Odborníci z Kinseyho institutu pod vedením Justina R. Garcii zkoumali data 6 151 mužů a žen nad 21 let, které získali ze tři roky staré studie Singles in America. Prozradila jim sexuální identity respondentů a respondentek i frekvenci orgasmů. Poté vybrali finální soubor 1 497 mužů a 1 353 žen, kritériem přitom bylo, zda měli během posledních dvanácti měsíců před výzkumem sex se stálým partnerem.
Zatímco lesbické ženy se pochlubily, že k orgasmu vedlo milování v 74,7 procentech, u heterosexuálních to bylo 61,6 % a nejhůře na tom byly bisexuálky, dosáhly pouze na 58 procent. V průměru, pro všechny ženy, činilo číslo 62,9 procenta. U mužů bylo mnohem vyšší, pánové dosahovali orgasmu v 85,1 procenta. U mužů tak výrazné rozdíly podle sexuální identity nebyly. Nejčastější orgasmy sice vykazovali heterosexuálové (85,5 %), ale jen těsně za nimi jsou homosexuálové (84,7 %) následovaní muži bisexuální identity (77,6 %). Ačkoli tak dosahují muži orgasmu častěji než ženy, ženský orgasmus je pestřejší, má více podob.
Proč? Lesby si sex víc vychutnávají
Vědci přitom dokonce tuší, proč jsou lesbické ženy o tolik úspěšnější, pokud jde o rozkoš. Již od konce sedmdesátých let poletuje akademickým prostředím teze amerických sexuologů Williama Masterse a Virginie Johnsonové, podle níž při intimních hrátkách lesbické ženy nespěchají a na rozdíl od na cíl a výkon orientovaných heterosexuálních párů dovedou mít rozkoš z partnerčiných reakcí.
Vědci dál upozorňují na to, že ženy též prostě lépe znají své tělo – a této znalosti mohou využít pro rozkoš své partnerky. A navrch, lesbické páry se milují déle. Podle Margarety Nicholsové netrvá lesbické milování méně než třicet minut, v deseti procentech dokonce více než dvě hodiny. Někdejší profesionální domina a ředitelka organizace Ethical Porn Partnership Nichi Hodgsonová souhlasí. "Poprvé, co jsem měla sex se ženou, jsem byla ohromená – a to jinak, než jsem čekala. Během několika hodin měla každá z nás tři ohromné orgasmy," píše pro server Guardian v poznámce, která se věnuje výzkumu Kinseyho institutu.
Proč byly v dosahování orgasmu nejméně úspěšné bisexuální ženy, autoři výzkumu netuší. Uvádějí jen, že 13 procent zpovídaných bisexuálek nikdy nezažilo orgasmus, zatímco u lesbicky orientovaných žen to bylo jen 2,2 procenta (u heterosexuálních žen potom 7,5 procenta).
Jakým směrem uvažovat naznačuje Nichi Hodgsonová. Současná společnost totiž považuje bisexualitu za svého druhu dočasnou přestupní stanici, než se lidé rozhodnou, zda jsou heterosexuální, nebo homosexuální. Těmito brýlemi přitom na sebe nahlížejí i bisexuálové sami. Pokud frekvence orgasmů souvisí i s mírou sexuální sebe-identifikace, a s tím, jak je s ní žena spokojená, píše Hodgsonová na serveru Guardian, není divu, že zůstaly bisexuálky na chvostě.
Myslí si, že ho mají – ale orgasmus to není
Ne celý vědecký svět je ale zjištěními přesvědčen. Nicole Prauseová, odbornice na lidské sexuální chování z losangeleské University of California, namítá, že ženy mají tendenci věřit, že měly orgasmus, i když ho neměly. "Byla bych šokována, kdyby zpovídané ženy nenadsazovaly," uvedla Prauseová. "Nemyslím, že by lhaly, ony skutečně věří, že orgasmus měly. Pokud je to baví, v pořádku. Je to ale vědecké téma, jemuž se musí věnovat pozornost."
Orgasmus mužů i žen přináší osm až dvanáct měřitelných kontrakcí, při milostných hrátkách se však žádná měření přirozeně neodehrávají. Jak tedy poznat, kdy se o skutečný orgasmus u ženy jedná? "Jak se žena naučí, co je to orgasmus a co ne?" ptá se vědkyně, "vaši rodiče se o tom s vámi nebavili. Kde jste se to měla naučit? Nevím. Možná za orgasmus považují prostě příjemný pocit rozkoše."
Sami autoři studie však přiznávají, že je v mnoha ohledech limitována. Zahrnovala totiž jen tři kategorie sexuálních identit, nikoli skupiny, které patří pod kategorii "queer". U bisexuálů odborníci nevěděli, v kolika případech byli jejich sexuálními partnery muži a ženy. Doufají proto v další výzkumy, které by napověděly, jaké demografické faktory, a sexuální orientace zejména, mají na zdravý sexuální život vliv.
Server Indiana University připomíná, že vědci vědí hodně o psychologických a fyziologických reakcích souvisejících s orgasmem, jako je změna tlaku a srdečního rytmu, i o nervových a hormonálních změnách spojených se vzrušením a vyvrcholením. Dodává však, že to, co je intenzivní prožitek, je subjektivní věc, a že vědci vědí pořád málo o demografických faktorech. A navíc, pořád se neví, proč vlastně orgasmus existuje, jaký má v přírodě účel. Evoluční vědci tvrdí, že má podporovat rozmnožování, podle jejich oponentů k téhle teorii scházejí důkazy.
