Osm a půl dne na detoxu

  16:00
Redaktor Magazínu DNES podstoupil muka abstinence na oddělení psychiatrické kliniky, kde se léčí narkomani a alkoholici.
Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit? | foto: Profimedia.cz

Poznal jsem, jak to chodí na detoxikačním oddělení. Opiáty a benzodiazepiny jsem původně dostal předepsané od lékaře na chronické bolesti po úrazu páteře. Jenže jsem si nedokázal ohlídat dávkování. Chtěl jsem se této závislosti zbavit.

Na tomhle oddělení se narkomani a alkoholici zdrží, dokud jim hladina sledovaných látek neklesne v krvi pod určitou mez a nepřekonají ty nejhorší abstinenční příznaky. Pokud však vydrží a neodejdou na reverz.

Při příjmu prohlídka všech věcí. První tři dny jen v ústavním oděvu. Žádné mobily ani notebooky. Povolen jedině písemný kontakt s vnějším světem. Příchozí pošta se prohlíží.

DEN PRVNÍ

Subáč

"Počkejte mi tu u něj, než mu založím kartu. Nelíbí se mi, je hrozně bledej," volá sestřička na dva mazáky. Ale mně zatím není nijak zvlášť zle. Čekal jsem to horší.

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Chvíli mráz, chvíli vedro, triko by se dalo ždímat, klasika. Ale žádné křeče a bolesti svalů, nemusím ležet a nevypadá to, že bych příštích osmačtyřicet hodin prospal.

"To dělá ten subáč, subutex, co ti dávaj pod jazyk. Ten ti ještě trochu dává. Budou ti snižovat dávky a na víkend ti ho vysaděj," vysvětluje mi Luděk, opravdový znalec.

Vyzkoušel už všechny možné i nemožné drogy, než to vyhrál pervitin.

Večer si zkouším při lampičce číst. "Zhasni to, svítí mi to rovnou do držky," žádá mě Dan. Od té doby, co procitl v klecovém lůžku z deliria, je trochu nerudný.

I první noc se dá vydržet, i když člověk nespí, každou minutu se převalí. Sestra Jana Ciglerová co chvíli tiše otvírá dveře a kontroluje stav.

Asi v půl třetí se s Danem rozvibruje postel, sto čtyřicet kilo živé váhy žuchne na zem.

Běžíme pro sestřičku, ta volá doktora. Dan v křečích dostane injekci, matraci mu dají pro jistotu na zem.

Kolem páté dokonce na chvíli usínám.

DEN DRUHÝ

Játra

Na ošetřovně měří tlak dalšímu nováčkovi. "Vypadá jako horal. Skotskej horal z filmu," šacuje ho pohledem Luděk.

"Takže hydrant. Chlast," konstatuje Dan. "No, to nemusí bejt. Na perník nevypadá, ale herák bych nevylučoval," tipuje si polohlasem Luděk.

"Spíš vysavač než oštěpař, co?" dívá se jakoby jinam Dan.

"Ne, ten nešňupal, ten si píchal. Koukni, jakou má barvu, pár žloutenek už pamatuje. Ledaže by chlastal fakt poctivě."

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Luděk se posouvá blíž k ošetřovně a špicuje uši. Rozzáří se a vrací se k nám: "Tak horal je hydrant."

Za deset minut nám horal podává ruce: "Ahoj, já jsem Jarda."

Hned nám všechno vysype. Vůdce trempířů, šerif osad, velitel výprav. Becherovka ráno místo zubní pasty, večer kanadská noc. Tak kopni do tý bedny! Chlastali všichni, ale jen na něj ukázal osud prstem.

Ostatní si ani nevšimli, že se z namakanýho náčelníka stala temně žlutá koule. Musely přijít až komplikace cirhózy. Jardu zařadili do programu transplantace jater.

Podmínkou je kromě jiného i rok naprosté abstinence před zákrokem.

V příštích dnech se bude Jarda potýkat se zprávou, kterou si dosud nepřipustil: možná přišel k doktorovi s tou svou cirhózou pozdě.

DEN TŘETÍ

Zásek

Luděk nikdy nesklapne. To je na lidech, co se zapletli s péčkem, nejhorší. Nezavřou hubu, věčně sebou kroutí, stepujou a máchají mi rukama kolem obličeje, jako by si naposled šlehli před pěti minutami, a ne před týdnem.

Luděk byl sportovec. Dokonce dorostenecký reprezentant.

Chvíli to šlo i na perníku.

"To už jsem ale třeba viděl, že po mně jdou dva borci, ale on tam byl jen jeden," tlemí se. "Nebo jsem se rozběhnul tam, kde byl podle mě míč, a spoluhráči řvali – co děláš, ty pako? Zabalil jsem to sám."

"A proč?" utahuju si z něj. "Zrovna nedávno líčil Maradona, že bejval napumpovanej koksem jak sněhulák a neměl ani páru, kde a proti komu kope. No ale válel jako Paganini."

"Tobě hráblo, ne?" nechá se kupodivu vytočit Luděk.

"Maradona měl ten nejlepší matroš, já všelijaký svinstvo. Spal jsem vestoje na Václaváku, z nosu pentli až na zem. Teda nejdřív jsem chodil brát na Santošku. To je park, kolem kterýho mají vily zazobanci. Neviděli nás rádi a měli těžkej hák na městský policajty na pětce. Benga nás začali buzerovat: Ukaž občanku, ukaž kapsy! Jo tak, ty máš jehly! Ty seš nemocnej! Ty seš zralej na léčbu! Tak my ti poskytnem gumoléčbu! A seřezali mě pendrekama jak psa. Třikrát."

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Nejlíp se cítil jako feťák chodec. Večer se našlehnul a vyrazil z Vinohrad pěšky do Košíř. Když narazil na telefonní budku, četl si do rána seznam.

"No tys teda uměl žít," rýpnu si.

"Počkej, to je super. To znám," zastává se Luďka Helena. "Na zdrávce jsem si přivlekla z knihovny haldu odborných knih. Máma byla nadšená. Zalezla jsem k sobě, našlehla se a četla si celou noc jeden krásnej první odstavec."

Typický zásek.

Kdo zná pervitin, zná taky záseky. V telefonní budce, při česání...

DEN ČTVRTÝ

Supermarket

Pořád mám potíže s orientací. Přijdu ke dveřím, do nichž jsem už vstoupil snad stokrát, a přemýšlím, co je za nimi.

Na skupině mluví Stano. Heroinista.

Podnikavý Slovák se základním vzděláním začínal jako pasák na E55 jen s dvěma holkama. Za tři měsíce měl ve své stáji šestnáct šlapek. Za ochranu platil Rusům a samozřejmě i české policii. Vzmohl se na vysněný ojetý mercedes s kouřovými skly, ale ani ne do roka měl zas holý zadek.

"Víte," rozumuje federální řečí, "ono skutečně platí, že ľahko vydělané peniašky sa ti minú. Já sem nakonec všetky peniaze, co jsem bral svým holkám, nacpal šlápotám iných kluků. A taky do automatů. No a na heroin jsem už tou dobou potreboval čtyry tisíce denně."

Šel se dobrovolně léčit do Kremnice. První tři neděle neviděl denní světlo: ležel v klecovém lůžku v bunkru, nad nímž se po zahradním trávníku procházeli pávi a lamy.

Venku vydržel pět let. Spadnul do toho znova letos zjara, jako detektiv v jednom supermarketu. Na heroinu tam byla celá ochranka.

"Kebys chtěl odjet s celým regálem, tak by nám to nevadilo. Záchyty zlodějů sme si iba vymýšľali," vysvětluje Stano.

Jednou si vyšel potichu na rampu a vidí ředitele, jak si do kufru svého teréňáku sune pytle chlazené svíčkové, candátů a hus. Neodolal a zatleskal mu. Vrchní šéf zrudnul: "Zítra u nás na chalupě grilujeme. Vy negrilujete? No tak! Běžte si taky něco dobrého vzít."

Teď Stano trpí jako zvíře, ani subutex mu moc nepomáhá. Jak může, svine se na posteli do ulity. Hrnek bere zásadně do obou rukou, i tak většinu vybryndá.

Ale má pro co trpět. Má pro co žít. Žena, kterou si vzal loni, mu poslala čtvrtku s obkreslenou ručkou jejich půlročního syna. Stano ji každou chvíli líbá.

Když se o víkendu octne bez subutexu, vydrží jen půl dne. Propotí tři pyžama, podepíše reverz a bere to přes bankomat rovnou za albánskými dealery.

DEN PÁTÝ

Láska prochází žilou

"Tak co?" ptáme se Dana, který poprvé okusil antabus.

"Ty vole, to chutná jako zeď," hlásí.

Perníkáři vybuchnou smíchy: "Tak to bylo nějaký šméčko. Běž si stěžovat řediteli, že je doktor levej a říznul ti antabus omítkou." Pak terapeutická skupina.

Helena o sobě dohromady nic neřekne. Ale jakmile máme padla, vykládá pěkné horory.

Zasněně mhouří oči, když mi špitá, jak se potkala s jedním klukem, co šel právě z kriminálu. Vzala ho k sobě umýt se a převlíct. Pak se vzájemně našlehávali v posteli.

Kdo tohle nezažil, neví, co je sex. Nemá to chybu.

Teda – malou chybku to mělo.

Když zmizel, zjistila, že jí v bytě ukradl, co se dalo. Za tu chvilku, co odskočila do koupelny přichystat dávky.

Byla to elitní sestra s mezinárodně uznávaným certifikátem v oboru resuscitace a intenzivní péče. Na áru v krajské nemocnici stepovala v první linii a vyhlížela ohlášený příjem. Nikdo neuměl tak rychle a přesně nabodnout i mizerné žíly.

"Na interně bych dělat nemohla.

Víš co, tam se nic neděje. Blééé," šklebí se.

Byla pinktlich, sekýrovala ostatní.

Věčně zaměstnanec měsíce.

"Furt mě to ale nenaplňovalo.

Chyběla mi nějaká ekšn, chápeš?"

Z lékárny na oddělení nic nebrala. Jedině od dealerů. Perník byla jasná priorita. "Háčko nebo subáč – to je, jako když jdeš na ryby. Našlehneš se a civíš. Nebo je ti pěkně blbě. No co to je jako?" ošklíbá se.

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Alkoholiky pohrdala jako většina mladých narkomanů:

"Kdybys věděl, jakou jsme z nich měli srandu na diskotékách, z blbců vožralejch. My jsme byli cool, nad věcí, chápeš?"

Ani mi nemusí říkat, kdo ji seznámil s perníkem, když byla v prváku na zdrávce. Vím dopředu, co bude povídat. Skoro u všech holek na perníku je to stejné. Ony za nic nemůžou, zamilovaly se do vařiče, ten je zkazil.

Doktor to nebere: "Ale děvčata, vždyť vy nejste taková neviňátka. Vám prostě vyhovovalo, když stačilo jen nastavit žílu. A dokázaly jste si to zařídit."

DEN ŠESTÝ

Reverz

Dan má na starosti úklid sprchy. Vybuchne tam smíchy a běží k nám s lahví dezinfekce. Stříkne si trochu na dlaň: "Čuchni, to je wattáž! Tipuju tak sedmdesát procent alkoholu. Kečup tu je, pepř taky, můžem si udělat Bloody Mary. Nebo si tam nastrouháme tamhleten kaktus, sodovka, v nejhorším kapku octa a máš tequila sunrise."

Ještě že je na antabusu a jenom žertuje. Drží se.

Tři nové ze včerejška se teprve rozkoukávají: Eva, Lucka a Mira.

Ta první je křehoučká, vymydlená a navoněná mladá dáma. Takhle přece nevypadá alkoholička. Teď hluboká deprese.

Lucka je krásná dvacetiletá blondýna, pořád se směje, ale mě mrazí. Pervitinová psychóza jak řemen. Dlouho měla fantastický přísun peněz: účinkovala v porno reality show. Řekli jí, že se to vysílá jen v zahraničí. Fakt takové blbosti věřila. Nechala se zavřít ve vile. Na rozdíl od detoxu tam měla matroš. Našlehávala se na záchodě.

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Diváci on-line hlasovali, jakou sestavu chtějí vidět v akci. Nejčastěji volili ji do trojky s jinou holkou a chlapem. Měla za to bonusové body, tím pádem i hodně peněz. Koupila si byt, drahé zařízení. Všechno profetovala.

Mira mi okamžitě leze na nervy: učitelka každým coulem, ten nejlevnější chlast. Opakuje, že je duchovní člověk.

K večeru se Danovi prudce láme nálada. "Tohle je na prd, jen se tu potíme a třesem, to můžu na ubytovně taky. Chci reverz!" řve.

Nedá se nic dělat. Ale dřív, než dorazí doktor, který musí reverz podepsat, skácí se Dan na podlahu. Další postalkoholový epileptický záchvat. Ani tlumivé léky nezmůžou všechno. "V tomhle stavu ho nemůžu pustit," rozhoduje lékař. Dan má vlastně štěstí.

Horší je, že inspiroval Evu. Chce taky podepsat reverz. Musí se přece starat o děti. Vyfasuje ze skladu zabavené věci a šourá se ven.

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Večer Danovi otrnulo, už nechce zdrhnout. Díváme se s ním a Luďkem na West Ham s Manchesterem City.

Nakoukne Lucka.

"Tak nám předveď, cos dělala ve vile?" popichuje ji Luděk.

Krásná blondýna nehne brvou. Směje a zakleká před nás: "Tak kdo chce prga?"

"Ty jo, to byl jenom vtip," vyděsí se i otrlý Luděk. Za sex na oddělení je okamžitý vyhazov.

Ta holka je úplnej magor.

V pondělí přijde zpráva, že Eva "zrecla" hned v neděli. Nakoupila mezi regály s kořalkou bezpečné věci. Těšila se na chalupu, ta stojí na samotě, kde nečíhá žádné pokušení. Tam však vběhla do garáže a přihnula si kapaliny na ostřikování skel. Prý musela vyžahnout tři litry, aby se zdevastovala tak, až padla.

DEN SEDMÝ

Veselý detox

Mladé holky udělaly o víkendu z oddělení rozverný koedukovaný internát. Mají radost, že jsem od nich pochytil trochu perníkové hantýrky.

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Všude mrtvo. Vedu s nimi zakázané toxořeči. Hrajeme toxohry.

Lucka se už trochu zklidnila.


Hned ráno mi dívčí ruce vsouvají do zvukovodů sluchátka od empétrojky. Budí mě píseň Nymphetamine od Cradle of Filth.

Helena a Lucka mě vlečou z postele.

"Ládí, máme pro tebe překvapení. Posnídáme," slibuje plavá Lucka. V jídelně na vikslajvantu se třpytí tři lajny práškového nápoje Tang.

"Co je ten matroš tak žlutej?" mračím se.

"Ale tuten vařič je darebnej. Dává tam moc tej solnej," úpí Lucka.

"Neboj, Láďo, to bude luxusní mazec," ujišťuje Helena, vlasy černé jak smůla.

"Jen aby to nebyl ňákej masakr," strachuju se.

"Ne ne, to bude parádní výkrut," trvá na svém Helena.
"Dobře, jdem se vyndat."

"A jak to chceš, Ládí?" stará se Lucka, "polkneš granát, nebo ti mám našňupnout penaltu? Nebo mám skočit pro příbor?" "Nikam neskákej, rakety mám u sebe, mám tu komplet pochyst," sahá do igelitky Helena.

"Ještě moment," zarazím ji, "kam pak půjdem felit?"

"Třeba na kuřárnu. Tuhle jsem tam trafila a vyfárala jsem zapík," navrhuje Lucka.

DEN OSMÝ


Tělesné pozůstatky

Mira je fakt děs. Žere rozcvičky, každou volnou chvíli skočí na rotoped. Nepřestala ani v sobotu. Jeho zvuk už nemůžu vystát, vzteky se mi zatočí hlava.

Cesta do náruče drog bývá snazší, než by se zdálo. Jak to vypadá, když se člověk snaží své závislosti zbavit?

Zbylý čas mimo program věnuje Mira přesvědčování ostatních, že není typická učitelka: "Ty, já nejsem tak pravopisná." Následuje hysterický výchecht, něco jako tik.

Nic jiného prakticky neříká.

Helena však už rozkecala důvěrnosti z dámského pokoje.

Mira žila sama s jedinou dcerou. Ta si vyjela do ciziny. Do hor na dovolenou. V tunelu narazil do její škodovky nějaký bourák. Do nich se zapasovalo pár dalších aut. Blafl o to a začalo hořet.

U několika obětí nebylo ani možné určit totožnost. Mira musela přijet a dát sliny kvůli DNA. Žádné tělo jí neukázali.

Pak jí přišla poštou kadeř vlasů. Poznala je. Následovaly spečené stříbrné šperky. I ty poznala okamžitě.

To už chlastala fest.

Nakonec dorazila urna. Tu ze hřbitova někdo po pár dnech ukradl.

Když tu story Mira dnes vybalí na skupině, všichni se na ni sesypou: "Vymlouváš se, jenom se vymlouváš, jsi normální závislák jako každej jinej."

Jistě, závislý člověk se nesmí vymlouvat na žádné okolnosti.

Ale já se v tomto případě neodvážím nic komentovat.

PONDĚLÍ RÁNO

Světlo na konci tunelu

Helena a já můžeme jít. Testy jsou už negativní. Ona se přesouvá jen o chodbu dál, na krátkodobou ústavní léčbu. Vyjednala si, že rovnou odtud nastoupí do terapeutické komunity. Rok bude někde zavřená.

Hned poté chce na práci do zahraničí. Co nejdál od pervitinu. S jejími atestacemi ji prý vezme i Nový Zéland.

Naplánovala si cestu dlouhým, úzkým, bezpečným tunelem, na jehož konci vidí světlo.

Přeju jí, ať k němu dojde.

  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Umělá inteligence ladila piva. Podle degustátorů úspěšně

29. března 2024

Premium Vyškolili ji v ingrediencích, nechali ji studovat posudky z pivních testování profesionálů i...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...