Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Detektor lži v novém. Počítač vás odhalí skrze gesta, grimasy, pohledy

aktualizováno 
Záleží na tom, jak zvedáte obočí, potřásáte hlavou, zda děláte gesta oběma rukama. To vše může vyzradit, že se ve vás skrývá lhář. Výzkumníci z Univerzity v Michiganu vyvíjejí počítačový program, který z mnoha podobných signálů dokáže odhalit lež v přímém přenosu.

Michganští vědci se snaží vytvořit konkurenci tradičnímu detektoru lži. | foto: Profimedia.cz

Při své rozsáhlé studii pracovali jak s dobrovolníky v laboratoři, tak s digitálním záznamem 120 soudních procesů, u kterých je výsledek už znám. Nesoustředili se přitom jen na sledování reakcí obviněných, ale také na výpovědi svědků. A aby měli materiál ještě bohatší, do experimentu zařadili jako kontrolní vzorek i několik kamerových záznamů z projektu The Innocence („Nevinnost“), který mapuje případy justičních omylů a nespravedlivě odsouzených.

Prototyp programu pokrývá pestrou škálu projevů zkoumaného subjektu. Monitoruje v reálném čase jak jeho hlasový projev, tak gestikulaci. Snímá pohyby hlavy, očí, obočí, úst, rukou. Mimo pokusné testování by se přitom vše samozřejmě odehrávalo potají, na rozdíl od tradičního detektoru lži by zkoumaný nemusel vědět, že je jeho pravdomluvnost testována. Tím méně šancí blufovat by měl.

Jak poznat lháře

Na základě pozorování program rozpoznává řadu signálů, které naznačují lež. Například pohled do očí. Obecně se tvrdí, že vyhýbavé pohledy jsou znakem neupřímnosti a lži, přímý pohled z očí do očí má naopak značit pravdomluvnost. Jenže lháři to pochopitelně dobře vědí a cíleně udržují oční kontakt. Ale ouha, všeho moc škodí. Software z michiganské univerzity tvrdí, že lháři budou během rozhovoru viset na tazatelových očích v 70 procentech případů, zatímco pravdomluvní jen v 60 procentech. Je to pouze malý, obtížně postřehnutelný rozdíl, se kterým si lidský mozek neporadí, ale počítač ano.

Chceme být chlapáci, i kdybychom kvůli tomu měli lhát

Diktátu na mužnost se snažíme dostát za každou cenu, byť to vede i ke komickým...

Diktátu na mužnost se snažíme dostát za každou cenu, byť to vede i ke komickým a nedůstojným situacím, tvrdí vědci.

Příkladů je víc. Například grimasy zahrnující celé obličejové svalstvo jsou v poměru 3:1 častější u lhářů než u pravdomluvných. Stejně tak pohyby obou rukou současně užijí ve 40 procentech případů spíše ti, co si vymýšlejí. Podstatné je i pořadí slov ve větě a melodie slovního projevu. A samozřejmě, podvádění naznačuje časté „hmm“. Pravdomluvní častěji zavírali oči a zvedali obočí, potřásali hlavou a nechávali otevřená ústa.

Dokáže-li však program určit, jaké signály varují, že mluvíme se lhářem, nabízí se otázka: Proč je potřeba program, proč se prostě nemůžeme spolehnout na vlastní vnímání? „Lidé jsou ve skutečnosti velice špatnými detektory lži,“ odpovídá Rada Mihalcea, profesorka počítačových věd michiganské univerzity, „nejsme na tenhle úkol přirozeně stavění a předjímáme závěry dopředu. Když čekáme lež, podezříváme, když chceme věřit, důvěřujeme. Necháme se snadno přesvědčit určitými vysílanými signály a nepřemýšlíme o celkovém vyznění projevu.“

V konečném důsledku nás tak snadno přesvědčí lhář, který ví, na co si dávat pozor, stejně jako nás „oklame“ pravdomluvný člověk, který si není sám sebou jistý, a proto vykazuje náznaky lhaní. To se ostatně ukázalo v první fázi výzkumu, při laboratorních testech. Cvičený pozorovatel je sice schopný jednotlivé signály zaznamenat, ale není je už schopen s matematickou přesností analyzovat. Podle Mihalcea totiž záleží též na poměru detailů.

Vyvíjený program dokáže lhaní „přečíst“ s pětasedmdesátiprocentní úspěšností. Vnímavé oko pokerových profesionálů a policejních komisařů dosahuje úspěšnosti jen 50 procent.

Autoři:


Nejčtenější

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...



Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

Na návštěvě v palírně whisky: nejvíc si tu cení měděných sudů

Milovník whisky se tu cítí jako v ráji, ano.

Přízvisko hlavní město skotské whisky mu sluší, v Dufftownu najdeme hned sedm velkých palíren. Navštívili jsme tu...

Extrémní gastronomie: Rybí hobliny katsuobushi vám zatancují na talíři

Příprava katsuobushi vyžaduje trpělivost a um.

Ryby dokážou plavat a některé i létat, ale jen tuňák pruhovaný vám zatancuje. Jen to chce trochu trpělivosti. Rybí...

Najdete na iDNES.cz