Na sex za stravenky k ní chodili soudci i kněží. Madam Cyn byla hvězda

Navštěvovala ji smetánka, poslanci, policisté, soudci i faráři. Nechávali se bičovat, sprchovali se v pláštěnkách, převlékali se za ženy. Byl to nejznámější britský nevěstinec, atmosférou ale připomínal běžný rodinný dům. Madam Cyn si na tom zakládala, slečnám po směně připravovala toasty a čaj. Zemřela 15. listopadu, bylo jí 82 let.
Nevěstinec Cynthii Payne vrátil sebevědomí, zodpovědnost za vlastní život a...

Nevěstinec Cynthii Payne vrátil sebevědomí, zodpovědnost za vlastní život a nakonec ji též usmířil s otcem. | foto: Profimedia.cz

Když policisté do onoho důstojně, ctihodně vyhlížejícího edwardiánského domu v jihoanglickém Streathamu v roce 1979 vnikli, ta podívaná jim vyrazila dech. Uvnitř se od vchodových dveří přes halu a schody až nahoru táhl špalír pánů ve vybraných oblecích. Později strážci mravnosti spočítali, že jich bylo třiapadesát. Vyčkávali tiše, způsobně, z jejich gest bylo zjevné, že jsou ztělesněními dobrého chování vyšší společenské třídy.

Dvě věci detektivy uhodily do očí speciálně. Zaprvé, úplně všichni džentlmeni byli postaršího věku. A zadruhé, všichni v rukou třímali staré stravenky, které zaměstnavatelé rozdávali pracujícím. V domě však žádná restaurace nebyla, ani jídelna či bufet. Horní patro domu skrývalo zcela jiné nabídky a menu, v pokojích čekalo na pány třináct polosvlečených a nahých slečen, aby jim splnily jakékoli přání, od konvenčního sexu přes bičování a ponižování až po sex se dvěma a více dívkami.

Fotogalerie

Zákazníkům se na pokojích dostávalo hrátek výměnou právě za prošlé stravenky. Onen vtipný a funkční systém vynalezla majitelka luxusního nevěstince Madam Cynthia či Madam Cyn, jak jí posléze začala říkat celá země. A nejen kvůli stravenkovému systému, ale především kvůli neuvěřitelné klientele i portfoliu služeb a ještě víc kvůli svému sebevědomému vystupování prošpikovanému vtipem a inteligencí se Madam Cyn během soudního líčení stala celebritou celé Velké Británie.

Země se neskonale bavila. A lidé nejslavnější bordelmamá neskrývaně fandili. Stáli za ní všichni, od dělnické třídy po poslance, lordy i policisty.

Těžký život

Její životní příběh však nebyl vždy jen rozpustile poživačný, do života vklouzla z odvrácené, temnější strany. Cynthia Payne se narodila v roce 1932 ve městě Bognor Regis v rodině kadeřníka, a když jí bylo jedenáct, zemřela jí matka na rakovinu hrtanu. Otce to zlomilo, manželčina smrt z něj udělala opuštěného, zborceného muže. Onen obraz, jak otec chodí po domu a pláče, se jí nikdy nesmazal z hlavy. A vepsal se i do podoby jejího pozdějšího svérázného podnikání.

Než však na něj došlo, čekala ji dlouhá cesta. Ji i její sestru vychovávaly hospodyně najímané otcem, se školou si nerozuměla, vyhodili ji kvůli nevhodnému chování. Konkrétně šlo o to, že v jednom kuse mluvila o sexu. Podobně dopadla na kadeřnické škole v Londýně, i odtud ji poslali pryč, pro nedostatek zájmu o studium. A lépe se života nezmocnila ani na učení u otcových kadeřnických kolegů, kteří se ji předně snažili přimět k návštěvě psychiatra. Důvod? Neustále, nutkavě klela.

A tak to šlo pořád dokola. Lživě tvrdila, že je těhotná, vyhrožovala, že se otráví... Otci došla trpělivost a zřekl se jí. Našla si práci jako servírka, narodil se jí, jako následek aférky, první syn. Poté druhý, opět po kratičké romanci. Následujících pět let žila ve stabilnějším vztahu, opakovaně se však stávala obětí manželovy neochoty používat antikoncepci: musela přežít tři ilegální potraty, v drsných podmínkách. Opustila jej.

A potom v kavárně Maple Leaf Cafe, kde pracovala, potkala prostitutku. A dostala od ní nabídku. Ona nabídka měla radikálně změnit celý její život.

Na cestě k funkci bordelmamá

Vynést jí to mělo pouhé tři libry týdně, tolik nevěstka nabídla za to, že ji Cynthia nechá ve svém bytě spát s klienty. Bylo to dvakrát víc, než si vydělala v kavárně. Okamžitě proto kývla, dlužila totiž na nájemném. „Byla jsem naivní, nevěděla jsem, že to je protizákonné. Tak to začalo,“ vzpomínala později. Z pouhého přivýdělku se nakonec stalo specifické podnikání. „Byla jsem ohromně odhodlaná. Znamenalo to, že se už nikdy nebudu muset kvůli penězům plazit po kolenou,“ líčila svou víru v lepší, zajištěnější život.

Mám ráda, když si lidé užívají toho, co se jim líbí, říkávala Cynthia Payne.
Dům neřesti měl pravidla, byl například zakázán sex na toaletě a v koupelně....

Brzy si pořídila další byty, prostitutkám v nich dopřávala bezpečného zázemí, objednávala a uváděla jim klienty. Jen vymáčknout ze slečen na konci měsíce peníze byla dřina. „Nebyl jsem dost tvrdá,“ přiznává.

Šikovná a podnikavá však byla, brzy si proto mohla za vydělané peníze a půjčku od přítele koupit malý dům v ulici Edencourt Road ve čtvrti Streatham, v roce 1974 své hnízdo lásky dokonce přesunula do mnohem většího domu v ulici Ambleside Aveneu v téže čtvrti. A kariéra se mohla roztočit na plné obrátky. Po jistý čas pracovala sama jako prostitutka, poté se však, protože se do byznysu vrhla již ne jako úplně mladá, soustředila výhradně na organizaci nevěstince. A dovedla ji k dokonalosti.

Svého druhu sociální instituce

„Můj dům je dost čistý na to, aby byl zdraví prospěšný... a dost špinavý na to, aby rozdával štěstí,“ hlásal nápis v kuchyni vily Cranmore. Nelhal. Od jiných nevěstinců se však lišil. Zaprvé interiérem, ráz domu určovaly těžké koberce, pohodlné pohovky a křesla, čínský porcelán, masivní závěsy. „Rozumím tomu, proč sem muži tak rádi chodí,“ odtušila v jednom rozhovoru, „je to proto, že když se rozhlédnete kolem, nepřipadáte si jako v bordelu.“ Domácí atmosféra jí ležela na srdci obecně. Když slečnám končila směna, vlastnoručně jim připravovala toasty se sázeným vejcem a šálek čaje.

Po výprasku je milejší

Do tajů sadomasochistic-kého sexu zasvětil Cynthii Payne major letectva RAF Robert „Mitch“ Smith. Právě on jí půjčil peníze na první nevěstinec a právě on jí rád sloužil a nechával se od ní trestat. „Neměla jsem to nijak zvlášť ráda,“ přiznávala praktická žena, ale dodávala: „Poznala jsem ale, že je na mě po bičování mnohem milejší. Byla jsem do něj velmi zamilovaná.“ Smith zemřel v roce 1981. Čas od času prý Madam Cyn bičovala otroky až do svých posledních dnů.

Druhým specifickým znakem podniku Madam Cyn byla, jak už jsme naznačili, klientela. Nestála o mladé rošťáky, do podniku měli přístup jen pánové nad čtyřicet. Právě to byly ozvuky muk jejího otce, jichž byla jako malá svědkem. „Na své parties jsem zvala jen starší muže, bylo to kvůli mému otci,“ zdůrazňovala, jak hluboko se jí jeho žal vryl do srdce, „říkala jsem si, že když se zaměřím na muže středního a vyššího věku, kteří ztratili své manželky nebo jejichž ženy byly nemocné, nebo na muže, co žili sami, budu provozovat něco, co by se dalo chápat jako instituce sociálního státu.“

Nakonec, po usmíření s otcem, se nevěstinec stal i jeho domovem. Staral se o provoz a občas si užil osobního benefitu, například ke svým narozeninám podle Madam Cyn obdržel služby „nádherné indické slečny“. Nebyl ostatně jediným členem rodiny Madam Cyn, kdo měl prospěch z jejího výjimečného podnikání. Její syn Dominic přišel v šestnácti o panictví rovněž v klubu své matky. Madam Cyn měla pro nejbližší dárky hned po ruce.

Dům neřesti a rozkoše

A své klienty opečovávala se svým týmem sexuálních pracovnic se vší vřelostí a porozuměním, nové zákazníky vítala osobně, vždy prý s hříšným zamrkáním. Rekrutovali se přitom i z nejvyšších pater společnosti, do podniku Madam Cynthie chodili poslanci, faráři, právníci. „Ahoj, Georgi,“ představovala prý jednoho z klientů redaktorovi listu Daily Miror a poté žurnalistovi vyzradila profesi svého stálého hosta: „Je velmi dobrým právníkem, pokud byste někdy potřeboval.“ Z opačného společenského pólu byl noční hlídač po šedesátce, který rád sáhl po speciální slevě, kterou Madam Cyn, věrná svému bohulibému sociálnímu poslání, přiznávala penzistům. Činila pět liber.

Setkání po letech. Madam Cyn a její bývalé pracovnice

Dostávalo se jim rozličných služeb. Vyhlášené byly její parties, kde chodili ctihodní džentlmeni v přestrojení za ženy. Jeden farář měl zálibu v baculatých slečnách v převlečení za anděly, jistý soudce se do pokoje dostavoval v taláru a paruce, aby se na místě přestrojil do botek na extra vysokých podpatcích, černých punčoch a výrazně se namaloval. Jistý ústavní soudce si nechával naplácat na zadek, protože byl „hanbatý kluk“. Podplukovník RAF se čtyřiceti nálety na nacistické Německo se rád oblékal do gumového oblečku a trávil tak dlouhé hodiny zavřený v temné šatně.

Někteří se stavovali „na rychlovku“ cestou ze svých úřadů a kanceláří, další přicházeli jen na popovídání a šálek čaje. Madam Cyn většinu z nich dobře znala. „Ahoj, Franku,“ obrátila se při návštěvě onoho redaktora Daily Mail na jiného z klientů, „jak dopadla dcera na zkouškách? Udělala je? Fajn!“ A novinář poté popisuje kompozici noční party v domě Madam Cyn. Byl na ní známý politik, dvě manželky anglikánských farářů, bankéři žertovali s několika policisty, čaj popíjela představitelka místní Armády spásy. „Cynthia je báječná žena,“ řekla prý novináři s obdivem. A samozřejmě, hodně se pilo, na koberci tančily sexuální pracovnice.

Mada Cyn byla na své party víc než pyšná.“Je to spíše jako čajový sedánek u faráře s jistou porcí sexu navrch,“ říkávala.

Popravdě, oné porce bylo víc než hodně a sex to býval více než barvitý. „Touhy některých hostů byly velmi, velmi podivné,“ řekl Xman.cz Londýňan Paul, který se s prostitutkami potkával v druhé polovině osmdesátých let ve stejné streathamské hospodě, protože pracoval na poštovním úřadu poblíž nevěstince. „Byly to fajn holky a občas něco zevnitř pokojů pronesly ven.“ Speciálním exponátem v bordelovém herbáři byl prý například poslanec, který se posadil na zem, nahá slečna si musela sednout proti němu, s doširoka roztaženýma nohama. „A on jí poté mezi ně půl hodiny posílal vajíčka, jedno po druhém. Ani se jí nedotknul. Za třicet minut zaplatil 500 liber. To byl tehdy pětinásobek měsíčního dělnického platu,“ směje se Paul.

Prvotřídní nevěstinec se specializací na bizarní praktiky. A s domáckou, rodinnou atmosférou. Madam Cyn ve vile ve Streathamu dožila.

Dalším hostem byl vrchní policejní činitel. Ani ten neměl zájem o kontakt se slečnou, jen se převlékl do holínek, plynové masky a pláštěnky a v tomto kostýmu se sprchoval. „Říkal jsem na to dotyčným holkám, že bydlím za rohem, že ho tam klidně nechám ve sprše dvě hodiny za poloviční taxu,“ vzpomíná bývalý pošťák Paul.

„V“ jako vítězství. A také jako „vouchers“, stravenky

Potom tu však byla asi největší specialita nevěstince - ony stravenky, které při razii z roku 1979 vyrazily policistům dech. Praktická bordelmamá je zavedla jako svérázný směnný prostředek, aby si dívky nemohly nechávat kus gáže od klientů bokem. Když host přišel do domu, zaplatil za svou službu – a výměnou dostal stravenku. Tu potom předal slečně, takže Madam Cynthia věděla, kolik zákazníků slečninou postelí prošlo.

Právě stravenky se staly symbolem nevěstince. Když v roce 1980 vyšla po čtyřech měsících, které kvůli razii vyfasovala, z vězení, než nasedla do vozu Rolls Royce, roztáhla prsty do „V“ a odtušila: „V jako vítězství. A taky jako stravenky (anglicky ́luncheon vouchers ́).“ Mimochodem, právě soudní proces se stal největší reklamou jejího podniku. Madam bez uzardění popisovala služby, které nabízí, a celá společnost její slova hltala. A bránila ji. Jména klientů z veřejného života se však nedověděla. „Moje mravy jsou pokleslé, ale moje etika je vysoko,“ vysvětlila Madam Cyn, proč nechce nikoho jmenovat.

Madam Inspirace

Životní příběh i postoje Madam Cyn se promítly hned do dvou filmů. První s názvem Wish You Were Here natočil režisér David Leland v roce 1987, druhý se jmenuje Personal Services a v témže roce ho natočil Terry Jones. Madam Cyn spolupracovala též na filmech Cynthia Payne's House of Cyn (1995) a Madam Cyn's Home Movies (2006).

Snímek Personal Services režíroval Terry Jones ze skupiny Monty Python. Na snímku s Madam Cyn

Sama Madam Cyn se svým životopiscem, známým spisovatelem Paulem Baileym napsala knihu Anglická madam: život a práce Cynthie Payne, s novinářem Terencem Blackerem poté dílo Kniha domácí zábavy Cynthie Payne. Její soudní peripetie zachytila Gloria Walkerová v knize Sexplicitně vaše: soudy Cynthie Payne.

Když soud první instance vynesl trest odnětí svobody na osmnáct měsíců, dopisem se proti němu ohladilo třicet poslanců různých politických orientací. Konzervativní poslanec Nicholas Fairbairn s dosti nekonzervativním smyslem pro humor uvedl, že by si Madam Cynthia zasloužila vyznamenání za to, že tak skvostně bavila národ. Podle jeho stranického kolegy Anthonyho Beaumont-Darka se policie ztrapnila, protože se lidé ptají, proč podniká takové akce proti neškodné zábavě. Břitký novinář Jeffrey Bernard ji označil za „největší Angličanku od dob Boudici“, starověké icenské královny panující na britském území. Kdo ví, zda své platy neutráceli za stravenky i oni.

Zábava to ale byla vskutku velká. Švitořivá madam s drobnýma rukama plnýma prstenů, s neustále rozzářenýma očima a úsměvem na tváři měla ráda pozornost, nestyděla se a vládla vtipem. Soudci, který ji poslal za mříže, nechala poslat svou biografickou knihu s věnováním: „Doufám, že tato kniha rozšíří váš značně úzkoprsý, sešněrovaný život.“

Humor uměla na jedničku. Když dávala lidem své vizitky, pánům na zadní stranu připisovala „Velké díky za vaši poslední návštěvu“, dámám „Moc mě to mrzí, byla jste moje nejlepší slečna“.

Legrácky jí neopustily ani po druhé razii, která u ní proběhla v roce 1986. Ostatně, ke vtipkování jí dávala policie mnoho důvodů, vpádu třicítky policistů totiž předcházela infiltrace dvou tajných policistů na party Madam Cyn. Jeden z nich pro ještě chameleónštější misi dorazil v přestrojení za ženu. Tehdy už to ale represi neprošlo, bordelmamá byla osvobozena, za vřelého potlesku celé soudní síně. A neodešla zahořklá. Podle svých slov se dokonce z ní a inspektora, který razii řídil, stali skvělí přátelé. A policista a jeho žena s Madam Cyn dokonce strávili příjemnou večeři ve svém domě. „Každý rok mi posílá pohled k Vánocům,“ líčila Madam Cyn novinářům.

Mít otroky je v mých letech velmi praktické

I když se vyhnula vězení, druhá razie jí podnikání znechutila. Rozhodla se, že bude bojovat proti tomu, co považovala za zastaralý britský právní systém, jde-li o prostituci. I když věděla, že nemá šanci, dvakrát se ucházela o post poslankyně. Neúspěšně, ale i tehdy pobavila, svou kandidaturu zarámovala stranou „Payne and Pleasure“ (výslovnost jejího příjmení je tatáž jako výslovnost slova „pain“, takže názvu se dalo rozumět i jako „Bolest a rozkoš“). Vždyť i Madam Cyn, jak se jí říkalo, bylo povedeným slovním vtipem, výslovnost zkratky jejího jména „Cyn“ se zase čte stejně jako slovo „sin“, tedy „hřích“.

Babička se zářivým úsměvem a dobrotivou tváří. Přesto však Cynthia Payne i v pokročilém věku přiznávala: „Jsem nemravná dáma.“

Poté, co dala provozování nevěstince vale, se živila jako řečnice, vystupovala zejména po slavnostních večeřích na policejních sešlostech, ale mluvila i pro spolky důchodců a nejrůznější ženské kluby. Humor ji neopustil. „Tak jsem tady, abych si z vás vybrala pro svůj podnik!“ oslovila prý například jednou publikum složené z dam od padesáti výše. Byl to risk, ale prý je měla v hrsti od začátku.

Tak docela svět neřesti neopustila. Ještě letos v listopadu, pár dní před smrtí, prozradila, že má pořád dva osobní otroky. „Starají se mi o dům. V mém věku je šikovné je mít. Otroci jsou velmi užiteční, dělají věci, které vy neděláte rádi,“ objasnila. V jejím podání zněla ona slova prostě, sdělně, přirozeně a přesvědčivě. Byla ženou, u níž nad moralizováním vítězila lidská, byť velmi svérázná praktičnost. Taková byla vždy. „Parties vděčím za všechno, za celý svůj život,“ prozradila jednou, jaký význam měly tyhle akce a peníze z nich pro její život. A hned dodala: „Taky ale představovaly spoustu práce. Ačkoli já jsem po nich neuklízela. Ležela jsem v posteli, měla jsem na to otroky.“

Životní energie prý byla plná do posledních dnů a humoru též. „Pořád je o mě zájem, ale v jiném smyslu. Jako třicátnice jsem to dělala, jako čtyřicátnice jsem to organizovala a dnes o tom, bohužel, mohu jen mluvit,“ uvedla s odkazem na svůj poměr k sexu profesionální řečnice.

A jindy neskrývala upřímnost: „Jsem nemravná stará dáma a měla jsem barvitý život. Jenže po tom, co jsem zažila, je nyní život dost nudný.“

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Funguje, nebo klame? Studie prověřila, co víme o Wim Hofově metodě

15. března 2024

Uhranula svět, propadl díky ní terapii chladem a dýchacím technikám. Její popularita dala vyrůst...

VIDEO: Ano, měla jsem teď dost práce, usmívá se britská pornohvězda Camilla

12. března 2024

„Naše ultrarealistické panny mají stejné otvory jako klasická žena,“ pochlubil se manažer prodejce...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Radši naživo. Lidé jsou unavení z online seznamek, vrací se rychlé randění

16. března 2024  9:14

Jako zvonové džíny nebo stříbrné šperky, i další trend z počátku tisíciletí se aktuálně vrací do...

Více sexu, méně touhy. Tradiční genderové role plodí paradoxní intimitu

18. března 2024

Premium Jak častý je sex. Jak hluboká je sexuální vášeň, touha, přitažlivost. Jak konzervativní je přístup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ve špatnou dobu na špatném místě. Pachatel vraždil ze sebelítosti a frustrace

17. března 2024

Premium Holí nadzvedával smrkové větve a hlavu skláněl skoro až k zemi. Ten den se mu nedařilo. Na dně...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Farmářský Frankenstein. Stařík 10 let ilegálně křížil obří ovce. Pro lovce

19. března 2024

Byl to troufalý počin. V jeho centru stál gigantický druh pamírské ovce, cílem bylo ji replikovat –...

Zloděj ukradl kočárek, natočila ho kamera. Policie po neznámém muži pátrá

18. března 2024  12:56

Pražští policisté pátrají po neznámém muži, který v polovině ledna ukradl z chodby bytového domu v...

Více sexu, méně touhy. Tradiční genderové role plodí paradoxní intimitu

18. března 2024

Premium Jak častý je sex. Jak hluboká je sexuální vášeň, touha, přitažlivost. Jak konzervativní je přístup...

Ve špatnou dobu na špatném místě. Pachatel vraždil ze sebelítosti a frustrace

17. března 2024

Premium Holí nadzvedával smrkové větve a hlavu skláněl skoro až k zemi. Ten den se mu nedařilo. Na dně...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...