Naději čerpají z výzkumu, při němž části dobrovolníků podali injekčně právě kisspeptin, zatímco zbytku nadělili pouze placebo. Poté všem ukazovali obrázky mnoha druhů, nescházely mezi nimi sexuální i romantické, negativní, neutrální, obrazy s motivem štěstí i strachu. Aby účastníkům pokusu nahlédli do hlav, sledovali procesy v jejich mozku magnetickou rezonancí.
Zjistili, že mozky šťastlivců, jimž vědci dopřáli kisspeptin, reagovaly na negativní obrázky vyšší aktivitou oněch struktur, které regulují negativní pocity. Proto vědci doufají, že by hormon mohl napomáhat léčbě deprese. Pozorování však zjistila i to, že kisspeptin v kombinaci se sexuálními či romantickými obrázky dvojic zvýšil činnost částí mozku, které jsou typicky aktivovány sexuálním vzrušením. Mozky dobrovolníků, jimž se dostalo pouze placeba, se takovou aktivitou nepyšnily.
Proto tedy vědci soudí, že hormon dokáže podpořit mozkové okruhy, které jsou spojeny se sexem a láskou. Věří, že se výsledky výzkumu dají využít pro léčbu duševních faktorů, které vedou k neplodnosti, a psychosexuálních poruch. Ty postiženému brání v sexuálním vzrušení či sexuálním uspokojení, vycházejí z psychických potíží, jako je stres či úzkost, z v minulosti podstoupeného sexuálního násilí nebo nespokojenosti s vlastním „nedokonalým“ tělem.
„Naše zjištění jsou pionýrská a vzrušující v tom, že naznačují, že kisspeptin hraje roli ve stimulaci některých emocí a reakcí, které vedou k sexu a rozmnožování se,“ shrnul závěry své studie Waljit Dhillo, který výzkum v Imperial College London vedl.
Vysvětlil, že většina výzkumu i léčebných metod neplodnosti se dnes zaměřuje na biologické faktory, které stojí v cestě přirozeného početí. „Ony faktory mají samozřejmě obrovskou úlohu a význam, ale role mozku a emočních procesů je rovněž velmi důležitá. A ji chápeme jen zčásti,“ dodal Dhillo.
Hormon kisspeptin, dříve známý jako metastin, produkuje hypotalamus. Napomáhá produkci dvou hormonů, které následně vedou k produkci mužského pohlavního hormonu testosteronu a ženského pohlavního hormonu estradiolu, jedné z forem estrogenu. Kisspeptin hraje důležitou roli v pubertě a jeho dodávání do těla pomáhá stimulovat ženskou ovulaci při oplodnění ze zkumavky.
Autoři studie nezastírají, že jejich práce je pionýrská i v tom smyslu, že je pouze velmi úvodním a malým krokem při výzkumu kisspeptinu. Výzkumu se totiž účastnilo pouze devětadvacet mužů. Vědci tedy zdůrazňují, že následovat musejí další testy, tentokrát za účasti ženských dobrovolnic.
