Optimismus je spojený s lepším zdravím, říká věda.

Optimismus je spojený s lepším zdravím, říká věda. | foto: Profimedia.cz

S optimismem v mysli budete žít déle, tvrdí vědci. A dá se nabudit

  • 15
Nepřináší jen dobrou náladu. Pozitivní náhled na svět má i větší moc, souvisí s nižším rizikem předčasného úmrtí například kvůli rakovině, infarktu, mrtvici či dýchacím potížím. Pozitivně laděné poselství hlásá studie amerických vědců.

Její autoři z Harvard T. H. Chan School of Public Health si nedělají nárok na pionýrský počin. Členka týmu Kaitlin Haganová připomíná, že vztah mezi optimismem a zdravějšími návyky i zdravotními výsledky, zejména co se týče kardiovaskulárních nemocí, odhalil již předchozí výzkum.

Se svými kolegy se však rozhodla udělat krok dál. „Chtěli jsme se podívat na to, zda optimismus zlepšuje zdravotní návyky a ty mají poté dopad na úmrtnost, nebo zda jeho účinek na úmrtnost nemá vliv,“ líčí Haganová.

Studie vydaná v magazínu American Journal of Epidemiology analyzovala data od 70 tisíc žen z let 2004 až 2012. Studie každé dva roky monitorovala zdraví svých respondentek ve věku od 58 do 83 let, 4 566 z nich během výzkumu zemřelo. Haganová se s kolegy zaměřila na jejich hladinu optimismu pomocí tvrzení jako „V nejistých časech patřím obvykle mezi ty, kdo očekávají to nejlepší“.

Zjistili, že čtvrtina žen, které vykázaly nejvyšší míru optimismu, se chlubila téměř o 30 procent nižším rizikem úmrtí ve srovnání se čtvrtinou z opačné strany žebříčku. Zahrnuté příčiny úmrtí přitom obnášely rakovinu (tam činil rozdíl 16 procent), srdeční a dýchací choroby (shodně 38 procent), mrtvici (39 procent) a infekce (celých 52 procent). Škála nemocí se tak neomezovala pouze na kardiovaskulární choroby. Vědci přitom zohlednili řadu socioekonomických faktorů, jejich vzdělání, majetkovou úroveň, zda byly svobodné, či vdané, a jejich zdravotní historii, od výše krevního tlaku přes cukrovku, vysoký cholesterol či depresi.

Příčinná souvislost? Může být

Celá věc má však háček. Americká studie prokazuje jen souvislost, neříká, že optimismus je faktorem, který vede k nižšímu riziku úmrtí. Její autoři si však dokážou představit i příčinnou souvislost. A mají několik teorií, které ji vysvětlují.

Jedna z nich není nijak překvapující. Tvrdí, že optimističtí lidé mají tendenci ke zdravějšímu životnímu stylu. „Mají větší pravděpodobnost, že dodržují lepší jídelníček, že více cvičí, lépe spí,“ říká Haganová. Ještě i tyto návyky autoři ve studii zohlednili, a přece jim vyšlo, že i bez nich má optimismus na délku života kladný vliv.

Proto Haganová nabízí ještě jiné vysvětlení. „Může to být tak, že má optimismus přímý vliv na naše biologické fungování,“ tvrdí, „souvisí s nižší zánětlivostí a zdravější hladinou biomarkerů a lipidů, takže může mít nezávislé účinky.“ Právě potenciálnímu dopadu optimismu na biologické funkce chce se svým týmem věnovat další výzkum.

A odpovídá i na možnou námitku, která by poukazovala na fakt, že studie vycházela sice z ohromného vzorku, který však sestával výhradně žen, povětšinou bílé pleti. Striktně vědecky vzato tedy její výsledky nemohou být vztaženy na celou populaci. Autoři však dodávají, že neexistuje důvod, proč by se dopady optimismu na zdraví měly lišit podle pohlaví či rasy.

Dvousečná zbraň

Ne všichni však berou závěry studie s nadšením. Někteří experti poukazují na to, že pacientům s chronickými onemocněními mohou ublížit. Mohou je dovézt k pocitům studu či dokonce viny. Protože pokud jsou ony choroby způsobeny nedostatkem pozitivního přístupu k životu, potom jsou za ně odpovědní oni sami, ne?

Další z autorů studie Eric Kim souhlasí, že přílišný důraz na psychickou stránku může být nebezpečný. „Rozhodně se nechceme dopouštět obviňování obětí,“ zdůrazňuje, „jako společnost však můžeme vytvořit prostředí, v němž budou mít lidé rovnou příležitost stát se optimističtějšími“. Optimismus je podle něj jedním z nástrojů na zlepšení zdraví a spokojenosti, který by měl být lidem dostupný.

Optimismus se dá vybudit

Studie o přínosech pozitivního náhledu na svět má přitom ještě jedno pozitivní sdělení. Pokud vás nechala chladným, protože jako pesimistům vám veškeré benefity, o nichž informuje, proklouzávají mezi prsty, právě vám její autoři adresují informaci, že se optimismus dá zlepšovat a budovat. Podle Kima je 25 procent našeho optimismu genetického původu, zbylých 75 procent je však ovlivnitelných.

Rozvíjení pozitivního náhledu se věnuje teorie naučeného optimismu pozitivní psychologie. Intervence směrem k povzbuzení optimismu mohou mít podle Haganové podobu například přemýšlení nad tím, za co jsem byl dnes vděčný, nebo sepsání věcí, které mi udělaly radost.

Kim nabízí jinou metodu, jak dojít k „nejlepšímu já“. „Přemýšlejte, jak by ono ́vaše nejlepší já ́ vypadalo v klíčových oblastech vašeho života, jako je rodina, manželství, kariéra. Například si představte, jak byste se cítili, kdybyste tvrdě pracovali na kariéře a dosáhli v ní svého cíle,“ popisuje. Jinou cestou je zapisovat si po čtrnáct dní věci, které jste udělali pro druhé.

Že intervenční techniky na podporu optimismu přinášejí výsledky, potvrdila meta-analýza, která byla v roce 2016 otištěna v magazínu The Journal of Positive Psychology. Vycházela z celkem devětadvaceti studií, které zahrnovaly 3 319 dobrovolníků. Výsledky ukázaly, že cvičení „nejlepšího já“ optimismus navýšily.