Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dějiny opalování: snědá kůže byla symbol chudiny, změnila to bondgirl

aktualizováno 
Ještě před sto lety byla opálená kůže ve vyšší společnosti nemístná. Byla znakem chudých, kteří musejí manuálně pracovat. Opačná módní vlna začala nesměle, revoluci přinesla až před 55 lety herečka Ursula Andressová v bondovce Dr. No.

Ursula Andressová dala opálené kůži certifikát sex-appealu. | foto: Profimedia.cz

Blonďatá kráska ve filmu zazářila v bílých bikinách. A miliony žen po celém světě zatoužily nejen po stejném plaveckém úboru, ale také po obdobně zlatavém odstínu pokožky. A touží po ní dodnes.

„Trend bledé kůže tady byl naposledy na počátku dvacátého století a myslím, že už se nikdy v plném rozsahu nevrátí. Ačkoli i v tomto může být móda vrtkavá. Musel by se však radikálně změnit náš ideál krásy a také náš životní styl,“ říká Petr Lukeš, prezident Asociace stylistů a vizážistů České republiky.

Fotogalerie

Připisovat bondgirl absolutní opalovací prvenství by bylo samozřejmě přehnané. Faktem ale je, že právě ona se zasloužila o to, že se z bronzové pokožky stal obecný prvek ideálu krásy. Ještě před ní se o propagaci snědší kůže postarala módní ikona Coco Chanel. Ta na počátku 20. let minulého století nachytala během prázdnin na riviéře bronzu tolik, že to neušlo pozornosti veřejnosti. A protože byla nejen nadanou návrhářkou, ale také dobrou obchodnicí, začala v rámci kampaní své značky opálenou kůži akcentovat a svou vlastní vizáž skvěle prodala.

Urození se slunci vyhýbali

Ani zmiňovaná francouzská ikona Coco však nebyla úplně první, pokud jde o průkopnictví v opalování. Zatímco udala trend z hlediska módy, lékař Niels Finsen poukázal ještě o něco dříve na zdravotní blahodárné účinky, které pobyt na slunci přináší. V roce 1903 získal Nobelovu cenu za svou světelnou terapii, kterou dokázal, že za pomoci světla je možné léčit některé druhy kožních nemocí, jako je například křivice. Opalování a pobyt na slunci jako takový tedy na samotném počátku století neměly zhola nic společného s módou a estetikou, ale se zdravím.

Přesto se jednalo o velký průlom, protože do té doby bylo opálení nejen na okraji zájmu. Bylo doslova nežádoucí, a to především ve vyšších společenských kruzích. V historii totiž byla krása spojená s co nejsvětlejší pokožkou.

„Opálené kůži se lidé vyhýbali, v oné době pobyt na sluníčku symbolizoval nízký sociální status. Na slunci jste se totiž vyskytli hlavně ve chvíli, kdy jste manuálně pracovali. Urození lidé neměli potřebu být na slunci a dávali to demonstrativně najevo svou bělostí,“ vysvětluje Petr Lukeš.

Touha po alabastrově bílé pleti byla pevně ukotvená napříč staletími i napříč kulturami. Obdiv bledé pokožky je patrný ostatně i v pohádkách. Cožpak se například Sněhurka nepyšnila alabastrově bílou pletí, kterou opěvovalo i kouzelné zrcadlo?

Zářivě bílá pleť a rudé rty

Co nejsvětlejšího tónu kůže se vysoce postavené ženy snažily dosáhnout už v období starověkého Egypta. Dohněda sežehnutá těla byla přece vlastní otrokům, lidem na nejnižším stupni společenského žebříčku.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Článek vyšel v Týdeníku 5plus2 v pátek 18. srpna.

V zemi věčně rozžhaveného slunce ovšem nebyla světlá pleť ničím přirozeným, a tak kromě toho, že se pobytu na slunci dámy maximálně vyhýbaly, používaly k jejímu dosažení například pigmenty z pryskyřičných stromů či přírodní oleje a další přípravky.

Dlouhou tradici má kult porcelánové pleti například také v Japonsku, kde přetrvává do jisté míry dosud. Překrásné společnice a umělkyně zvané gejši zná dodnes celý svět jako éterické bytosti se zářivě bílou pletí a maličkými rudými rty. Obojí sice dívkám zajišťují hlavně líčidla, ale i jejich způsob používání vypovídá o zdejším ideálu krásy.

Snaha o pudrově bílou pleť byla typická i pro doby renesance, baroka i rokoka. Urozené dámy do společnosti vyrážely s make-upem s příměsí olova, které mělo napomoci bělení pokožky. K dosažení efektu bledé až průsvitné pleti si na obličeji ještě mnohdy jemně modrou barvou zvýrazňovaly žíly.

„V současnosti je světlejší kůže určitým trendem v zemích, kde mají od přírody snědší pleť. V našich podmínkách však bude mít opalovací trend stále určitý prostor, protože u nás je opálení naopak symbolem toho, že jsme si mohli dovolit trávit čas na sluníčku,“ uzavírá Lukeš.

Autoři:

Nejčtenější

Elitní base jumper Rus Rozov zahynul v Himálaji

B.A.S.E. jump

Rus Valerij Rozov, který se věnoval extrémnímu base jumpingu z velehor, zahynul o víkendu při nehodě v Himálajích....

Kalendář Pirelli 2018 se představil: zbavuje Alenku v říši divů nevinnosti

Alenka zbavená nevinnosti: Duckie Thotová

Je průkopnický, excentrický, magický. Kalendář Pirelli pro rok 2018 nabídne příběh Alenky v říši divů, se surreálnou...



Nahota je pro mě přirozená, svoje tělo mám ráda, říká MOgirl Ilona

„Ráda si dělám radost,“ říká MOgirl Ilona.

Je upřímná a přiznává, že automaticky očekává, že od druhých se jí dostane téhož. „S každým člověkem se pro mě otevírá...

S ženou Anděla smrti na rande: jak Mosad pokazil hon na Mengeleho

Anděl smrti Josef Mengele v roce 1956.  Kvůli dokladům ho tehdy vyfotografovala...

Ani proslulému Mosadu se nikdy nepodařilo chytit masového vraha v bílém Josefa Mengeleho. Jednou nevybral správného...

Experiment z Tuskegee: cílem je nechat černošské „pacienty“ zemřít

„Hlavně jim nepodávat léky.“ Čtyři desetiletý trvající pokus v americkém...

Ona studie trvala čtyřicet let. Afroamerickým rolníkům, kteří byli její obětí, vědci neřekli, jakou nemocí trpí, a...

Další z rubriky

Wilhelm Tranow: génius, který louskal britské šifry a pak zmizel

Wilhelm Tranow (na snímku) byl génius, který zasáhl do druhé světové války ve...

Vydal za celé divize německých vojáků. Drtil totiž jednu spojeneckou šifru za druhou. Pro kryptoanalytika Wilhelma...

Experiment z Tuskegee: cílem je nechat černošské „pacienty“ zemřít

„Hlavně jim nepodávat léky.“ Čtyři desetiletý trvající pokus v americkém...

Ona studie trvala čtyřicet let. Afroamerickým rolníkům, kteří byli její obětí, vědci neřekli, jakou nemocí trpí, a...

OBRAZEM: Spiritistickým fotkám duchů věřil i tvůrce Sherlocka Holmese

Během fotografických seancí často drmolil modlitby a pěl náboženské písně. I to...

Během fotografických seancí často drmolil modlitby a pěl náboženské písně. I to mělo vytvořit příznivou atmosféru pro...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.