Mateřská znamená kupu starostí, ale také docela jiný režim, do větší nebo menší

Mateřská znamená kupu starostí, ale také docela jiný režim, do větší nebo menší míry izolaci od společenského života a vytvoření velmi těsného pouta s dítětem. Návrat do práce bývá těžký, protože představuje velkou změnu. | foto: Profimedia.cz

Poradna: Manželka se nechce vrátit do práce

  • 827
Partnerka byla doma s dětmi pět let, teď jí skončila rodičovská, ale odmítá se vrátit do práce. Nelíbí se mi to, ale nevím, jak jí mám vysvětlit, že by neměla zůstávat doma, píše čtenář Jakub.

"Dobrý den,

obracím se na vás s problémem, který určitě není ojedinělý a jímž se netrápím jenom já. Jak tak koukám kolem sebe, připadá mi, že je to pořád častější téma, které řeší i několik mých kamarádů. Ale začnu od začátku.

Je mi třicet sedm let, mám o rok mladší manželku a už jsme spolu skoro deset let, takže jsme se nebrali po žádné krátké známosti. Máme spolu dva perfektní kluky, na které jsem hodně hrdý, i když si někdy myslím, že je manželka trochu rozmazluje.

Kámen úrazu je v tom, že manželka byla doma s dětmi pět let, před měsícem jí skončila mateřská a do práce se vůbec nehrne. Bylo to pro mě dost nepříjemné překvapení, protože před nástupem na mateřskou pracovala jako asistentka v jedné velké firmě a byla tam hodně spokojená. Také jí tam drželi místo a počítali s jejím nástupem. To, že se nechce vrátit, jim řekla zhruba před půl rokem a byla z toho spousta nepříjemností. Ona ale tvrdila, že už ji ta práce nebaví a že si najde jinou, která ji bude bavit víc.

To se ale nestalo. Už měsíc je na podpoře a vůbec nic si nehledá. Hádáme se kolem toho skoro denně, protože já to nechci tolerovat a ona zase tvrdí, že se chce věnovat dětem. Tedy hlavně mladšímu synovi, že prý je moc malý na to, abychom ho dali do školky. Ne že by naše finanční situace byla nějak zoufalá, asi bych zvládl uživit celou rodinu. Ale zase si nemůžeme nijak vyskakovat a já budu muset brát přesčasy, takže si vůbec neužiju dětí.

Hlavně se ale bojím, že se s manželkou hrozně odcizíme. Nerad to přiznávám, ale už teď mi přijde, že nemáme moc společných témat. Jak je žena pořád doma a jen s dětmi, dokáže se bavit jen o nich. Sliboval jsem si, že až se vrátí do práce, zlepší se to. Nechce na to ale slyšet.

Jakub

(redakčně kráceno)

Jakube,

děkujeme za dotaz. Máte naprostou pravdu, váš problém skutečně není ojedinělý. Návrat z rodičovské dovolené zpátky do zaměstnání představuje pro většinu žen přelomový a značně stresující okamžik. Jde o velkou změnu, kdy žena opouští režim, který dodržovala několik let, a především "opouští" své dítě, respektive musí povolit těsné spojení, které je k sobě poutalo.

Poradna

Své otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára.

Na druhou stranu je to přirozená součást vývoje. Děti se postupem času potřebují učit samostatnosti, potřebují se od svých rodičů odpoutat a potřebují trávit čas ve společnosti svých vrstevníků. Je v pořádku, když dítě v adekvátním věku navštěvuje školku a stejně tak je pochopitelné, že je jeho vstup do školky pro matku zdrojem stresu.

Pět let, po které zůstala vaše manželka doma s dětmi, je dlouhá doba a je tedy možné, že cítí obavy, zda přechod z domácnosti do zaměstnání zvládne. Troufám si odhadovat, že v případě vaší manželky je "na vině" nejistota z dlouhé profesní pauzy a zároveň stres z osamostatnění dětí. Zároveň samozřejmě chápu váš postoj a souhlasím s vašimi argumenty. Je nezpochybnitelné, že setrvání téměř výhradně v dětské společnosti, ztráta koníčků, přátel i kontaktu s profesním životem vede časem k výraznému zúžení zájmů, které se může negativně odrazit na partnerském životě.

Zkuste se s manželkou domluvit na možném kompromisu. Pokud zatvrzele odmítá nastoupit do zaměstnání na plný úvazek, pokuste se najít místo se zkrácenou pracovní dobou. Vaše manželka bude mít tak čas zvyknout si na přechod z domácnosti do zaměstnání i na odloučení od dětí. Jestliže manželka není ochotná přistoupit ani na toto řešení nebo se jí zaměstnání na zkrácený úvazek nepodaří najít, pokuste se ji přesvědčit, ať si alespoň rozšiřuje vzdělání a kvalifikaci.

Rekvalifikační kurzy, jazykové kurzy a další vzdělávací programy jí mohou pomoci zmenšit nejistotu a pochyby o svých profesních kvalitách. Zapojí se, mimo to, do společnosti pracujících lidí a rozšíří si oblast zájmů, ale zvýší se tak i její motivace zapojit se zpátky do zaměstnání.

Psycholožka Bára