Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jako štětec používám celé tělo, říká autor obřích plážových obrazců

aktualizováno 
Jeho plátnem jsou pláže a štětcem je on sám s hráběmi. Andres Amador ze San Franciska vytváří ohromné obrazce na nádherných písčitých plážích, které pak smyje moře při přílivu. Limity tohohle uměleckého přístupu jsem ještě rozhodně nevyčerpal, řekl Xman.cz v rozhovoru přes e-mail.

Kdy jste začal s plážovým malováním? A jak si vlastně říkáte? Plážový malíř - playa painter?

Začal jsem v roce 2004. Playa painter se mi líbí, nikdy mě to nenapadlo, možná to budu používat. Playa znamená ve španělštině pláž, ale mé umění se nesoustředí jen na pláž. Používám i jiná prostředí, která fungují stejně dobře. V současnosti pracuji například se slámou - je to levné, biologicky odbouratelné a použitelné pro vytváření obřích obrazců.

Fotogalerie

Co vás přivedlo k tomuto druhu umění?

Studoval jsem starověkou geometrii, tak jsem se dostal k současným výtvorům, jako jsou třeba kruhy v obilí v Anglii. Jednoho dne jsem kamarádovi vyprávěl, co jsem se naučil - dělal jsem u toho kruhy v písku a vysvětloval jejich význam. Tehdy mě napadlo, že bych své vědomosti mohl aplikovat na pláž. Byl jsem zrovna na Kauai na Havaji a nemohl se dočkat, až se vrátím do San Franciska na pláž Ocean Beach, která je ohromná. Okamžitě po návratu jsem začal vytvářet obrovské obrazce a od té doby si hraji s mnoha technikami a styly.

Kde berete ke vzorům svých obrazců inspiraci?

Za ty roky, co krajinné umění dělám, se to vyvíjelo. Zjistil jsem, že základním faktorem, který vše spojuje, je velikost. Používám geometrické obrazce, které se hodí na velké plochy. Jedním z nejzajímavějších stylů, který jsem kdy použil, je organický design. Ten dotvářejí vnější vlivy, například vítr, který přivane písek, či teplo, díky němuž bahno vysychá a praská. Tyhle obrazce se vztahují právě k oněm živým procesům vyskytujícím se všude kolem nás. Rád odhaluji vzory v tom, co vidím okolo sebe, a uvažuji, jak je proměním v umění. Inspiraci hledám neustále všude okolo, nosím s sebou svůj iPod a zaznamenávám si tam nápady a fotím si věci, které mě inspirují.

Jak plážový obraz vzniká?

Vše začíná při odlivu příjezdem na pláž. Vyberu si místo a rozhodnu se, kde chci pracovat a jaký design se bude nejlépe hodit pro podmínky dané pláže. Většinou mám předem vybraných pár vzorů a pak vyberu ten pravý přímo na místě. Pak nastavím svou časosběrnou kameru, což jsem začal dělat během posledního roku, a pustím se do práce. Pracuji s různě velkými hráběmi, jedny z nich jsou složené jen z jednoho zubu a dlouhé násady - ty používám při náčrtu designu předtím, než vzory začnu vytvářet běžnějšími hráběmi. Když je hotovo, zkontroluji výtvor fotoaparátem připevněným na kvadrokoptéře. Proces vytváření obrazců se pokaždé trochu liší, ale takhle nějak se odvíjí obecně.

Je pro vás důležitá struktura písku? Máte nějaké zvláštní požadavky na pláž či denní dobu, kdy tvoříte?

Zjistil jsem, že díky některým vlastnostem pláže vypadá výsledek lépe. Hrubý písek rychleji schne a vytvářejí se v něm hluboké stopy. Na tmavém písku se zase nedá využít kontrast, který vzniká při vyzvednutí vlhkého písku na povrch hráběmi. Ideální je pro mě plochá a široká pláž s unikátními krajinnými rysy, které využívám k inspiraci.

Je pro vás plážové malování prací na plný úvazek?

V současnosti je to práce v tom smyslu, že to živí mě a mou rodinu. Ale netrávím tím tolik času, abych to nazýval plným úvazkem.

Vaše výtvory jsou ze své podstaty jen dočasné, jeden z obrazců jste nazval Mandala. Co vy a buddhismus?

Z buddhistické filozofie čerpám inspiraci. Umělecký proces je ale spontánním vyjádřením a nemusí nezbytně vyjadřovat něco konkrétního. Chci, aby si pozorovatel odnesl hlavně svůj vlastní názor. Názvy jednotlivých výtvorů jsou hlavně funkční - tenhle vypadal jako mandala, proto se tak jmenuje.

Do svých děl se nicméně snažím vnášet hlubší myšlenky a perspektiv a myslím, že se skrze mé umění dostávají k těm, kteří jsou k nim otevření. Spojení vidím v tom, že má tvorba je o prožití momentu, zatímco se soustředím na něco většího. Buddhismus spočívá právě v bytí v přítomnosti, zatímco si realitu hlouběji uvědomujeme. Právě aktivity, které souvisejí s prožíváním aktuálního okamžiku, přinášejí tyhle "zenové" momenty - a jednou z nich je například také surfování. Něco jiného je vytváření umění jednoduše pro potěšení z tvorby.

Dokážete popsat, proč děláte právě tohle? V čem je pro vás v plážovém malování vnitřní kouzlo?

Na téhle formě umění miluju spoustu věcí, jednou z nich je umístění - pláž a její mírumilovnost. Dalším aspektem je fyzická povaha práce, používám celé své tělo jako štětec, cítím, jak tepe. Zajímavé je také objevování a zdolávání výzev při vytváření rozměrných obrazců. Skvělá je i satisfakce po dokončení práce a pohled z výšky na hotové dílo. Zároveň mám zadarmo materiál a nezůstává po mně žádný odpad. Pláž vyčistí mé plátno a připraví mi nové pokaždé, když vyrazím ven.

Za ty roky se má tvorba mnohokrát proměnila. Teď můžu díky kvadrokoptéře pracovat v opravdu obrovském měřítku a čerpat inspiraci z rázu krajiny. Zároveň mohu zachytit obrazce i na místech, kde nelze dobře postavit fotoaparát. Když jsem zjistil, co všechno je díky dronu možné, bylo to jako se znovu zamilovat. Možnosti jsou obrovské a točila se mi z nich hlava.

Nedávno se objevily úplně nové způsoby vytváření obrazců. Začal jsem spolupracovat s lidmi, kteří ztratili své blízké - tvorba obrazu a následné sledování, jak jej odplaví moře, přináší katarzi,  uvolnění. "Kouzlo" zůstává.

Máte několik videí o výrobě obrazců na zakázku, většinou jsou to žádosti o ruku. Jak často pracujete pro někoho a jak často jen pro své potěšení?

Žádosti o ruku se staly velkou částí mé práce a mají značný podíl na penězích, které z umění získávám. Před několika lety jsem se přestěhoval z pláže na rodinnou farmu, odkud to na pláž trvá čtyři hodiny. Ironické je, že zrovna tehdy vzrostl zájem o mou práci. Takže se na pláž dostávám hlavně díky práci. Když mám šanci, zůstávám na pláži o den déle, abych mohl vytvořit něco jen tak, a jednou ročně podnikám výlet po pobřeží, kdy objevuji pláže a tvořím.

Dal jsem si závazek, že s každou zakázkou se musím posunout o kousek dál, takže má tvorba působí nově a pořád se zlepšuje. Téměř nikdy nedělám stejnou věc dvakrát, pokud nechci nějaký vzor ještě vylepšit či získat lepší fotografii tohoto vzoru. Vše dělám pro potěšení a snažím se, aby to pro mě bylo stále zajímavé.

Jak se chcete posunout ještě dál? Chystáte nové techniky, tvary? Je možné odhalit v tomhle odvětví něco nového?

Jsme teprve na začátku, opravdu, tenhle obor má tolik potenciálu! Zatím existuje jen v mých snech, ale prostoru pro objevování a inovace je mnoho. Někdy se cítím, jako bych se pořád jen učil, co vše je možné, zatímco opravdové umění teprve přijde. Myslím, že zatím největším skokem bude využívání leteckých fotografií, díky nimž mohu pracovat s reliéfem krajiny úplně novými způsoby. Je to vzrušující.

Autor:


Nejčtenější

Naháči v Česku: nudismus je u nás legální už pětatřicet let

Bez plavek. Pro nudisty či naturisty je to tak přirozenější.

Dostal zelenou přesně před pětatřiceti lety. Ano, vyhláška, že „plavec je povinen mít řádný koupací oděv“, byla v...

Poklad! Zlato a stříbro z vraku musel Alex Storm osm měsíců tajit

Alex Storm, hledač pokladů z potopených lodí

Tisíce zlatých a stříbrných mincí vynášeli z oceánského dna dvacet dní. Byl to poklad jako z pohádky. Následujících osm...



VIDEO: Lukáš ze sebe dělá Bílou i Vondráčkovou. Podoba je neskutečná

Lukáš ze sebe umí udělat dokonalou Lucii Bílou. I její pohyby a grimasy má...

Už skoro čtvrt století se živí jako travesti umělec. Téměř denně vystupuje po celém Česku a proměňuje se ve známé...

Stelete si postel? Máte víc sexu i přátel, tvrdí výzkum

Naše ranní ložnicové návyky o nás prozradí víc, než myslíme, tvrdí studie.

Jako by ostrým řezem dělil společnost na dvě opravdu odlišné skupiny. Jako by to nebyl jen pouhý ranní návyk. S tím,...

Siláci tahali kamion, zvedali auta. Českým mistrem se stal Jiří Tkadlčík

Je to jednoručka, ale jiná, než jakou znáte z fitka.

Má četné mezinárodní úspěchy, je legendou českých strongmanů, proto byl favoritem. Oprávněně. Jiří Tkadlčík první český...

Další z rubriky

Palte podprsenky, ne knihy, říká spolek čtenářek nahoře bez

Newyorský spolek topless čtenářek funguje již sedm let.

Nahá ženská prsa nemusí být jen sexuální výzvou, signálem. Stejně jako odhalená mužská hruď. V New Yorku ženám právo...

Skákal jsem i ze skály, zachránila mě až horská služba, říká parkourista

Taras „Tary“ Povoroznyk je nadšeným propagátorem parkouru. Napsal knihu, dělá...

Skáče ze zdi na zeď i z domu na dům. Dělá parkour. „V mládí jsem riskoval víc,“ přiznává Taras Povoroznyk. „Tary“ je...

Ochutnal jsem i pivo staré sto let. Pít se dalo, říká expert

Trend příchutí už odezněl, říká Jan Šuráň.

Nejsilnější české pivo se chlubí stupněm čtyřiatřicet, svět však zná i pivo stupně sedmdesát šest. „Jde to donekonečna,...

Najdete na iDNES.cz