Oba orgány věda vlastně z tajného vztahu podezřívala již dlouho, líčí server IFL Science. A magazín Inverse dodává, že se vědělo například to, že mozek a varlata sdílejí jisté obdobné buněčné rysy, například specializované podpůrné buňky. A nejen to, ze všech orgánů má právě mozek a varlata největší počet shodných genů, jak potvrdila studie z magazínu Cytogenetic and Genome Research v roce 2003.
Jenže tým Bárbary Matosové a Margaridy Fardilha se pokusil poodkrýt další vrstvu onoho nečekaného vztahu.
Ohromná proteinová shoda
Aby podobnost otestovali, zaměřili se na proteiny, na ty, které vytvářejí mozek, a na ty, které produkují varlata. A poté to porovnali s proteiny, které tvoří osmadvacet jiných tkání lidského těla. Proteiny jsou dobrý indikátor, pokud chceme identifikovat a klasifikovat odlišné části těla, podotýká Inverse.
Porovnání zjistilo velmi výraznou shodu. Zatímco mozek vytváří 14 315 proteinů a varlata 15 687, společných mají celých 13 442 z nich. Větší průsečík tým nenašel u žádných dalších orgánů, mezi nimi se zajímal například i o srdce, ledviny, prostatu, játra, vaječníky. „Mozek a varlata mají, ve srovnání s ostatními lidskými tkáněmi, nejvyšší počet shodných proteinů,“ uvádí studie zveřejněná v magazínu Royal Society Open Biology.
A server Study Finds doplňuje, že její autorky si oba orgány a jejich proteiny vzaly pod ještě pečlivější drobnohled a porovnaly primární buňky obou orgánů. I na oné úrovni nalezly výraznou, dramatickou shodu. Z celkem 6 653 proteinů, které vytváří primární buňka varlat, tvoří neuron jako primární buňka mozku 5 048.
Proteinová shoda je očividná. Přímo dramatická, tvrdí studie.
Mozek a varlata, podobnost víc než zřejmá
Studie přitom zkoumala i to, jaké proteiny mají oba orgány shodné nejvíce. Jsou to ty, které se týkají komunikace a tkáňového rozvoje, stejně jako procesu nazývaného exocytóza, jímž se uvolňují buňky či struktury do okolí, poznamenává server Science Alert.
Mozek a varlata odlišují lidský druh od ostatních
Autorky práce se rovnou pokoušejí i o vysvětlení, proč jsou si oba orgány tak podobné. Podle jejich soudu se právě ony zásadně podílely na odlišení lidského druhu. Samozřejmě, je to totiž náš velký mozek, který nás vydělil z řad ostatních obyvatel Země. Jenže motorem téhož procesu bylo i sperma, které mělo být střediskem pro rozvoj nových genů, a ty mohly uspíšit proces lidské evoluce. A navíc, spermie jsou též hlídači lidského druhu, zajišťují, že se nemůžeme křížit s jinými tvory. „Jak mozek, tak varlata mají obrovskou úlohu pro zajištění evoluce, integrity a lidstva,“ zdůrazňuje studie.
Některé předchozí práce již na praktické souvislosti mezi oběma orgány upozornily. Docela kontroverzním způsobem to udělal například výzkum z roku 2009, který odhalil souvztažnost mezi celkovou inteligencí a vlastnostmi spermií, jako je jejich počet, koncentrace, pohyblivost. Naznačil, že pokud je muž v dobré kondici, jde-li o jeden z obou orgánů, není na tom zle ani v případě druhého. Studie z roku 2013 poté tvrdí, že čím větší varlata měli muži, tím menší aktivitu spojenou s péčí a výchovou výzkum detekoval v jejich mozcích.
Autorky aktuální studie však více zajímá, zda obdobné rysy obou orgánů nemohou něco napovědět ohledně jejich poruch a jejich léčby. Nakonec se již ví, že se například roztroušená skleróza může překrývat s neplodností.
Identifikace shodných proteinů a analýza jejich úlohy pro fungování mozku a varlat by pomohla lepšímu pochopení patologické fyziologie, stejně jako rozvoji nových strategií pro léčbu poruch mozku nebo varlat, uvádějí autorky studie. Pokud tedy existuje účinná léčba jednoho z orgánů, mohla by být vodítkem pro vědecké zkoumání léčby druhého.
