Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Muži a ženy si byli po většinu historie rovni, tvrdí vědci

aktualizováno 
Není to módní výstřelek. Naopak, rovnost mezi muži a ženami byla realitou po většinu lidské historie, zjistili vědci. A co víc, zdůrazňují, že byla důležitým prostředkem pro naše přežití.

Současné komunity lovců a sběračů znají, stejně jako naši předci, rovnost pohlaví. | foto: Profimedia.cz

Zatímco jsou naši předci často líčeni jako barbaři, tupí a krutí divoši, studie týmu vedeného antropologem z University College London Markem Dyblem tvrdí, že společnosti lovců a sběračů byly vlastně genderově mnohem pokrokovější, než je naše současná, stály totiž na rovnostářských základech. „Pořád existuje obecně rozšířený dojem, že komunity lovců a sběračů byly machistické, že jim dominovali muži. My tvrdíme, že se nerovnost objevila až se zemědělstvím, kdy lidé mohli akumulovat zdroje,“ říká.

Výzkumný tým to zjistil po dvouletém pozorování komunit lovců a sběračů v Kongu a Filipínách, sledování jejich rodinných historií a po stovkách rozhovorů. Objevil, že i když tito lidé žijí v malých společnostech, jsou pestré, nejsou tvořeny jen příbuznými.

Vědci vysvětlují, že když mají hlavní slovo muži, obklopují se právě svými mužskými příbuznými, zatímco ženy zůstávají na periferii komunity. Pokud však rozhodování ovlivňují muži i ženy, jsou komunity pestřejší, což umožňuje bohatší interakce a přenos zkušeností a inovací. A to se, pokud jde o evoluci, vyplácí.

„Rovnost pohlaví je jedním z důležitých rysů společenské organizace, stejně jako soužití v párech, řeč a náš velký, sociální mozek,“ říká Mark Dyble. Rovnost pohlaví byla evoluční výhodou, protože rozšířila společenské sítě a umožnila spolupráci i mezi lidmi, kteří nebyli spojeni příbuzenskými pouty.

A Dyble jde ještě dál, rovnostářství je podle něj důležitý rozhodující rys, který naše předky odlišil od jiných primátů. „Šimpanzi žijí ve velmi agresivních společenstvích, jimž vládnou samci, s jasnými hierarchiemi,“ vysvětluje, „a výsledkem je, že za svůj život nepotkají dost dospělých jedinců, aby si předávali technologie.“

Autoři:




Nejčtenější

Dálkové bruslení má nezaměnitelný půvab.
Tenčí led poznám podle zvuku, říká dálkový bruslař

Klouže desítky kilometrů po zamrzlé vodní hladině, pozoruje okolní přírodu a naslouchá zpěvu ledové masy. Musí však také poznat, zda ho led udrží, a být...  celý článek

Obscenity, ďábel, hrůza. Antikrist milovníka béčkových hororů nezklame.
VIDEO: Antikrist i morbidní milenci. Soutěžte o lístky na béčkové filmy

Vykrádání nápadů, nadužívání prvoplánového násilí a explicitního sexu jako „tvůrčí“ metody, sexuální androidi, mimozemšťané a monstra jako nezbytné role. I...  celý článek

Nebezpečná žába. Ropucha obrovská sní brouky, ale i hlodavce či ptáky. A její...
Vědci dávají zvířatům jed, aby je ochránili před agresivní žábou

Je to paradoxní aktivita, velmi rozporuplná a riskantní. Jenže krizová situace si žádá hraniční řešení. Australští biologové čelí tak hrozivé invazi jedovaté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.