Zamilujete se do ní, tvrdí o nejslavnější zlodějce šperků klenotníci

Elegantní, okouzlující, sebevědomá, nezdolná. Žena, která mohla změnit svět. Místo toho se stala královnou zlodějů šperků. I tak však Doris Payneové za její 60 let trvající kriminální dráhu skládají svérázné komplimenty policisté, umělci i klenotníci. Takové má 85letá nenapravitelná zlodějka charisma.
Svůj život pojala Doris Payneová jako velké dramatické dílo. A s gustem sehrála...

Svůj život pojala Doris Payneová jako velké dramatické dílo. A s gustem sehrála hlavní roli. | foto: Profimedia.cz

Když vešla ta stará paní v pátek 23. října 2015 do klenotnictví na Fifth Avenue v americké Atlantě, nikdo nezpozorněl. Nebyl důvod. Šarmantní, důstojná, vybraně oblečená žena s bílými vlasy byla ztělesněním uhlazenosti a slušnosti, pokojně si prohlížela vystavené klenoty. Nakonec si do ruky vzala náušnice značky Christian Dior za 690 dolarů, klidným, samozřejmým pohybem je uložila do kapsy a obchod beze spěchu opouštěla.

Tentokrát neměla štěstí, zachytily ji bezpečnostní kamery a posléze i ochranka. Nezbystřili však ani policisté, když si pro ni přijeli. Až když se na stanici porozhlédli po federálních dokumentech, zjistili, s kým mají tu čest. Došlo jim, že se jim dostalo cti poznat celebritu. Legendu. Velké jméno zločinu.

Nejenže byl na Doris Paynovou v jiné jurisdikci vydán zatykač za krádež prstenu v hodnotě 33 tisíc dolarů. Záznamy atlantským policistům odhalily především to, že ona důstojná paní je mezinárodní zlodějkou šperků, která se zločinem živí v Americe i Evropě od padesátých let minulého století. Bez přestávky.

Pozor, Doris je tu!

Atlanta však byla v portfoliu Doris Paynové vlastně výjimkou. Jednak se tam neuchýlila ke své taktice, kterou si popíšeme posléze. A jednak narazila na podivuhodně neinformované klenotníky. Na většině míst by ji totiž poznali, její jméno se tisklo výstražnými písmeny v bulletinech amerického Bezpečnostního sdružení klenotníků už od sedmdesátých let. Všude jí předchází pověst úspěšné, nadmíru schopné zlodějky a leckde je echo „Doris is in the town“, které si dávají klenotníci i policie, rychlejší než ona sama.

“Jste Doris Paynová?” zeptala se jí například Gigi Gruberová, když stará dáma vstoupila letos v únoru do jejího sanfranciského klenotnictví. Zeptala se, protože příjezd obávané Doris začaly hlásit obchodnické tamtamy už pár dní předtím. Tehdy to tedy Doris nevyšlo, ale i tak zanechala ten nejlepší dojem. Ústup z boje si tehdy s rozkoší nad svým ohlasem dosyta užila. Odpověděla prý, že Doris Paynová není, jenže u toho podle klenotnice roztomile, rošťácky a výmluvně mrkla.

Jinde se však alarmy spustí pozdě. V severokalifornském městě Charlotte je podle policie letos v červenci předstihla, právě ona podle úřadů ukradla snubní prsten za 33 tisíc dolarů z obchodu David Yurman. Zaměstnanci obchodu Tiffany and Co., kam zašla nejprve, sice ke kolegům z branže hned vyslali varování, ale už bylo pozdě. Doris se již pomalu, jak bylo jejím zvykem, vykolébala z prodejny s lupem a odťapala pryč. Síla jejího zlodějského umu, jejího jména i úctyhodně dlouhé kariéry však nad obchodní čtvrtí čněly ještě dlouho poté.

„Doris Paynová je zajisté neblaze proslulá, ale je fascinující ženou,“ přiznal šéf klenotnictví Diamonds Direct Dovy Karberg hned poté, co svou prodejnu oblepil plakáty s její fotkou, aby ji zaměstnanci poznali, kdyby přišla na obchodní návštěvu. „Je to fascinující osobnost, na kterou si musíte dávat pozor – a na kterou je velmi zajímavé dávat si pozor,” uvedl a dodal: „Je výjimečné, že dokáže být i po osmdesátce tak charismatická a táhnout to dál.” Dodal, že díky jejím vybraným způsobům a taktice byste do ní nikdy neřekli, že podniká v oboru zlodějiny.

Právě v tom je její síla a tajemství úspěchu. I proto mohla v dokumentu, který byl o ní a její dráze natáčen po dobu dvou a půl roku, v roce 2013 s potěšením konstatovat: „Nebyl jediný den, kdy bych neukradla to, co jsem chtěla.“

Krádež jako umění, život jako hra

Narodila se v roce 1930 v chudé rodině, otec pracoval v dolech, matka se živila jako švadlena. Doris byla nejmladší ze šesti dětí. A kromě chudoby protnul její vyrůstání samozřejmě i americký rasismus. Nejprve, když jí nedal šanci splnit si dětský sen a stát se baletkou. A poté, když jednoho dne jako náctiletá vstoupila do clevelandského klenotnictví pana Benjamina. „Mamka řekla, že když budu mít dobré známky, koupí mi hodinky,“ vysvětlila. A pan Benjamin jí ukazoval, jaké má, a jedny po druhých jí je zkoušel na ruce. Jenže laskavost pana Benjamina k černošské slečně měla své hranice. Když do obchodu vstoupil bílý zákazník, nechtěl, aby bylo vidět, že je hodný k negryni, malou Doris proto spěšně vyšoupl z krámu. Se zapomenutými hodinkami na její ruce.

Tehdy Doris došlo, že lidé v jistých situacích dokáží propadnout zmatenosti, nechají se zaskočit, obalamutit, jsou nepozorní a zapomnětliví. Pokryteckému panu Benjaminovi tehdy hodinky vrátila, poučení si ale zapamatovala. A dospěla k rozhodnutí vytvářet takové situace, kdy mají lidé zamotanou hlavu, a věci, které jí díky tomu spadnou do klína, nevracet.

A bylo v tom i něco z její lásky z uměleckému projevu na jevišti. Svou následnou zlodějskou kariéru, se sofistikovanou taktikou povýšenou na umění, vnímala jako své dílo. A svůj život jako hru. „Myslím, že Doris si opravdu myslí, že je herečka. Jsem přesvědčena, že ona hraje roli Doris Paynové,“ uvedla Eunetta Boone, která o staré dámě natočila se svým kolegou Matthewem Pondem dokument. „Vlastně bych řekla, že doopravdy nevíme, kým je. Známe jen osobu, kterou nám představila.“

Sami mi to přece dávají

Nejprve si krádeže zkoušela, prodejce zmátla, ale to, co jí zůstalo na ruce, vždy vrátila. Potom zjistila, že scénář její hry musí být propracovanější, aby fungoval stoprocentně, a dekorace okázalejší. Chopila se role zámožné, vybraně oblečené paničky. Drahé šaty, luxusní boty, kabelka nejlepšího designu a značky, překypovala šarmem a důvěryhodností.

Vyzbrojena byla též především příběhem, její zlodějiny byly opravdu hereckým kreacemi. Někdy do prodejny zavolala den předem, představila se jako právnička a oznámila, že druhého dne si tam přijde vybrat šperk její bohatá klientka. Jindy vysekla tklivý příběh o tom, že jí vyloupili byt i s trezorem plných šperků, a přišla si proto vybrat jiné. Nebo se svěřila, že se dostala k penězům a ráda by si splnila sen. Jindy si stýskala nad vážnou nemocí, která ji sužuje, někdy prodejcům žensky lichotila. Vždy měla působivý příběh. „V tom, co dělala, byla velmi, velmi chytrá,“ složil jí kompliment John Kennedy, šéf Bezpečnostního sdružení klenotníků.

Nebyla jen bystrá, ale též krásná. Doris Payneová měla všechny zbraně.

A vůbec hodně mluvila, ptala se na kvalitu, počet karátů, na jas šperku, prodavače dokázala zmást a unavit – a ukrást jim jejich pozornost. Jako bohaté zákaznici jí vždy ukazovali více šperků najednou a jeden z nich jí pokaždé skončil schovaný v ruce či na prstu. „Pro lidi je obtížné pochopit, že je lhářka, podvodnice a zlodějka,“ řekl agentuře AP Ron Eddins z prokuratury, který Paynovou vyšetřovala.

Potvrdit by to mohla Linda Sbrocco z klenotnictví Neiman Marcus v Las Vegas. Nejprve tam Doris přišla dopoledne a nechala si ukázat diamantové náušnice. Odešla, prý si nákup promyslí při obědě. Odpoledne se vrátila a měla spoustu přání na diamantové prsteny: Co tento? Nebo tamten? Co byste vy řekla onomu? Nebohá slečna Linda šperky vyskládávala ze zásuvek a zase je do nich ukládala ve stále zmatenějším a rychlejším tempu, paní Doris, či jak si tehdy říkala, si prsteny navlékala na prsty a zase stahovala.

A najednou byla ona nerozhodná a trochu zmatená bohatá dáma prostě pryč. A s ní zmizel i prstem s diamantem za 36 tisíc dolarů.

Po lupu vždy následoval rychlý odlet z města a okamžitý prodej. A návrat do role svobodné matky, která ráda vaří a chodí do jazzových klubů. Bez výčitek. „Není to kradení, protože si beru jen to, co mi sami dávají,“ říkala si prý od začátku.

Mnoho jmen, jediná žena

První kousek ukradla v roce 1953 v Pittsburghu, z obchodu si tehdy odnesla diamant za 22 tisíc dolarů. Pak následovaly další a další. Šperky si vybírala z módních magazínů, jako byl Town and Country. Když psali o klenotu, který jí padl do oka, opustila svou základnu v Bedfordu v Ohiu a vydala se na výlet. Například v roce 1998 do Colorada pro překrásný diamant za 57 tisíc dolarů. A dostala ho. Kradla i doma v Ohiu, v Kentucky, Západní Virginii, ve Wisconsinu. Její spis u FBI je dlouhý osmnáct metrů. Neomezovala se však jen na Ameriku, kradla i v Evropě, ve Francii, Řecku, Anglii a Švýcarsku.

Používala přinejmenším 22 různých identit, říkala si Audrey Davisová, Sonya Dowelsová, Thelma Whiteová či Donna Gilbertová, měla mnoho dokladů o sociálním pojištění, několik pasů.

Mistrovským kouskem se zaskvěla v Monte Carlu, ukradla tam prsten s desetiapůlkarátovým diamantem. Když přestupovala v Nice, na několik dní ji zadrželi, měli podezření, že právě tahle cestující by ukradený šperk mohla mít. Zachovala však chladnou hlavu a při čekání požádala úřednici o nůžky na nehty, jehlu a nit, aby si mohla opravit šaty. Nůžkami diamant z prstenu vyloupla, prsten zahodila a diamant si zašila do pásku. Nikdy ho nenašli.

Nikdo ji nezastaví. A ani ona sama sebe

Vždy takové štěstí neměla, několikrát skončila ve vězení, nejdéle tam pobyla něco přes čtyři roky. Naposledy dostala v roce 2013 dva roky za krádež prstenu za 22 500 dolarů, kvůli přeplněnosti kalifornských věznic však pobyla za mřížemi pouhých pár měsíců. Skutky, které jí byly dokázány, však mezi jejími kousky představují jen vrcholek ledovce, shodnou se policisté i vyšetřovatelé.

Několikrát slíbila, že od krádeží dá ruce pryč. V roce 2005 v rozhovoru pro AP, potom v roce 2013. Nikdo neví, zda to vůbec myslela vážně, jisté však je, že to nikdy nesplnila. A každý, kdo o ní něco ví, má jasno v tom, že krádeže jsou její život.

„Je výjimečné, aby měl zločinec tak dlouhou kariéru,“ říká John Kennedy z Bezpečnostního sdružení klenotníků, „obvykle toho nechají, protože mají dost peněz nebo už nechtějí riskovat nebo jsou mrtví.“ Je ale přesvědčený, že Doris Paynová u krádeží zůstane, dokud bude žít: „Když je vám tolik a pořád kradete, nenecháte toho.“

Souhlasí s ním i Jean Herbertová, dlouholetá přítelkyně Doris. „Když vidí něco, co chce, vezme si to. A nikdo, ani vy, ani já, ani Ježíš ji nezastaví,“ prohlásila v dokumentu.

O peníze přitom Doris nešlo. „Krást klenoty bylo prostě tak vzrušující! A byl to i takový můj sociální ventil. Bylo to moje všechno. Mohla jsem se stát kýmkoli jsem chtěla být,“ řekla sama Payneová. „Když jsem to dělala dlouho, dosáhla jsem bodu, že jsem na peníze zapomněla. Byla to výzva. Čím skvostnější obchod, tím větší výzva.“

V jiném rozhovoru přiznává, že se jí krádeže vymkly z rukou, popadl ji zlodějský amok. A ne, nešlo jí ani o klenoty. Diamanty, na něž se specializovala, ji prý nijak zvlášť neoslovují. Jednou po krádeži prý dokonce prsten vyhodila do smetí, nic pro ni neznamenal. Hrála své vymyšlené role, dokonce do té míry, že ve svých „uměleckých dílech“ považovala své oběti za herecké kolegy.

Všechny, kteří ji znají, policisty i klenotníky, však fascinuje, s jakou vášní se svého nestandardního života držela a drží. A jak moc si ho užívala. Přitahuje pozornost i sympatie, i když reprezentant klenotníků po každém komplimentu na její silnou charismatickou dodává „Ale legrace to není, lidem ničí život“.

„Pořád říkám jedno: musíte být velmi opatrní, abyste si ji nezamilovali,“ řekla spoluautorka dokumentu o Doris Paynové, „má koule. Je to žena, která by, kdyby jí osud přihrál jiné karty, mohla změnit svět.“

Autoři: ,
Témata: Silné ženy
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...