"Gen homosexuality" vědci nikdy nevypátrali. Teď ukazují prstem na epigenetiku.

"Gen homosexuality" vědci nikdy nevypátrali. Teď ukazují prstem na epigenetiku. | foto: Profimedia.cz

O homosexualitě rozhoduje genová regulace, tvrdí vědci

  • 11
Není vepsána do naší DNA, hledat gen homosexuality by bylo marné. Přesto se s ní prý rodíme, vzniká v děloze a je výsledkem tahanice, která zapíná a vypíná různé geny plodu. Tvrdí to vědci z University of California a Uppsala University.

Na začátku jejich výzkumu stála vlastně docela logická otázka: je-li homosexualita způsobena geny, jak to, že zvolna nemizí, s ohledem na to, že reprodukční možnosti gayů jsou velmi omezené? Jak to, že gayové nevymírají, zeptáme-li se bez okolků?

V článku, který vyšel v The Quarterly Review of Biology, možná dávají vědci odpověď: řešení totiž nespočívá v genetice, ale v epigenetice.

Běžně se totiž má za to, že embryo se stává chlapcem díky přítomnosti chromozomu Y, s nímž je spojena produkce testosteronu. Ten ale nevysvětluje vše, zdůrazňují výzkumníci s tím, že mu jsou vystaveny plody mužského i ženského pohlaví, protože jeho zdrojem je i placenta, matčin endokrinní systém či nadledvinky plodů. Někdy je dokonce ženský plod vystaven vyšší míře testosteronu než mužský a na genitáliích či mozkové struktuře dotyčných plodů se to přitom nijak nepodepíše.

Vypínač genů

Fakt, že plody reagují na hormony, které je obklopují, různě, vědci William Rice z University of California a Urban Friberg z Uppsala University vysvětlují právě epigenetickými změnami. To jsou procesy, které neovlivňují strukturu genu, ale to, zda a do jaké míry bude aktivován.

Jinými slovy, rozhodují o tom, zda bude patřičný gen zapnut, či nikoli. Mohou tak vliv, který bude mít na plod testosteron, otupit či naopak posílit. To díky epigenetickým změnám odolává ženský plod testosteronu, zatímco mužský plod na něj reaguje citlivěji, vysvětluje William Rice.

Homosexuálem "kvůli" matce, lesbičkou "kvůli" otci

A teď přijde to hlavní: zatímco většina těchto změn je přechodná, některé z nich se předávají dál. Tak se matčina resistence na testosteron, která ji coby plod chránila před zvýšenou hladinou tohoto hormonu v děloze, může přenést na její mužský plod a v posledním důsledku zapříčinit, že jej, až vyroste, budou přitahovat muži. A naopak, otec může přenosem své epigenetické informace "maskulinizovat", co se týká sexuálních preferencí, svou dceru.

Zjištění by mohla vysvětlit, proč se homosexualita vine rodinami, ačkoli žádný "gen homosexuality" se nalézt nepodařilo, dodávají autoři studie. Její tvrzení však stále zůstávají hypotézou, zdůrazňuje Sergey Gavrilets z University of Tennessee, který na výzkumu spolupracoval. Ověřit by se dala výzkumem epigenetického zázemí rodičů s homosexuálními a heterosexuálními potomky. Server Live Science připomíná, že by další znalosti na tomto terénu mohly vést k pokusům o to, vyhnout se zplození homosexuálních potomků. William Rice však připomíná, že už dnes se ví, jaké podmínky v děloze přispívají k vyšší možnosti, že z dítěte bude lesbička.

Homosexuály se rodíme, nebo stáváme? A záleží na tom?

Horká vědecká zjištění připomněla debatu mezi aktivisty hnutí homosexuálů a lesbiček. S jinou než heterosexuální orientací se již rodíme, nebo je to věc sociálního konstruktu či volby? Mohou za to geny, nebo naše vlastní preference? A nemůže některé z těchto tvrzení posílit homofobii?

Novinář Paul Burston na jedné straně píše: "Moje matka ze mě homosexuála neudělala. Ani můj otec. Věřím, že jsem se gayem narodil. Nemyslím, že si své sexuální preference vybíráme, můžeme si ale vybrat, zda podle nich budeme jednat, či ne." Navíc se obává toho, že ti, co prosazují, že homosexuálem se člověk stane, dávají do rukou argument homofobům. "Lidé, kteří tvrdí, že homosexualita je věcí volby, jsou příliš často těmi, kdo stojí v cestě rovnosti pro lesbičky a gaye. Pokud je to volba, tvrdí, pak si za to můžeme sami."

Na opačné straně stojí lesbička a aktivistka Julie Bindelová, která s povděkem cituje slova bisexuálky a herečky Cynthie Nixonové, která je známá například ze seriálu Sex ve městě: "Jisté části naší komunity velmi záleží na tom, aby se na to nenahlíželo jako na věc volby, protože pokud by to tak bylo, mohli bychom se rozhodnout být jiní. Já říkám, že je jedno, zda jsme sem přiletěli, nebo připlavali. Důležité je, že jsme tady."

Proti těm, kdo si myslí, že by objevení genu, který způsobuje homosexualitu, mohlo zmenšit homofobii, má Bindelová argument: "Víme, že černošství či bělošství je geneticky podmíněné a rasismus to taky nezmenšilo."


Britská královská rodina