Mužský mozek dává přednost sexu před jídlem, myslí msi vědci. Napověděla jim to...

Mužský mozek dává přednost sexu před jídlem, myslí msi vědci. Napověděla jim to háďátka. | foto: Profimedia.cz

Muži dají před jídlem přednost sexu, preference je zakódovaná v mozku

  • 56
Máme-li si vybrat mezi jídlem a sexem, vítězí intimní hrátky. Taková je totiž biologická preference našeho mozku, vysvětluje aktuální studie rochesterské univerzity.

Postup, jímž ke svým zjištěním došli, se přitom může jevit trochu překvapivý, lidské bytosti při něm zastupoval červ, háďátko obecné z kmene hlístic. Vědci však vysvětlení mají, onen mikroskopický organismus je totiž standardně používán výzkumníky při odhalování zásadních biologických mechanismů. Mnohé z objevů, které se háďátka obecného týkají, totiž platí pro celou vědeckou říši a vědce dovedly k lepšímu pochopení i lidské biologie. Háďátko obecné je užitečné především při studiích nervového systému, uvádí tisková zpráva autorů studie.

Háďátka existují buď jako samci, nebo jako hermafrodité, kteří jsou schopni sebe-oplození, vyhledávají však též samce a jsou považováni za modifikované samičí organismy. Výzkumníci pro svůj pokus povolali háďátka obojího genderu – a připravili pro ně večeři.

Servírovala se na Petriho misce a vědci pečlivě pozorovali, jak se k ní obě skupiny postaví. Rozdíl byl zjevný, zatímco hermafroditní háďátka se držela u potravy, samčí korzovala kolem, podle vědců proto, aby nalezla partnerku a pomohla reprodukci.

Rochesterští vědci se přitom zaměřili na aktivity jediného páru neuronů, který v háďátku našli, jmenuje se AWA a kontroluje čich. Ten je přitom spolu s chutí a dotekem klíčovým smyslem, který umožňuje organismu vyznat se a navigovat v okolním prostředí: díky němu vyhledává potravu, vyhýbá se nebezpečí a díky němu si též obstarává partnera na páření.

Zjistili, že senzorický mechanismus AWA neuronů je regulován sexuální identitou buněk. Hermafroditní háďátka mají víc receptorů, které se váží na vůni, a jsou proto citlivější na potravu – takže si jí víc všímají, je pro ně atraktivnější. U samčích háďátek pracuje oněch receptorů méně, proto mají menší schopnost, a možná i touhu, si k potravě najít cestu. Jenže pozor, pokud jsou vyhladovělí a bez potravy, dokáží produkci dotyčných receptorů dramaticky zvýšit, což jim dočasně, pro zvládnutí krize, zlepší schopnosti potravu najít.

Vědci si navíc pohráli s genetickou výbavou vybraných samičích háďátek a upravili ji tak, aby byla citlivější na potravu. Povedlo se jim to, jimi modifikované samci byli při hledání potravy mnohem výkonnější. Za svůj pokrok však zaplatili daň – selhávali při hledání partnerů pro rozmnožování.

Podle Douglase Portmana, který je spoluautorem studie zveřejněné v magazínu Current Biology, vrhá experiment nové světlo na genetické genderové rozdíly, a protože háďátko obecně je považováno za modelový organismus, měla by se zjištění týkat též lidí. „Naše zjištění ukazují, že úpravou vlastností jediné buňky můžeme změnit chování,“ uvedl. Vědci samozřejmě uznávají, že lidské chování je ovlivněno mnoha faktory včetně kulturních a společenských norem. Vysvětlují však, že jejich zjištění poukazují na biologické mechanismy, které mohou do rozdílů v chování mezi gendery mluvit též a které mohou objasnit, proč je ten který gender náchylnější k jistým neurologickým poruchám.

.