Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Monogamie není ideál. Otevřené vztahy jsou stejně funkční, říká studie

aktualizováno 
Většina vědeckých prací, které vyšly o monogamii, není pravdivá. Ideál monogamie je v západní společnosti totiž kvůli patriarchátu zapsán tak hluboce, že vědci k ní mají emocionální vztah. Tvrdí to nová studie s tím, že nemonogamní vztahy mohou být stejně funkční.

Na nemonogamní vztahy založené na souhlasu se akademické studie dívají skrze prsty, říká vědkyně. | foto: Profimedia.cz

Imperativ monogamních vztahů modeluje západní společnost po staletí a každého jejího nového člena od útlých dětských let. Historicky to není překvapivé ani nahodilé, patriarchální společnosti ekonomicky potřebovaly, aby se majetek dědil z otců na syny po čisté krevní linii.

Můžeme tedy monogamii, jsme-li k ní společenskými zvyklostmi tak houževnatě programováni, vůbec zkoumat objektivně? Terri Conleyová z Michiganské univerzity si položila právě tuto otázku. A po celkem třech studiích odpověděla, že ne. Strčila tím klacek do soukolí vědeckých prací, které po dlouhá desetiletí nadřazenost monogamie nad jinými formami soužití na západě hlásají.

„Dokonce to není ani tak, že bychom monogamii vnímali jako tu správnou formu vztahů. My ji vidíme jako jedinou možnou,“ říká autorka studie, která bude vydána v magazínu Perspectives on Psychological Science. Monogamie je nám totiž společností tak vštípena, že si to ani neuvědomujeme. To však v případě vědců znamená, že je jejich vlastní vztah k monogamii tak silný, že při zkoumání nepracují ani objektivně, ani logicky.

Nemonogamní vztahy jsou stejně funkční

V prvním studii se Conleyová zaměřila na velké množství prací na téma monogamie. Shledala, že v mnoha případech stranil přístup, který jejich autoři zaujali, monogamii. Zvyšoval pravděpodobnost, že bude monogamie skórovat výše než alternativní podoby soužití, že se prokáže jako funkčnější.

Jako příklad uvádí stupnici zvanou „míra vášnivé lásky“, která byla vyvinuta v osmdesátých letech k ohodnocování síly citu ve vztahu. Její měření zahrnovalo i otázku, jak žárlivý by partner byl, pokud by se jeho protějšek začal propadat do citů k někomu jinému. Vyvozovalo se totiž, že čím větší žárlivost, tím větší vášeň. V nemonogamních vztazích založených na souhlasu a otevřenosti však taková souvislost zcela scházela. Ne že by byly bez žárlivosti, nebyla však spojena s vášní. Proto nemonogamní vztahy při měření citu jako by za monogamními zaostávaly.

Michiganská studie se však pustila i do vlastního měření. Zajímala ji funkčnost těch či oněch vztahů. Soustředila se na řadu indikátorů, od důvěry, přes žárlivost, vášeň po všeobecnou spokojenost a zjistila, že mezi monogamními vztahy a nemonogamními nebyly žádné rozdíly.

A nakonec se Conleyová dívala na to, jak respondenti vnímali, když se jich vědci ptají na nemonogamní vztahy. I když byla tato část výzkumu postavena na malém vzorku stovky lidí, většina měla za to, že při kladení otázek o nemonogamních vztazích jsou vědci zaujatí. Zní to přitom navzdory limitům výzkumu přesvědčivě. Již jen slova, která vědci ve výzkumech nemonogamních svazků používají, jsou silně negativně emočně zabarvena. Conleyová vypočítává, že akademické práce používají ohledně alternativních vztahů termíny jako „podvádění“, „nevěra“, „provinilá strana“ či „zrazovaný partner“, která jsou návodná.

Nakolik emocionální je akademický přístup k otázce nadřazenosti monogamie, nakonec potvrzují vědci sami, svými reakcemi na práci Conloyové, která se problematikou zabývá několik let. Přiznává, že se setkala s tvrdým odmítnutím a odporem svých kolegů. A nejen to, volbou slov její kritici odhalují, jak těžko se zbavují svých vlastních hodnotových soudů. Jako příklad Conleyová uvádí, že jeden z jejích recenzentů psal, že svazky gayů „degenerují“ do nemonogamních.

Myslíte, že nemonogamní vztahy založené na souhlasu mohou být funkční?

celkem hlasů: 6214

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 7. května 2017. Anketa je uzavřena.

Ne 2949
Ano, jako monogamní 2303
Ano, dokonce více než monogamní 962
Autoři:


Témata: volby, soud


Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Uhlazení, usměvaví, plní slibů. Přesto se u velké části lidí lákání politiků k...
Sousedé se dozví, že nevolíte: triky, jak dostat lidi k volbám

Rekrutování po telefonu, slibování vysoké volební účasti, apelování na to, že volič je privilegovaná funkce i negativní kampaně proti politickým oponentům....  celý článek

Štastní přátelé zvyšují šance na vaše vlastní štěstí, říká studie.
Dobrá nálada je nakažlivá, říká studie. Ale špatná taky, dodává

Mít kolem sebe veselé lidi má výhodu. Dobrá nálada je totiž přenositelná. Jenž ta špatná taky. Melancholickým přátelům však vale přesto nedávejte, do deprese...  celý článek

Další z rubriky

Jeho karty s mnoha přesně zachycenými tělesnými mírami, fotografií a jménem...
Bertillonáž: podívejte se na výukové listy někdejší policejní metody

Jeho karty s mnoha přesně zachycenými tělesnými mírami, fotografií a jménem zločince dostaly název mluvící portréty. A opravdu, o kriminálníkovi toho...  celý článek

Zabíjejte a kořistěte ve jménu víry! V křižáckém vojsku bojovali i muži z...
Čeští křižáci: byli rabujícími zločinci a obávanými válečníky

Dobyvačného tažení na Jeruzalém se na konci dvanáctého století účastnily i stovky Čechů. Byli to bandité, zločinci, kteří do vojska putovali rovnou z vězení....  celý článek

Uhlazení, usměvaví, plní slibů. Přesto se u velké části lidí lákání politiků k...
Sousedé se dozví, že nevolíte: triky, jak dostat lidi k volbám

Rekrutování po telefonu, slibování vysoké volební účasti, apelování na to, že volič je privilegovaná funkce i negativní kampaně proti politickým oponentům....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.