Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nevymřeme. Mužskému chromozomu Y zánik nehrozí

aktualizováno 
Je to dobrá zpráva jak pro muže, tak pro ženy. Katastrofické vědecké předpovědi, podle nichž se z našeho genomu vytratí mužský chromozom Y, se pletly. Podle aktuální studie vydané v magazínu Nature se mu totiž vede docela dobře.

Sláva. Evoluce bude k mužům, zdá se, milosrdnější, než jsme si mysleli. Budoucnost ze Sexmise nás nečeká. | foto: Profimedia.cz

Předchozí výzkumy porovnávaly kondici chromozomu Y s jeho protějškem X a varovaly, že chromozom Y geneticky upadá tak rychle, že během následné evoluce zcela zmizí. Zatímco má totiž chromozom X kolem osmi stovek genů, výbava jeho kolegy klesala, až to nakonec dotáhl na pouhých 78 genů.

Právě tenhle úbytek a jeho tempo vedlo vědce k pochmurným prognózám. Podle australské profesorky Jennifer Gravesové tak měl mužský chromozom vyhynout do pěti milionů let, její kolega Brian Sykes viděl budoucnost ještě černěji. Zánik chromozomu Y očekával do sta tisíc let.

Budoucnost nebude bez mužů

Současné výzkumy ukazují, že to byly přehnané obavy a že věšet hlavu není na místě. Jennifer Hughesová z Whitehead Institute v Massachusetts spolu se svými kolegy porovnávala lidský chromozom Y s typem, který najdeme u šimpanzů a opice makak rhesus. Šimpanze přitom dělí od lidí vývoj šesti milionů let, makaky celých pětadvaceti milionů.

Závěr srovnávacích studií přitom říká, že se genetický úpadek lidského chromozomu Y zastavil. Za posledních šest milionů let jsme nepřišli ani o jeden gen, za posledních pětadvacet milionů o jediný.

"Chromozom Y nemizí, ztráta genů se pravděpodobně zastavila," komentovala výsledky zkoumání Hughesová pro agenturu BBC. Pro agenturu Bloomberg dodala, že evoluce chromozomu Y skutečně těžce ublížila, ale geny, které mu zůstaly, mají pravděpodobně tak zásadní biologické funkce, že je přirozený výběr uchovává.

Její britský kolega Mark Pagel, evoluční biolog z britské University of Reading, považuje výzkum za klíčový. "Ukazuje, že úbytek genů v chromozomu Y postupoval nejprve rychle, dokonce exponenciálně, ale poté dosáhl bodu, kdy se zastavil."

Většina lidských buněk obsahuje třiadvacet párů chromozomů včetně jedné dvojice pohlavních chromozomů. Zatímco u žen ji tvoří dva chromozomy X, u mužů chromozom X a Y. Právě posledně jmenovaný může za to, že se začne vyvíjet jedinec mužského pohlaví.

Autoři: ,




Nejčtenější

Pinned Down
VIDEO: Když Taliban útočí. Dokument ukázal boj očima vojáků

Úkol zněl zdolat dvě stě metrů a prozkoumat jeskyně. Reputace oblasti však nelhala, americké vojáky při obhlížení terénu překvapila talibanská střelba. Další...  celý článek

Deprese může být přínosem, pokud se s ní naučíme zacházet.
Nový pohled na depresi. Dává nám šanci vybrat si lepší cíle

Je závažnou psychickou poruchou, doslova bere chuť k životu. Pohlížet na ni pouze jako na vadu však může být ošidné. Psychologové mění pohled na depresi. Podle...  celý článek

Dobrou chuť. Děti mají manželé Bridgesovi odrostlé, dům jim bez nich přišel...
VIDEO: Bizon jako domácí mazlík má svůj pokoj s televizí a místo u stolu

Má vlastní pokoj, rád se prý dívá na kreslené filmy, byl na svatbě za svědka svému živiteli a jednou ho málem zabil. Život s ním není jednoduchý, váží přes 1...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.