Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Norton I.: zapomenutý příběh císaře Spojených států

aktualizováno 
Po dvě desetiletí bylo v devatenáctém století San Francisco sídelním městem císaře Nortona I., na jehož vládu vlídné ruky místní vzpomínají dodnes. Jeho příběh je nejen historkou o svérázné figurce přesvědčené o vlastním významu, ale i o městě, které jeho iluzi s jistou nonšalancí tolerovalo.

Neměl žádnou politickou moc a jeho „vliv“ spočíval na tom, že bavil San Francisco, přesto dosáhl Joshua Abraham Norton věhlasu. A ano, jistého, byť anekdotického respektu. | foto: Creative Commons

Císař Spojených států amerických a protektor Mexika Norton I. se narodil jako Joshua Abraham Norton někdy mezi lety 1814 a 1818 do rolnické rodiny Johna a Sarah, pravděpodobně v městečku tehdy ležícím na okraji Londýna. V roce 1820 se rodina přestěhovala na jih Afriky v rámci kolonizačního úsilí britské vlády a v Kapsku se jeho otec stal hlavou židovské obce v malém přístavu a dal se na podnikání. V tom se jej junior pokusil následovat, jeho byznys ale skončil bankrotem a Norton nastoupil do otcovy firmy dovážející lodní vybavení.

Fotogalerie

Koncem čtyřicátých let však jeho rodiče i oba bratři z dnes již nezjistitelných důvodů postupně zemřeli a Norton údajně zdědil jmění v dnešní hodnotě přes třicet milionů korun. S kufrem plným bankovek se v listopadu 1849 vylodil v San Franciscu, kde rozjel zámořský obchod s různými surovinami a zemědělskými produkty, posléze se dal také na developerství, koupil továrnu na doutníky a mlýn na rýži. Podle legendy jeho majetek narostl na ekvivalent sto padesáti milionů dnešních korun. Už po dvou třech letech podnikání každopádně patřil mezi nejváženější sanfranciské měšťany.

Jenže život jako ve snu mu dlouho nevydržel. V roce 1852 řádil v Číně velký hladomor, načež Dračí trůn koncem roku zakázal vývoz rýže ze země, takže se její cena v San Franciscu najednou zosminásobila. Když se Norton doslechl, že z Peru připlouvá loď plná bílých zrníček, ještě na moři celý náklad skoupil. Už si mnul ruce, jak nedostatkové zboží s obrovským ziskem přeprodá, pár dní po podepsání smlouvy však dorazila zvěst, že se z latinskoamerické země blíží nebo se chystá vyplout celá flotila lodí s břichy narvanými rýží.

Hvězda padá vzhůru

Cena komodity okamžitě klesla, dokonce pod původní úroveň, a Norton se snažil z kontraktu vyvázat výmluvou, že mu obchodník lhal o kvalitě zboží. Spor dotáhl až k nejvyššímu soudu státu Kalifornie, který ale Nortona poslal k šípku. Přibližně dvacet milionů korun na náklad rýže si Norton půjčil u banky, která mu k umoření dluhu sebrala některé jeho nemovitosti a jeho podnikání se začalo čím dál rychleji hroutit jako domeček z karet. Nakonec vyhlásil bankrot a skončil chudý jako kostelní myš v ubytovně pro dělníky.

Město, které přeje podivínům

Císař Norton nebyl jediným excentrikem San Francisca. Město mělo i svou „císařovnu“, která se pojmenovala právě po císaři Nortonovi. V roce 1964 se prohlásil císařovnou – vdovou Nortonovou alias Josém I. svérázný gay aktivista jménem José Julio Sarria. Mimojiné byl zakladatelem jedné z největších LGBT organizací na světě zastřešující lokální iniciativy po celých USA, s jistě ne náhodným názvem The Imperial Court System.

José Julio Sarria byl jedním z nejznámějších aktivistů San Francisca....

José Julio Sarria byl jedním z nejznámějších aktivistů San Francisca. Pojmenovali po něm dokonce i ulici.

Jednou z dnes oblíbených sanfranciských postaviček je sedmapadesátiletý Frank Chu, který odhalil prezidenty Reagana, Bushe, Clintona a další jako agenty mimozemské organizace jménem Dvanáct galaxií. Někteří z nich jsou navíc jen replikanti, proto Obama byl podle něj pouhým Clintonem v jiném těle. Podobně jako svého času Norton žije i Chu z darů od lidí, kteří mu v boji proti mimozemským politikům fandí.

Svůj pád na dno Norton nejspíš sváděl na všechno možné, hlavně na nespravedlivý „systém“ a v září 1859 vzal proto věci do svých rukou. A tím začala jeho „státnická“ kariéra. Do několika novin ve městě zaslal dopis, oznamující přelom v dějinách Ameriky. „Na základě jednoznačného pověření a z touhy velké většiny občanů Spojených států já, Joshua Norton (…) vyhlašuji sebe císařem těchto Spojených států,“ proklamoval. Začala tím jeho jednadvacet let trvající „vláda“, k níž přičemž později přibral také titul protektora Mexika, která se však odehrávala jen na rovině jeho deklarací, přání, vizí a hlavně fantazií. Následující popis historie jeho „panování“ proto berte v uvozovkách.

Císař Norton I. vládl pomocí dekretů, jako absolutní monarcha necítil potřebu konzultovat zákonodárce. Pouhý měsíc po nastoupení na trůn proto zrušil kongres, jehož „podvádění a korupce znemožňují férové a opravdové uplatnění hlasu lidu“. Washingtonské elity se pochopitelně vůli národa podřídit nechtěly, takže byl Norton o pár týdnů později nucen k radikálnímu kroku: císařským výnosem rozkázal nejvyššímu veliteli armády Spojených států, aby za použití „přiměřené síly vyčistil sály Kongresu.“ Dalšími dekrety následně zrušil celou republiku, i když ta jeho převrat povýšeně odmítala vzít na vědomí.

Když už tedy zkorumpovaný systém nechtěl zkolabovat, obrátil Norton I. svoji pozornost na konkrétnější problémy svých poddaných. V létě 1869 konečně zrušil politické strany a pod vysokou pokutou zakázal používání přezdívky Frisco pro metropoli za Zlatou bránou. V některých okamžicích se ukázal být opravdovým vizionářem, když vydal směrnice k ustanovení mezinárodní instituce podobné OSN.

Lepší než jiní císařové

Svoje dny věnoval Norton skutečným starostem svého lidu. Obcházel ulice v armádní uniformě se zlatými epoletami, kterou mu darovala sanfranciská posádka, na hlavě měl klobouk s pavími pery a v ruce hůl či deštník. Na svých inspekcích císař kontroloval technický stav chodníků či tramvají, průběh výstavby veřejných budov nebo četnost policejních hlídek v ulicích. Ostychem vůči svým poddaným rozhodně netrpěl, vedl dlouhé filozofické a politické debaty s kýmkoliv, kdo byl ochoten poslouchat.

Po jeho smrti se zjistilo, že „císaři Nortonu I.“ patřilo jen o málo víc než...

Po jeho smrti se zjistilo, že „císaři Nortonu I.“ patřilo jen o málo víc než jeho uniforma.

Jako hlava státu šel příkladem občanské statečnosti: v ulicích San Francisca tehdy propukaly krvavé nepokoje namířené proti přistěhovalcům z Číny a Norton jednomu pogromu zabránil, když se postavil do cesty rozvášněnému davu.

I když bez prostředků, pravidelně jedl v nejvyhlášenějších sanfranciských restauracích. Samozřejmě na účet podniků, které si ke vchodu přidělávaly plakety na počest návštěvy jeho výsosti. Divadla a koncertní sály na žádné premiéře neopomněly pro svéráznou vladařskou figurku rezervovat lóži. Sanfranciský magistrát mu nechal šít uniformy, zatímco nájem císař platil dolarovkami se svým portrétem, které se ve městě staly, navzdory své bezcennosti, něčím jako lokálním alternativním platidlem.

Když jej jeden horlivý policista zavřel a poslal do blázince, vyvolalo to hlasité protesty občanů i tisku. Policejní náčelník nechal Nortona propustit se slovy, že „neprolil žádnou krev, nikoho neoloupil a nezruinoval žádnou zemi, což se nedá říct o ostatních lidech ve stejné funkci“. Policistovi, který jej zabásnul, udělil Norton císařskou milost, načež jej všichni uniformovaní v ulicích zdravili salutováním. San Francisco mělo po žertéřství a podivíny zkrátka slabost.

Jednoho únorového večera 1880 po cestě na přednášku Kalifornské akademie věd Norton zkolaboval na ulici, a než přijel kočár, aby jej odvezl do nemocnice, vydechl naposledy. Dalšího rána přinesly všechny noviny na titulních stránkách nekrology na zesnulého panovníka. Nadobro umlkly zlé jazyky, podle nichž byl Norton ve skutečnosti boháč, který přízeň veřejnosti jen využíval: jeho celý majetek sestával z pěti nebo šesti dolarů, několika vycházkových holí, obstarožní šavle, dýmky, uniformy a vojenské čapky. A z komínku státních dluhopisů amerického císařství, které prodával turistům s garantovaným sedmiprocentním zhodnocením.

Přesto se vladaři dostalo patřičně nákladného pohřbu, který zaplatila jedna sanfranciská podnikatelská asociace. Procesí s rakví bylo dlouhé pět kilometrů a poctu Nortonovi vzdalo až třicet tisíc lidí, tedy každý osmý obyvatel města. Z jeho paměti nikdy nevymizel, každý rok v den Nortonovy smrti se na jeho hrobě koná pietní shromáždění. Větší připomínkové akce se konaly o stoletém výročí jeho zesnutí a chystají se i na předpokládané dvousté jubileum Nortonova narození příští rok. Organizace s názvem The Emperor’s Bridge Campaign plánuje vyvolat referendum o přejmenování mostu do Oaklandu na Most císaře Nortona.

Autoři:



Nejčtenější

Porno začalo ve velkém zajímat ženy, ukazují statistiky

Největší zájem byl na serveru PornHub o Riley Reidovou.

Shodují se na tom dva velké pornoservery a jejich statistiky jsou přesvědčivé. Nejvýraznějším rysem sledování porna v...

VIDEO: Playboy vyjde poprvé s transgenderovou modelkou na obálce

Transgender modelka Giuliana Farfalla

Je jí jednadvacet, má smyslné rty, okouzlující oči a hřívu blonďatých vlasů. A ještě před pěti lety byla chlapcem....



Výpravu zabili medvědi, opium či otrava. Balon na severní pól nedoletěl

Zřejmě poslední fotografie balonu Orel. Polárníci ji pořídili poté, co...

Švédský vzduchoplavec Salomona Augusta Andrée opatřil balon křidélky jako ze steampunkového komiksu a vyrazil dobýt...

Sourozenci naruby: Göringův bratr byl antinacista, Al Caponeho policista

Zatímco Hermann Göring (vlevo) byl nacista a vrah, jeho bratr Albert byl...

Ač bratři, každý z nich byl zcela jiný. Zatímco Hermann Göring byl jedním z hlavních vůdců Hitlerovy třetí říše, jeho...

Unikátní loupeže: ukradli cenné papíry za miliardy, nevěděli, co s nimi

Růžoví panteři si vydobyli světové renomé i kvůli hollywoodskému provedení...

Lupič z věhlasné „turínské školy“, která dělá jen velké akce, připravoval loupež diamantů v Antverpách tři roky. Naopak...

Další z rubriky

Na mé ponorce lpí prokletí a tím jsem já, tvrdí Peter Madsen

Dánský vynálezce Peter Madsen poté, co byl  záchraněn ze své ponorky Nautilus...

To v jeho ponorce před měsícem plula mořem novinářka Kim Wallová, než našli její tělo bez hlavy a končetin vyvržené z...

Za každou cenu do oblak. Příběh první dámy nacistického letectví

Milovala létání. A létala by pro kohokoli.

Byla držitelkou více než čtyřiceti aviatických rekordů, zkušební pilotkou prvního vrtulníku nebo raketové stíhačky a...

Loupil a provozoval hazard. Otec střelce z Las Vegas byl na listině FBI

Říkal si Velký taťka či Starý plešoun, FBI však Benjamina Hoskinse Paddocka...

Agresivní, egoistický, výřečný psychopat, říkala o něm FBI. Milý chlapík, který udělal spoustu dobrého pro místní děti,...

Najdete na iDNES.cz