečeného česneku s tymiánem
Pomazánka z pečeného česneku s tymiánem

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.