Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Umíte nadávat? Máte dobré verbální schopnosti, chvalořečí klení vědci

aktualizováno 
Není znakem primitivnosti, nemělo by vám vypálit cejch nekulturnosti či verbální lenosti. Klení, nadávání, sakrování má špatnou reputaci nezaslouženě. Vědci totiž tvrdí, že košatá a pestrá znalost nadávek a jejich používání odráží šíři a kvalitu obecné slovní zásoby.

Vědci vysílají uklidňující vzkaz: nadávání neznamená nízkou inteligenci a omezenost. Prý je to dokonce naopak. | foto: Profimedia.cz

Obsáhlý repertoár vulgarismů klade nemalé nároky na naši paměť a správné užití zemitých vyjádření vyžaduje značný cit pro jazyk, tvrdí studie psychologů Kristin a Timothyho Jayových z Marist College v Massachusetts, kterou vydal magazín Language Sciences.

Autoři výzkumu měli k dispozici skupinu třiačtyřiceti dobrovolníků od osmnácti do dvaadvaceti let, z nichž bylo třicet žen. Měli pro ně připravený neobvyklý úkol, po šedesát vteřin měli chrlit co největší množství nadávek a tabuizovaných slov. Bez cenzury. Poté měli dalších šedesát sekund na to, aby vyjmenovali co nejvíce zvířat, to byl kontrolní test, který měl ohodnotit obecný rozsah slovníku respondentů a jejich zájem o jazyk. Navíc účastníci a účastnice výzkumu podstoupili standardní test verbálních dovedností.

Muži i ženy, kteří se vědcům upsali, doložili, že mají značně rozsáhlý a květnatý slovník vulgarismů, celkem dali dohromady 533 nadávek. Od těch, které jsou ve společnosti zakořeněné, po originální výtvory jako „spermojímka“ či „pirát zadnic“.

Druhého experimentu se účastnila devětačtyřicetičlenná skupina téhož věkového omezení, která čítala čtyřiatřicet žen. Opět přišla na řadu sprostá slova, teď je však respondenti a respondentky museli po šedesát vteřin psát a museli vybírat jen ta, která začínají písmenem „a“. Totéž měli poté učinit s názvy zvířat.

Klení vyžaduje inteligenci

Výsledky obou pokusů přitom popřely, že by používání nadávek poukazovalo na řečníkovu jazykovou omezenost. Naopak. „Rozsáhlý slovník zapovězených slov se dá spíše považovat za indikátor zdravých jazykových dovedností,“ píší autoři studie. Magazín Huffington Post zjištění vědců shrnuje ještě zřetelněji: „Lidé nenadávají proto, že by se jim nedostávalo slov, jimiž by se mohli vyjádřit. Klejí proto, že se chtějí vyjádřit právě takto, a mívají větší slovní zásobu než lidé, kteří nenadávají.“

Lidé, kteří v testech prokázali širší znalost názvů zvířat, uměli též víc nadávek. A co víc, vědci tvrdí, že vezmeme-li v potaz často subtilní rozdíly ve významu a expresivnosti nadávek, vyžaduje jejich používání „mnohem více než jen jejich jazykovou znalost“, vyžaduje bystrou a pohotovou inteligenci.

Jako překvapivý hodnotí vědci fakt, že pokud jde o používání vulgarismů, prokázaly ženy stejnou kvalifikaci jako muži. „Před lety byste čekali, že na veřejnosti narazíte na víc mužů, co nadávají,“ přiznal Timothy Jay, „ale mezi skupinou, která se účastnila našich testů, jsme u žen nezaznamenali ve srovnání s muži žádný rozdíl.“

Autoři:


Témata: Poradna: Zdraví


Nejčtenější

Potřebuji upřímnost, nemám ráda nevěru, říká MOgirl Ilona.
Chlap mi musí být milencem i přítelem, říká MOgirl Ilona

Odvážná, bláznivá, empatická, nedochvilná, ale upřímná. Tak shrnuje v pěti přívlastcích svou osobnost MOgirl Ilona.   celý článek

Dekadentní virus v srdci nacismu. I kvůli konkurenčnímu boji se o SA šířila...
Gayové mezi nacisty: sex jako objetí vojáků po boji

V řadách nacistů i mezi jejich dnešními následovníky byli a jsou také gayové. Navzdory nenávistné ideologii i represivní praxi se nacismus s homosexualitou...  celý článek

Měla to být bezbranná oběť, ale pštros se ukázal být zdatným protivníkem...
Pštrosí války: jak australská armáda ztratila důstojnost

Jen málokterá armáda světa se může pyšnit takovou reputací jako ta australská. O to víc překvapí, že se její první citelný vojenský neúspěch pojí s účastí v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.