Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Bolest vstřebáte a rozdáváte dál, říká thaiboxer Ondřej Hutník

aktualizováno 
První zápas měl v sedmnácti, vážil tehdy 63 kilogramů. Dnes mu je o sedmnáct let víc, je o dvaačtyřicet kilogramů těžší. Zápasí pořád, na kontě má několikanásobné tituly mistra světa, Evropy i České republiky jako amatér i profesionál. „Byl to underground,“ vzpomíná na začátky thaiboxer Ondřej „Spejbl“ Hutník.

Proč jste vlastně s thaiboxem začal?
Bylo mi třináct. A motivace se nelišila od ostatních mladých kluků, každý se o sebe chce umět postarat. Chtěl jsem něco znamenat, chtěl jsem se umět dobře rvát... Zvlášť když jsem byl fakt hubeňour. První zápas jsem měl v roce 1999 v sedmnácti, při váze 63 kilogramů.

Trénovat jste tedy začal v roce 1995, to u nás byla pro váš sport velmi dřevní doba. Jaké to bylo?
To byl opravdu takový fighterský oldschool. Myslím, že jsem byl jeden z prvních Čechů, kteří začali často jezdit trénovat i zápasit do Nizozemska, protože to je Mekkou těchto bojových sportů, Nizozemci byli první Evropani, kteří náš sport přivezli z Thajska. My se tam docela chytli, začali jsme tam jezdit kolem roku 2000. Já ale patřím až ke druhé vlně, přede mnou byla generace bojovníků, do které patřil například Robert Kurka, Viktor „Viki“ Petrlík, Patrik Junger a další. A to byli takoví „streeťáci“, nějaká pravidla tam sice byla, ale bojovníci se rekrutovali z různých vyhazovačů a tak dál.

Celý rozhovor s Ondřejem Hutníkem na Óčku

Elitní český thaiboxer bude jedním z hostů pořadu Drive televize Óčko v neděli 7. května ve 22:00 hodin. Povídat si s ním bude Ivo Rafan Traxmandl.

Jak to třináctiletý kluk dával? Je to tvrdý sport, jeho začátky u nás byly ještě tvrdší...
Nastoupil jsem do Hanuman Gymu, kde jsem pak strávil dalších 16 let, hlavní část své kariéry. Bydlel jsem za Prahou, trénovat jsem jezdil třikrát týdně, od sedmi dvě hodiny do devíti, domů jsem se dostal o půl jedenácté večer. Thaibox je dřina, občas jsem dostal tak nařezáno, že jsem ani nemohl dojít z autobusu pět set metrů domů, jak mě bolely nohy, stehna, jak jsem je měl rozkopaná od lowkicků. To k tomu ale patří. Musíte to skousnout, dostat se v hierarchii trochu výš a rozdávat bolest jiným. Bojovníci jsou takový archetyp, s tím se člověk musí narodit. Dobrovolně, několikrát týdně podstupujete bolest, tréninkové strasti, dostáváte bomby do celého těla i hlavy... to si nevybere každý.

Když už jsme u těch ran. Jaké to je, inkasovat KO?
No, to je nepříjemná záležitost. (smích) Důležité je dostat jich co nejméně. Já schytal v životě jen dvě, z toho jen jedno do hlavy. Hlava bolí, můžete zapomenout, kde jste, zda máte před zápasem, nebo po něm. Každý to má individuálně, záleží také na tom, po jakém zásahu k zemi jdete, může to být po kopu kolenem, po highkicku, po úderu na bradu... Ten je nejhorší, tam je nervové centrum, a když dostanete přímo na tu čelist, úplně vás to vypne.

A jaký pocit je KO dát?
To je o dost příjemnější. (smích) Lidi začnou fandit, začnou řvát, vy máte hlavně hroznou radost, že zápas skončil, že se tam nemusíte x dalších minut se soupeřem brutálně štípat.

Autoři:


Nejčtenější

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...



Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

VIDEO: „Hlavu mi opřeš o rameno.“ Takto se skáče v tandemu z letadla

Reportér rádia Impuls vyzkoušel tandemový seskok

Vypadá to bezpracně, ale i při tandemovém seskoku je třeba vědět, co dělat. Reportér radia Impuls Aleš Růžička musel...

Po úrazu ochrnul, teď jezdí na surfu. Člověk zvládne vše, co chce, tvrdí

Je ochrnut. Pořádnou porci adrenalinu si však Heřman Volf najde.

Heřman Volf vedl do roku 2006 hektický život čtyřicátníka. Pak přišel úraz, po kterém ochrnul. Uvědomil si, že odkládat...

Světový rekordman i zázračný mladík: nejlepší skokani Highjumpu 2018

Highjump 2018

I letos přijede světová elita. V zatopeném lomu v Hřiměždicích u Příbrami poměří přední cliffdiveři planety síly při...

Najdete na iDNES.cz