Chřestýš je snadným receptem pro kuchaře, ale výzvou pro lovce. | foto: Profimedia.cz

Jídlo kovbojů: nasekaný chřestýš sebou na pánvi ještě hází

  • 16
Někteří jsou na pokraji vyhynutí, jiní naopak poměrně hojně rozšíření. Všichni jsou jedovatí a prakticky všichni jsou jedlí. Když tedy víte, jak na to. Chřestýši jsou další položkou extrémních receptů, a je to velmi pohyblivá kuchařská surovina.

Od nejsevernějšího výběžku Spojených států přes Mexiko a Střední Ameriku až po samý andský jih. Tam všude můžeme narazit na chřestýše. Věda je rozčleňuje do 154 druhů, někteří připomínají velikostí těla přerostlé žížaly, jiní se velikostí 3,5 metru blíží obrům hadí říše. A zatímco jedni považují pokrmy z chřestýšů za barbarské, jinde na ně nedají dopustit. „Když už musíte chřestýše zabít, třeba proto, že vám ohrožuje zvířata v ohradě, je věčná škoda to maso jen tak vyhodit,“ říkají rančeři v Texasu.

Ostatně konzumace hadů má na americkém kontinentu dlouhou tradici. Jedli je předkolumbovští domorodci, indiáni z prérií nebo první bělošští osadníci z Evropy. Návod, jak si z nich připravit pokrm, je přitom pořád stejný. Povede-li se vám hada odchytnout, ať už loveckým hákem nebo třeba za pomoci mačety, máte k dispozici svíjející se tělo, které musíte v první řadě zbavit hlavy.

Tento krok není radno podcenit, posmrtný reflexní stisk čelistí neoddělené hlavy vás totiž může otrávit. Separovanou hlavu je poté třeba bezpečně uschovat, i několik hodin po oddělení se jí můžete zranit. Dalším krokem je vyvržení a příprava masa, která rozhodně není pro slabé povahy. Tělo mrtvého hada sebou totiž může ještě 20 až 30 minut divoce házet, což úpravu značně komplikuje.

Extrémní gastronomie

Spodní částí těla provedete rovný dlouhý řez, prsty zanoříte do „dutiny“ po hlavě a kůži stahujete stejně jako převrácenou rukavici. Poté z břišní dutiny vyjměte vnitřnosti, které jsou uloženy v podlouhlém blanitém vaku (začínáte od „hlavy“ a postupujete směrem k ocasu), a konečně se dostáváte k vlastní přípravě chutného a výživného masa.

Nebojte, tělní tkáň jedovatých hadů už téměř žádné toxiny neobsahuje a především: hlavní složky chřestýšího jedu jsou smrtelné ve vašem krevním oběhu, nikoliv v zažívacím traktu. Bohužel je tu pořád páteř a pořádná spousta tenkých žeber, na která si musíte při konzumaci dávat pozor.

Konvenční způsob úpravy chřestýšího masa ve Wyomingu zahrnuje nasekání staženého a vyvrženého hada na přibližně patnácticentimetrové špalíčky a jejich orestování na rozpuštěném másle, můžete je předtím též obalit v kukuřičné mouce. Jednotlivé kousky se budou každopádně hýbat ještě na pánvi.

Jak funguje chřestýšův jed

Na první pohled je to trochu „nerozhodný“ jed. Jsou v něm totiž jak zinkové metaloproteázy, které ve výstelkové tkáni těla vyvolají vnitřní krvácení a následné shlukování červených krvinek, tak crotalin, který naopak shlukování brání. Zdánlivě protichůdné působení těchto složek krevního jedu má fatální účinky. Čím rychleji vaše srdce bije po šoku z kousnutí, tím snáze se jed šíří tělem. Způsobuje drastické vnitřní krvácení a současně zabraňuje srážení nahromaděné krve. Postupně vaše rozkládající se krvinky ztrácejí schopnost přenášet kyslík. Buď vykrvácíte uvnitř těla, nebo se udusíte.

Nejpozději po půl hodině ale přestanou, což je ten správný okamžik na jejich dochucení solí a kořením. Dalších deset minut postačí ke zredukování šťávy na výpek a můžete podávat. Odlupuje se ručně od páteřní kosti směrem dolů. Maso svou chutí připomíná nezvykle tuhé, lehce pikantní kuřecí, někdo v něm rozpoznává naopak lehce navinulou rybí příchuť.

Chřestýší maso obsahuje jen 93 kalorií na 100 gramů hmotnosti, tedy sotva třetinu toho, co nabízí srovnatelný plátek hovězí svíčkové. Jedno kilo chřestýšího masa vás ve Spojených státech přijde na zhruba 550 korun.