Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Žít single a jíst syrové maso, radila na dlouhověkost nejstarší žena světa

aktualizováno 
Byla posledním žijícím člověkem na světě, jehož rok narození začínal číslovkou 18. Byla svědkem dvou světových a bezpočtu jiných válek, nástupu a porážky fašismu. Zažila Itálii jako monarchii i jako republiku. Italka Emma Morano zemřela 15. dubna ve 117 letech jako nejstarší člověk světa.

Do smrti byla podle svého lékaře bez chronických onemocnění. | foto: Profimedia.cz

Vyzraďme to přitom rovnou. Ne, z jejích doporučení ohledně jídelníčku by lékaři radost neměli. Prakticky žádná zelenina, jen pomálu ovoce. Denně tři vejce, dvě syrová a jedno vařené, a něco mletého masa. Syrového. Když jí bylo dvacet, doporučil jí to prý lékař na její anémii a paní Emma se toho po zbytek života, a že to byl dlouhý čas, držela. Každý den. Pečliví novináři vypočítali, že do 116. roku svého života spořádala asi 105 tisíc vajec.

Byla to svérázná dietní opatření. Vědce, kteří se o paní Emmu kvůli dlouhověkosti zajímali, však zaujala i její další vysvětlení požehnaného věku a dobré kondice.

Nenechat se nikým ovládat

Fotogalerie

Narodila se v listopadu roku 1899, v témže roce, kdy Guglielmo Marconi poprvé vyslal rádiový signál přes Lamanšský průliv. Vyrůstala v Piedmontu, její otec, než oslepl, pracoval ve slévárně, matka se živila výrobou pantoflí. Sama Emma nastoupila ve třinácti letech do továrny na výrobu juty. Tvrdý život i zásady a výchova rodičů z ní přitom ukuly rozhodnou, tvrdou a silnou ženu.

Mělo se jí to hodit. Její osobní život nebyl šťastný. Její životní láska, mladík jménem Augusto, zřejmě padl v první světové válce. „Dostávala jsem od něj dopisy. Mluvily o lásce. A o válce. A pak přestaly chodit,“ vzpomínala později. Vdala se za Giovanniho Martinuzziho, muže ze sousedního domu, ale láska v tom nebyla.

Nezapomínejme, jsme v Itálii pevně sevřené mužskou nadvládou nad ženami. „Máš-li štěstí, vezmeš si mě, nebo tě zabiju,“ tak se soused ucházel o její ruku. I tak vypadaly vztahy mezi muži a ženami v Itálii oné doby. Emma poslechla, jak se slušelo, a v roce 1926 byla neveselá svatba. Emma však neposlechla napořád.

V roce 1938 násilnického manžela vyhodila. A to chtělo hodně kuráže, rozvod zákony neznaly, takže právně se s manželem nikdy nerozešla, a fašistický režim ženě vyměřoval poddajnou, podřízenou pozici. Přesto to dokázala. A rozhodla se, že muže do svého života už nikdy nepustí. Žádného.

Nebrat chlapy. Honit ženské. I tohle radili dlouhověcí

Emma Morano nebyla jedinou rekordmankou dlouhověkosti, která stranila vyhýbání se mužům. Též Jessie Gallanová, která zemřela v roce 2015 ve svých 109 letech, hlásala: „Mým tajemstvím dlouhého života je vyhýbání se mužům. Je s nimi víc problémů, než za kolik stojí.“ Samozřejmě, nebyla to její jediná rada. „Taky hodně cvičím a každé ráno jím pěknou porci teplé ovesné kaše,“ i tak však opakovala: „A nikdy jsem se nevdala.“

Doporučení lidí, kteří se dožili více než sta let, jsou však rozporuplná. Například veterán první světové války Henry Allingham, který se dožil 113 let, to viděl úplně jinak. Když se jej ptali na jeho recept na dlouhý život, odpověděl: „Cigarety, whisky a divoký, divoký ženský.“

I to vyžadovalo statečnost, nápadníků prý měla celou řadu a od ženy se očekávalo, že je pro manželství zrozená. O její ruku se ucházel dokonce sám šéf továrny, kde pracovala, ale i jeho vypoklonkovala. „A v oněch dnech nebylo lehké, aby dělnice řekla řediteli ne,“ zdůrazňovala později. Ona to však řekla. „Nechtěla jsem, aby mi někdo vládl, ať by to byl kdokoli,“ objasňovala. Další z jejích vysvětlení její dlouhověkosti tak znělo: žila jsem spokojeně, protože bez manžela.

Žádné léky, ale spánek a domácí brandy

Že si zvolila život bez partnera, vůbec neznamenalo, že by snad byla samotářskou tichošlapkou. Naopak, byla plná života. Milovala tanec, před svatbou byla princeznou tančíren, a zpívala. „Zpívala jsem u sebe doma a lidé se zastavovali na ulici, aby si poslechli. A potom museli utíkat, protože by přišli pozdě do práce,“ smála se, když se ohlížela proti proudu času. A při oslavě svých 116. narozenin gratulantům nabídla, že jim zazpívá, protože má pořád krásný hlas. „Aha, tak už ne,“ lamentovala tehdy po svém pokusu.

Její osobní lékař Carlo Bava přiznával, že její stravovací návyky jdou proti všem zdravým doporučením. „Vždy jedla jen málo zeleniny a velmi málo ovoce, jen občas banán a hroznové víno,“ prozrazoval. Ba co víc, po celý život jedla prakticky totéž. Ráno sušenky a mléko nebo vodu, přes den vejce, k obědu těstoviny a asi sto gramů syrového mletého masa, večer sklenici mléka. Den za dnem, beze změny. Na jejím menu však byla ještě jedna položka: domácí brandy z grapy, s šalvějí, s hroznovým vínem a bylinkami. Důsledně ignorovala všechna doporučení na změnu svých návyků, nikdo ji nikdy nedostal do nemocnice. Odmítala brát léky.

Přesto se Bava nad její kondicí do jejího posledního dne rozplýval: „Kdyby byli všichni mí pacienti jako ona, mohl bych trávit dny čtením novin.“ Možná za to mohl její pozitivní přístup k životu, možná to, že se neobklopovala věcmi, nemarnila jimi čas. Možná též dost času na spánek, do postele chodila ve svém dvoupokojovém bytě před sedmou večer, vstávala v osm ráno, v posledních letech o dvě hodiny později. Přes den si dopřávala poobědový šlofík.

Bava je přesvědčen, že životosprávou není možné její dlouhověkost vysvětlit. „Ze striktně lékařského a vědeckého pohledu ji lze považovat za unikátní fenomén,“ uvedl s tím, že nejsilnější důvod její dlouhověkosti spočívá v genech. Její matka, teta a několik sourozenců překročilo devadesátku, její sestra se dožila 102 let. „Ona sama měla od mládí tak těžký život, že by z každého vysál všechnu energii,“ říkal.

Ředitel losangeleského výzkumného centra pro lidi starší sta let Robert Young podotkl, že Emma Morano je „příkladem jedince, který se zdá stárnout pomaleji, než je obvyklé, možná jen o několik procent, ale i tak dost na to, aby to znamenalo rozdíl“.

Zemřela, když jí bylo 117 let, 137 dnů, 16 hodin a pár minut, spočítal její lékař.

Když Emma Morano slavila narozeniny:

Autoři: ,




Nejčtenější

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí...
OBRAZEM: Putin, Trump, Merkelová. Umělci stáhli politiky z kůže

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí rozdělovat, udržovat odstup. Proto se umělci Alex Wadelton a Marcus Byrne...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Rozstřel s ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou (26. 6....
Čeká nás bouřlivé období, teď jsme na vrcholu, říká egyptolog Bárta

Naši společnost čeká velká proměna, a to nejspíš už za pár let. Neznamená to, že vymřeme a svět zanikne, ale musíme najít nové způsoby, jak společenský systém,...  celý článek

Otevřené a polymaorické vztahy mají své výhody, ale sexuální spokojenost...
Lidé v otevřených vztazích jsou méně sexuálně spokojení, tvrdí studie

Kvalita vítězí nad kvantitou. Studie německé analytické společnosti Dalia nese právě tento všeříkající název. Zjistila totiž, že lidé žijící v monogamních...  celý článek

Další z rubriky

Na rozdíl od jiných zlatokopeckých měst byly hlavní stavby Rhyolite zděné....
Rhyolite: superměsto vzniklo díky zlatu, nakonec ho pohřbila panika

Uprostřed nehostinné nevadské pouště vyrostlo z popudu jediného muže město, které žilo zlatou horečkou. A zaniklo, když v něj otec zakladatel přestal věřit....  celý článek

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí...
OBRAZEM: Putin, Trump, Merkelová. Umělci stáhli politiky z kůže

Je to jen milimetr, milimetr kůže, ale kolik toho dokáže. Umí dávat fazonu, umí rozdělovat, udržovat odstup. Proto se umělci Alex Wadelton a Marcus Byrne...  celý článek

Bitevní loď Radetzky byla esem rakousko-uherské námořní armády. František Kodet...
Český námořník císaře pána: unikátní deník mapuje epopej Trutnováka

Dřina, špína, pot i národnostní spory. Tak vypadala služba na rakousko-uherské válečné lodi. Popisuje ji unikátní deník Františka Kodeta. Zaprášené záznamy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.