Řekněte o někom, že je třikrát rozvedený alkoholik, narkoman, který byl několikrát odsouzen a jen tak tak se vyhnul trestu za opíjení nezletilé dívky, a máte pocit, že se jedná o nějakou hnidu a odpad.
Řekněte Nick Nolte, a máte před sebou charakterního herce, který je dobrý, ačkoliv si nikdy na nic nehrál a vždy byl sám sebou. Přestože má vše výše zmíněné na krku, není asi nikdo, kdo by řekl, že ho nesnáší.
Ale balvan u nohy tady je. Známe ho sice z filmů, ale nejvíc o něm vypovídá fotka ze září 2002: zcela dezorientovaný, vytřeštěný, údajně se slinou u úst, která však na snímku není vidět. Strhaný a s mastnými slepenými vlasy, které mu trčí kolem hlavy jako bezdomovci nebo potrhlému vynálezci. Takhle vypadal Nick Nolte na fotografii, kterou pořídila policie v kalifornském Malibu, když ho chytila, jak se svým mercedesem opile šněruje silnici.
Kdyby vám někdo připomněl, že tahle troska byla deset let předtím vyhlášena nejvíce sexy mužem všech dob, smáli byste se. Dlouho.
Ale tak to opravdu je. Mezi těmito dvěma krajními póly si to, podobně jako tehdy v mercedesu, šněruje i Nick Nolte.
Špatný student, výborný sportovec
Nikdy nebyl rebel, spíš jen rošťák. Přitom se narodil do spořádané, akurátní rodiny v srdci Ameriky, kde se nejvíc vyznávají tradiční hodnoty. O tom, jaké má kořeny, asi nejlépe svědčí to, že jeho sestra strávila celý život prací pro Červený kříž. Otec pocházel z rodu německých přistěhovalců, matka měla irské a švédské kořeny. Bylo to skoro ideální spojení: ona byla vyhlášená místní krasavice, on výborný sportovec, dokonce byl v roce 1934 nejlepším hráčem amerického fotbalu ve státě Iowa.
Rodina žila v Omaze, kde tatínek Nolte obchodoval se zavlažovacími zařízeními. Do života jim ale drsně zasáhla válka. Otec odešel bojovat do Pacifiku, a když se v roce 1945 vrátil domů, byl zamlklý a uzavřený do sebe. Nick nad sebou necítil pevnou ruku. A to bylo příčinou jeho problémů i úspěchu.
V genech měl sportovní talent a podědil i vysokou postavu, protože Nolteovi byli široko daleko známí jako urostlí dlouháni. A tak Nick na střední škole exceloval ve fotbale, basketu i baseballu. Ale už tehdy začali vystrkovat růžky démoni, kteří ho trkali i později. Škol totiž vystřídal několik. Na jedné ho třeba vyřadili z týmu, jelikož se popral a ještě u něj před zápasem našli pivo.
Pak odešel studovat na sportovní stipendium na univerzitu v Arizoně, ale vydržel tam jediný semestr. Příčina: špatný prospěch. Pokračoval v koloběhu, který si zavedl už na střední. Každou chvíli jiná univerzita, každou chvíli vyhazov. Nakonec nedokončil žádnou.
Dneska mu to jistě nevadí, protože si tím otevřel dveře k herectví. Ale dlouhé roky to nevypadalo na nějaké terno. Naopak.
Kočovný herec
Omaha, odkud Nolte pochází, je, pokud jde o Hollywood, zvláštní město. Každý se musí někde narodit, ale tady se narodilo možná víc superhvězd na kilometr čtvereční než jinde. Fred Astaire, Marlon Brando, Montgomery Clift, žili tam Peter Fonda i jeho otec Henry (ten tam v roce 1925 vystoupil ve své první hlavní roli).
Nick Nolte se k showbusinessu dostal náhodou. Pracoval jako dělník v Kalifornii a občas si přivydělal jako model pro reklamy. Jeden jeho kamarád šel dělat zkoušky na Peyton Place, dnes už zapomenutý nekonečný televizní seriál. Protože Nick neměl zrovna co na práci a protože v Kalifornii zřejmě každý předpokládá, že by se mohl stát hercem, šel s ním a zkusil to taky. Od té doby žil jako Václav Thám v seriálu F. L. Věk: protloukal se jako kočovný herec po celé Americe, hrál v malých divadlech, občas urval nějaký bezvýznamný štěk v televizi nebo béčkových filmech. Vystudoval přitom v Pasadeně herectví. Ale pořád nic.
Trvalo to čtrnáct let.
Průlom obstarala až hlavní role v televizním seriálu Rich Man, Poor Man v roce 1976. Jeho role mu vynesla nominaci na cenu Emmy a hlavní roli vedle hvězdné Jacqueline Bissetové ve filmu Hlubina podle scénáře neméně hvězdného Petera Benchleyho, autora Čelistí.
A Hollywood si definitivně všiml, že se zřejmě objevil Pan Herec.
Přítel flaška
Ale tak jednoduché to zase nebylo, protože tady byli ti démoni.
Už v 60. letech přišel první velký problém. Nick se nějak nemohl dočkat, až bude smět popíjet legálně alkohol, a tak začal falšovat povolávací rozkazy. V některých státech konzervativního Středozápadu byla totiž povolená hranice pro pití alkoholu až v pětadvaceti. Jenže tady byl rozpor: mladí muži chodili do Vietnamu, kde měli bojovat a taky třeba umírat. Na to byli už dostatečně dospělí, ale na alkohol zřejmě ne. Bylo to absurdní, a tak ti, kdo dostali povolávací rozkaz, měli výjimku.
Nick Nolte si ji udělil sám, zfalšoval si povolávací rozkaz. Pak je za peníze vyráběl i pro jiné. Dostal za to nejdřív pětačtyřicet let vězení a 75 tisíc dolarů pokuty, nakonec se to smrsklo na tři roky podmínky. A mělo to ještě jeden bláznivý následek. Protože si zfalšoval vojenský doklad, nesměl za trest jít do armády a bojovat do Vietnamu. Což ho prý tehdy mrzelo, přestože o sobě říká, že není žádný válečník ani rváč.
Přesto ho režiséři rádi obsazovali do akčních rolí. Mohla za to samozřejmě jeho vizáž. Celkově mužný vzhled, z něhož je cítit sebevědomí, síla a lehká arogance, americký podlouhlý obličej, ramena jako stěhovák, hluboký drsný hlas. Pak se ukázalo, že Nolte zahraje všechno. Umí být bezdomovcem, něžným milencem, hloupým policistou i člověkem zraněným na duši. Nikdo v Hollywoodu nepochybuje, že je výborný. Nepotřebuje velká gesta ani dlouhé proslovy, stačí, když povytáhne obočí. I záporným rolím dodá hloubku a ducha.
Byl dvakrát nominován na Oscara, ale nikdy na něj ve finále nedosáhl. Proslýchá se, že zklamání z druhého neúspěchu ho vrátilo zase k alkoholu, ačkoliv předtím deset let nepil. On sám ale říká, že tak to nebylo, protože ocenění a sláva pro něj nejsou hlavní a bere je s rezervou.
Takže jsme u chlastu. Nick Nolte byl přinejmenším třikrát na léčení. Vykládal o sobě, že je "fungující opilec". Taky se zapletl s drogami. Při onom incidentu, kdy ho v roce 2002 chytila policie, je měl v krvi. Kvůli alkoholu přišel o pár dobrých rolí.
"Dočítám se, že člověk se ničí, protože za to hodně mohou jeho geny," řekl jednou. "Nevím. Vím jenom to, že jsem byl vždycky ten, kdo mohl pít a pít a pořád stál na nohou. A tohle mne po čase začalo ohrožovat. Nemyslím, že to člověk dělá vědomě. Nikdo se nechce úmyslně zničit. Vždy to přichází v nějakém převleku."
Velký díl své špatné pověsti si však vytvořil úmyslně. Bránil se médiím (a taky si jistě kultivoval image divocha) tím, že jim vykládal očividné nesmysly. Jenže novináři to stejně napsali. A tak se o něm šokovaní Američané dozvídali, že až do patnácti neuměl číst. Nebo že svou první ženu potkal, když byla artistkou na visuté hrazdě v jednom cirkuse. Anebo že vyrůstal v mexickém nevěstinci.
Když ho v roce 2002 policisté chytili, za pár dní byl vtipný i upřímný zároveň. O droze, které se říkalo "date-rape", tedy doslova "znásilnění na rande", protože se dávala dívkám, aby byly povolnější, řekl: "Beru to deset let a ještě mě nikdo neznásilnil." Na druhé straně nedělal slzavá prohlášení a nacvičená veřejná pokání, jak to mají americké hvězdy ve zvyku. Prostě řekl, že je rád, že ho chytili, protože už to nezvládal.
Bylo to typické. Tenhle herec se nikdy nevnucoval a nikdy se nesnažil okouzlovat publikum. Vždy byl svůj.
Pokud vás to zajímá, před čtyřmi lety se mu narodila dcera. Má ji s přítelkyní Clytie Laneovou. A loni v létě prý spolu byli v Německu. Na odvykací kůře.
