Rekordy budou v budoucnu zdolávat jen genetičtí superjedinci, říká lékař

Sport naráží na limity lidských fyzických schopností. Světové rekordy jsou tak daleko, že by je již prakticky nemělo jít překonat. Hranice dnešních výkonů tak mohou zdolávat jen geneticky vyselektovaní sportovci, říká lékař Libor Vítek. Nebo doping, který ostatně pořád neumíme definovat. A s nímž prohráváme.
Šanci budou mít jen genetičtí „nadlidé“. Limity posunuli sportovci tak daleko,...

Šanci budou mít jen genetičtí „nadlidé“. Limity posunuli sportovci tak daleko, že posouvat už jen bude možné jen skrze unikátní genetické vybavení nebo nedovolené látky. | foto: Profimedia.cz

Bojovník proti dopingu lékař Jan Hnízdil tvrdí, že lidský organismus je z hlediska sportovních výkonů už na hranici možností. Co vy na to?
To neříká jen on, to je téměř jisté.

Dají se tedy bez dopujících sportovců očekávat supervýkony?
Na to existuje nesmírně zajímavá studie, která hodnotila pět sportů a sledovala vývoj světových rekordů v jednotlivých disciplínách od roku 1896. Zjišťovala, s jakou pravděpodobností je možné překonat jednotlivé světové rekordy. V potaz přitom brala skoro všechno, světové války, nástup steroidů, tedy jak šly výkony nahoru, zavedení detekčních metod na steroidy, tedy jak šly dolů, nástup sportovců z afrických zemí po válce, emancipační hnutí, jak se přivalily ženy do sportu, technologický pokrok, tedy plavky z hadí kůže, nástup krevního dopingu, používání nových kol v cyklistice a tak podobně.

Co jim vyšlo?
Zjistili, že jestliže ještě v roce 1896 byla šance překonat světový rekord 25 procent, postupem času se křivka zakulatila a v roce 2007 už byla naděje na překonání světového rekordu jen jedno procento. Dnes by neměl překonat světový rekord prakticky nikdo. A v roce 2027 bude šance už jen 0,01 procenta. A je neuvěřitelně zajímavá diskuse, čím to je, že se světové rekordy nadále překonávají. Mimochodem nejstarší atletický světový rekord drží Jarmila Kratochvílová v běhu na 800 metrů z roku 1983. Nicméně za nejobtížněji překonatelný se považuje světový rekord v hodu diskem Gabriely Reinschové z roku 1988 s pravděpodobností téměř jedna ku milionu.

Co říkáte na světový rekord šestnáctileté čínské plavkyně Jie Š’-wen, která na olympijských hrách 2012 v Londýně zaplavala rychleji než muži?
Je zajímavé, že na polohovce na 400 metrů plavala v předposledním úseku rychleji o 13 setin než Michael Phelps a v závěru o 17 setin rychleji než olympijský vítěz Ryan Lochte. A když se jí na to ptali na tiskovce, odpověděla, že jenom pořádně trénuje. Tam asi také bylo něco v nepořádku.

Klíčový hemoglobin

Třeba jde o výjimečné jedince s vrozenými předpoklady. Je to z hlediska medicíny možné?
O tom pojednává zajímavá studie, která vyšla v roce 2003 v časopise Clinical Journal of Sport Medicine. Šlo o článek kanadských lékařů o vztahu hemoglobinu a medailových umístění. Mezinárodní lyžařská federace FIS si totiž objednala v Kanadě univerzitní výzkum před mistrovstvím světa v běžeckém lyžování v Lahti v roce 2001. Chtěli, aby se udělaly analýzy hemoglobinu (červené krevní barvivo, které zajišťuje transport kyslíku z plic do tkání, pozn. red.) u všech závodníků. A pak se zaměřili na zjištění, jak tato hladina souvisí s konečným umístěním na šampionátu.

Zjistilo se, že výkony s hemoglobinem souvisejí?
Výsledky byly neuvěřitelné, i když se daly očekávat. Medailisté z tohoto šampionátu měli abnormální hladiny hemoglobinu v krvi - vyšší o 50 procent. Stejné abnormality byly zjištěny u závodníků v první desítce celkové klasifikace, ti ho měli větší o 30 procent. A ti, co měli nejnižší hemoglobin, vyšší jen o 17 procent, se umístili mezi 41. až 50. místem. Jednoznačně platí - čím nižší hemoglobin, tím hůře.

Takže cestou k úspěchu je umělé zvyšování hemoglobinu? Děje se to?
Hladina hemoglobinu může být samozřejmě dána geneticky. Já se starám o relativně hodně sportovců, mnoho desítek, a musím říci, že všichni šampioni v silově vytrvalostních sportech mají vysoký hemoglobin. Vyšetřuji je i geneticky a u některých sportů jsem si prakticky jistý, že žádný doping nikdy neužívali.

Libor Vítek

Boj s dopingem prohráváme, říká Libor Vítek.

Vedoucí Hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK v Praze. Lékař specialista na 4. interní klinice VFN a 1. LF UK v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxidačního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Autor řady vědeckých i populárně naučných publikací a počítačového programu na hodnocení kalorického příjmu a energetického výdeje Sportvital-Nutrition.

Pečuje o výživu šestnácti sportovců, kteří zápolili či zápolí na olympiádě v Riu. Jiří Prskavec skončil v singlkajaku bronzový, Kateřina Kudějová v téže disciplíně desátá, Martin Fuksa skončil v singlkánoi na tisíc metrů šestý.

Co si ale hemoglobin navýšit uměle?
Cesta zvyšování hemoglobinu určitě není správná. Nemůžete mít hemoglobin na hodnotě 170 gramů na litr. To už je nebezpečné, protože se zvyšuje viskozita krve a hrozí nebezpečí embolických a trombotických komplikací. Dokonce se míní, ačkoli pro to nejsou jednoznačné důkazy, že náhlá úmrtí profesionálních cyklistů jsou způsobena právě vysokým hemoglobinem. Jiná otázka je, zda v budoucnu nebudou mezi sebou soutěžit jen vyselektovaní jedinci, kteří mají přirozený hemoglobin na hranici 160 až 170 gramů na litr. To je možné.

Takže budoucnost sportu bude patřit genetickým mutantům?
To je další problematická otázka. Existuje krásný článek publikovaný v roce 2012 v časopise Nature. Pojednával o tom, že za několik málo let už nebudou na světových soutěžích normální sportovci. Budou tam právě jen geneticky vyselektovaní superjedinci, předurčeni k tomu, aby vyhrávali. To byl i případ finského běžce Eero Mäntyranty, který měl potvrzenou mutaci receptoru pro erythropoetin (EPO stimuluje tvorbu červených krvinek, jeho nitrožilní podávání vede ke zvýšení fyzické výkonnosti, pozn. red.), takže měl větší množství červených krvinek než jiní závodníci, a tedy i větší množství kyslíku ve svalech. Měl tři zlaté olympijské medaile, ale stejně ho nakonec chytli při dopingu. Asi mu to bylo málo.

A ví se, které zmutované geny jsou vhodné pro vrcholové sportovce?
Dneska už ano. Například 94 procent šerpů v Himálaji má mutaci jednoho genu ACE, který jim umožňuje pohybovat se ve vysokých výškách. A říkalo se, že ve finále stovky na olympiádě v Riu nebude startovat jediný závodník, který by neměl ve své genetické výbavě specifickou variantu genu ACTN3, který umožňuje vyšší výkony. A nemusí to souviset s dopingem.

Vrcholná cyklistika bez dopingu? Nemožné

Anebo se povolí doping a přežijí jen ti nejsilnější...
To se nepovolí, protože už teď jsou zdravotní rizika obrovská. To je stejné, jako by se souhlasilo s tím, aby se neomezeně jezdilo s alkoholem za volantem. To by byla na silnicích katastrofa.

Nicméně pokud si vezmeme kupříkladu cyklistickou Tour de France, kde cyklisté šlapají v obrovském tempu každý den kolem 150 kilometrů... Nepřipadá vám, že to jsou fyzicky nadpozemské výkony?
Existují statistické údaje, jak se vyvíjela průměrná rychlost vítězů za všechny etapy v jednotlivých ročnících Tour de France. Zatímco první ročník vyhrál v roce 1903 Maurice Garine průměrnou rychlostí 25,7 km/hod, nejrychlejší Tour zajel v roce 2005 Lance Armstrong průměrnou rychlostí 41,6 km/h. Od tohoto roku tento údaj stagnuje nebo je dokonce nižší (letošní Tour vyhrál Chris Froome s průměrnou rychlostí 39,5 km/hod), pravděpodobně proto, že se mnohem více dbá na antidopingové kontroly.

Vnitřní hodiny a naše zdraví

Týdeník TÉMA

Rozhovor s Liborem Vítkem vyšel v týdeníku Téma. V jeho novém vydání si můžete přečíst rozhovor s fyzioložkou Alenou Sumovou o tom, jak ovlivnit své biorytmy. Proč se nemá usínat u mobilu? A proč není dobré nechat dětem v noci svítit.

Může dnes už být cyklistika zase čistá?
Můj osobní názor je, že cyklistika rozhodně není čistá. Je to jeden ze sportů, který je na tom nejhůře. Není možné, aby závodníci podávali takovéto výkony bez podpůrných prostředků. Mimochodem, jak píše Verner Moller ve své knize The Scapegoat, mezi roky 1989 až 2005 došlo na Tour de France k více než osmiprocentnímu nárůstu průměrné rychlosti. K takovému zrychlení je však třeba vyvinout o 16 procent více energie, což je fyziologicky prakticky nemožné. Samozřejmě musíme vzít v úvahu vývoj materiálu i tréninkových metod, které posouvají hranice vpřed. Ať si však každý udělá úsudek sám...

Od aféry Lance Amstronga, který se v roce 2013 přiznal v ostře sledované talk show Oprah Winfreyové k dopingu, jsou přece cyklisté nesmírně pečlivě kontrolováni...
Sportovci sice mají namátkové antidopingové kontroly, musejí uvádět místa svého pobytu, cyklisté si musí vést biologické pasy, takže možnost přistižení je samozřejmě vyšší. Nicméně životnost červených krvinek je 120 dnů. Takže teoreticky se dá množství hemoglobinu zvýšit na čtyři měsíce dopředu, a závodníci tak nemusejí být pozitivně testováni během závodu. Proto se zavedly biologické pasy, aby nelétaly hodnoty hemoglobinu.

Myslíte si, že se dají antidopingové kontroly obejít?
Je určitě možné dopovat, aniž by sportovce chytili. Nicméně není to jistě vůbec jednoduché a podle mého názoru takový závodník musí mít za sebou tým lidí, který se stará o to, aby závodníka nepřistihli. Typicky to vidíme na poslední aféře z Ruska.

Otevřely antidopingovým komisařům oči analýzy z Evropských her v ázerbájdžánském Baku v červnu 2015?
V Baku udělali oficiálně analýzu na meldonium, které v té době nebylo na dopingové listině. Bylo pouze na seznamu látek takzvaně monitorovaných. Neznamenalo pozitivní dopingový test. Oni to vyhodnocují a sledují, co používají sportovci. Dnes je takovou látkou třeba kofein, který byl svého času na dopingové listině. Už tam není, nicméně je monitorovaný.

Dopingem může být i hudba

Jak se vlastně určuje, co už je doping?
Je to velmi těžké. Mohl by to být například energetický gel, teoreticky vzato i iontový nápoj. Uvedu jeden docela zajímavý příklad. Z definice dopingových látek vyplývá, že za doping je považováno „umělé zvyšování, vychytávání, transport nebo přenos kyslíku, který zahrnuje, ale není omezeno na... (následuje výčet možných zakázaných způsobů)“. Přitom je jednoznačně prokázáno, že poslech hudby před sportovním výkonem zlepšuje okysličování tkání zvýšením saturace hemoglobinu kyslíkem, zvyšuje fyzickou výkonnost i snížením spotřeby kyslíku těsně před sportovním výkonem v důsledku relaxačních a obecně zklidňujících účinků.

Poslouchají tedy sportovci před výkony muziku?
Je zajímavé, že Michael Phelps na olympiádě v Pekingu poslouchal hudbu ještě minutu až dvě před startem. Dá se dosti dobře předpokládat, že si byl účinku poslechu hudby vědom. Efekt poslechu hudby je totiž krátkodobý, a má-li se uplatnit, musí být sportovní výkon zahájen téměř okamžitě. V této konkrétní souvislosti bylo poptáno několik vědců z Itálie, Francie a Švédska a všichni potvrdili, že poslech hudby Phelpsovi opravdu mohl určitým způsobem pomoci stlačit rekordní časy.

Největší dopingoví hříšníci

Ben Johnson (1988) - kanadský sprinter, stanozolol, doživotně diskvalifikován

Diego Maradona (1994) - argentinský fotbalista, efedrin, 15 měsíců stop

Linford Christie (1999) - britský sprinter, nandrolon, dvouletý zákaz

Mika Myllylä a 5 dalších (2001) - finští běžci na lyžích, plasma-expander HES, distanc dva roky

Larisa Lazutinová, Olga Danilovová aj. (2002) - ruské běžkyně na lyžích, darbepoetin, anulování výsledků

Kelli Whiteová (2003) - americká sprinterka, modafinil, dvouletý zákaz startu

Dwain Chambers (2004) - britský sprinter, steroid THG, dvouletý trest

Tim Montgomery (2005) - americký sprinter, přiznal se k dopingu, dvouletý distanc

Justin Gatlin (2006) - americký sprinter, testosteron, čtyřletý distanc

Marion Jonesová (2007) - americká sprinterka, přiznala doping a ukončila kariéru

Tyson Gay (2013) - americký sprinter, anabolický steroid, roční trest

Alberto Contador - španělský cyklista, clenbuterol, dvouletý zákazem startu

Lance Armstrong (2012) - americký cyklista, EPO, doživotní zákazem startů

Asafa Powell (2013) - jamajský sprinter, oxilofrin, trest na půl roku

ruští atleti - 67 jich kvůli systematickému a státem řízenému dopingu nejelo do Ria

Dopingem by tedy mohla být i hudba?
Kdyby se to vzalo doslovně, ano. Poslouchal před závody muziku, která vede ke změnám mediátorů v krvi, a to může být považováno za doping. A měl by být teoreticky diskvalifikován... Definice toho, co je dopingová látka, je stále nedokonalá. Tím chci říci, že dnes se bavíme o meldoniu, ale v budoucnu to může být něco jiného, třeba větvené aminokyseliny.

Astmatici v superkondici

Jenže Evropské hry v Baku zjevně odstartovaly hon právě na meldonium. V té době ještě nezakázanou látku...
Jednoznačně, tam šlo o obrovský záchyt, zejména v postsovětských republikách. Ten lék také není nikde jinde k dispozici. Dá se sehnat jen v zemích, kde je licencovaný. A to je hlavně Lotyšsko (v Lotyšsku lék objevil Ivan Kalvinš jako lék pro lidi se srdečními problémy, pozn. red.), Rusko, postsovětské republiky. V Baku bylo devět procent všech testů pozitivních na meldonium, přitom pouze třetina sportovců uvedla, že tento prostředek užívá.

Tenistka Anna Šarapovová na tuto situaci doplatila a dostala kvůli užívání meldonia zákaz na dva roky. Jak se tohle mohlo stát, když celý svět věděl, že od ledna letošního roku je už meldonium na seznamu zakázaných látek?
Měla to samozřejmě vědět. Na druhou stranu mne to až tak nepřekvapuje, protože ti, co mají mít největší předpoklady mít takovou situaci pod kontrolou, to častokrát nemají. To je aspoň moje zkušenost.

Skutečně má meldonium pro sportovce tak podstatnou stimulační roli?
To nevíme, protože ohledně toho léku nejsou žádné studie, nicméně přinejmenším teoretické předpoklady ke zvyšování fyzické výkonnosti má. Užívá se sice už od sedmdesátých let, ale není registrován v Evropské unii ani ve Spojených státech. Velmi pravděpodobně proto, že k tomu chybějí dostatečná data. A už vůbec nejsou data o tom, že by měl zvyšovat fyzickou výkonnost. Je ale možné, že ta data existují, jen nejsou nikde publikovaná. Pokud byl v Rusku státem řízený doping, tak si klidně nějakou tajnou studii mohli udělat. Každopádně je to divné, že u tak široce používaného, vlastně zneužívaného léku, neexistují data.

Tenistka Šarapovová to za meldonium schytala. Nejen od karikaturistů

Jak přistupovat ke sportovcům, kteří mají od lékařů předepsanou nějakou indikaci, takže mohou používat i zakázané prostředky? Na posledních letních olympijských hrách v Londýně mělo z deseti tisíc zúčastněných sportovců sedm set diagnostikováno astma.
Pokud to vezmeme z historického hlediska, na olympiádě ve Vancouveru 2010 bylo mnohonásobně více astmatiků než v Calgary v roce 1988. Vezměte si jen norské reprezentační družstvo běžců na lyžích, o němž Rusové tvrdí, že je týmem nejzdravějších astmatiků na světě. Většina z nich údajně má astma uvedeno ve zdravotnických kartách a díky tomu mohou užívat antiastmatika, která jsou jinak pro svoje účinky na fyzickou výkonnost na listině nedovolených prostředků.

A nikomu to nepřijde divné, že si mohou sportovci inhalací zvyšovat výkony?
Zpochybnit vyjádření doktora, u kterého jste veden jako astmatik, může někdo jen těžko.

Nejsou dopingové látky slepou uličkou medicíny, protože se u nich zjistilo, že mají určité biologické účinky, ale škodí zdraví, a proto se nikdy nedostaly do lékáren? Hodně se v této souvislosti hovořilo o repoxygenu...
Vždy je to tak, že na začátku vývoje léků máte tisíc molekul, vyberete si z knihovny chemických sloučenin nějaké, o kterých víte, že fungují podle struktury, uděláte testy na buněčných strukturách, na zvířatech, pak je dáte do studií fáze jedna, dva a tři a na konci máte z oné tisícovky molekul jednu účinnou. Proto jsou léky tak drahé, říká se, že vývoj jednoho léku stojí přes miliardu dolarů. Toho, co se dostane na trh. A samozřejmě že mezi řadou těchto léků budou molekuly, které jsou kandidátky pro doping...

Kořeny dopingu jsou však pořád u toho, že ho vyhledávají sami sportovci, protože si chtějí dopomoci k tomu, aby byli nejlepší.
Pozoruhodné jsou výsledky průzkumů na otázku tzv. Goldmanova dilematu. V těchto průzkumech, opakují se od roku 1970, se ptají novináři elitních sportovců, jaký je jejich teoretický vztah k dopingu. Nejhrozivěji vyšel průzkum provedený na amerických atletech v roce 1995, publikovaný v časopise Sport Illustrated, 98 procent sportovců uvedlo, že kdyby si byli jisti, že nebudou dopadeni, kvůli vítězství by klidně dopovali. A 51 procent sportovců by kvůli vítězství na olympiádě dopovalo dokonce i tehdy, kdyby věděli, že by na následky užití nedovolených prostředků do pěti let zemřeli. To ukazuje na mentální aspekt celého problému.

Myslíte si, že bez nějaké podpory se už vrcholový sport nedá dělat?
Co je to ale ta podpora? Jen málokterý sportovec využívá všechny povolené možnosti, které mu současná doba poskytuje. Všichni možná trénují na maximum, využívají možnosti rehabilitace, moderní materiály, ale v komplexních možnostech lékařské vědy se zdaleka neorientují. To vidím hlavně v případě zdravotních problémů. A obrovským problémem je, že nemají v pořádku výživu.

Podhodnocuje se?
Málokdo si dokáže připustit, že starat se správně o výživu je stejně těžké jako absolvovat vlastní trénink. Protože na výživu musíte myslet prakticky denně, týden dopředu musíte vědět, co budete jíst. Podobně je podceňována psychika, na které se u nás nepracuje skoro vůbec. Tímto směrem se dají sportovci posunout i bez nedovolených podpůrných prostředků.

Autoři:
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...