Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Když se vám zblázní psychika: co se děje při záchvatech paniky

aktualizováno 
Srdce vám bije jako šílené, máte pocit, že na vás padají stěny, potíte se a na hrudi cítíte takový tlak, jako kdybyste na ní měli připevněné tunové závaží. Přečtěte si, co se děje s vaším tělem při záchvatech paniky.

Panické záchvaty přicházejí neočekávaně a bez zjevného důvodu. | foto: Profimedia.cz

Sedíte v kanceláři a stejně jako každý den si připravujete podklady na prezentaci nebo obchodní schůzku. Všechno je jako obvykle, žádné mimořádné události, až na to, že najednou začnete mít pocit, jako kdyby se uvnitř vás všechno sevřelo. Srdce vám buší jako splašené, začínáte se potit, nemůžete popadnout dech a máte dojem, jako kdyby na vás padaly stěny místnosti. Je vám špatně od žaludku, brní vám ruce i nohy a svírá vás naprosto iracionální strach, který ani pořádně nedokážete pojmenovat. Jste naprosto ochromení. Za pár minut záchvat paniky sám od sebe odezní.

Když se to stane poprvé, možná to dáte s odstupem času k lepšímu večer v hospodě jako zajímavou příhodu. Problém je v tom, že za pár týdnů se podobný záchvat znovu opakuje. Opět se vynoří bez varování, vyřadí vás z provozu a nechá za sebou velmi nepříjemnou vzpomínku. Pak vás začnou panické záchvaty obtěžovat stále častěji, ale k lékaři se stydíte vydat, protože máte mlhavé tušení, že byste mohli být považováni za blázny. Na druhou stranu vám není úplně jasné, jak byste si sami mohli poradit s něčím, co se objevuje nečekaně, nepravidelně, bez zjevné příčiny a nedá se to ovlivnit vůlí. Nakonec začnete uvažovat o tom, jestli jste se snad opravdu nezbláznili.

Šílenství nikoliv, porucha ano

V první řadě byste měli vědět, že záchvaty paniky, které jsou hlavním symptomem takzvané panické poruchy, rozhodně neznamenají, že jste se zbláznili nebo že jste slaboši. Představa, že je zvládnete pouhou vůlí, je podobná, jako kdybyste se rozhodli léčit zápal plic tím, že intenzivně budete myslet na to, že ho nechcete mít. Jde o vážnou poruchu, která podle odhadů postihuje pět procent populace a s níž je na místě vyhledat lékařskou pomoc.

Jednoduše řečeno jde o situaci, v níž váš organismus reaguje stylem "boj, nebo útěk", nicméně bez přítomnosti reálného nebezpečí. Při panickém záchvatu ve vašem těle probíhají stejné pochody a chemické procesy jako v okamžicích, kdy vás ochromuje strach, který má skutečně existující důvod. Za mimovolní funkce našeho těla odpovídá vegetativní nervová soustava, která přejímá signály z centrálního nervového systému a předává je orgánům a tkáním, které pracují nezávisle na kontrole vůlí (například hladká svalovina, srdeční sval, ledviny, žlázy s vnitřní sekrecí a podobně). Vegetativní nervový systém se dělí na dvě části: parasympatikus a sympatikus. Za normálních okolností jsou tyto systémy v rovnováze, ale ve stresu či při poplachové reakci dochází k výrazné aktivaci sympatika.

Přetížený mozek

Při záchvatu paniky vyšle sympatikus signál žlázám s vnitřní sekrecí, které začnou produkovat adrenalin. Ten má na lidské tělo celou řadu účinků: například způsobí, že se začnete více potit a zvýší se váš srdeční tep. Svaly na hrudníku a na krku se stáhnou, což může vést k pocitu ztíženého dýchání. K životně důležitým orgánům se razantně zvýší přítok krve, zatímco trávení se zpomalí. Pokud se pouze leknete a zjistíte, že ve skutečnosti se není čeho bát, parasympatikus rychle vrátí vaše tělesné pochody do normálu a vy se uklidníte. To však při záchvatech panické poruchy neplatí. Zatím z neznámých důvodů při nich parasympatikus nezafunguje tak, jak by měl, a tělo se chová stále tak, jako kdyby existovalo reálné ohrožení.

Při skutečném ohrožení má taková reakce samozřejmě svůj význam, protože připravuje tělo na útěk, nebo obranu před útočníkem. Ale když jasně vidíte, že vám ohrožení hrozí maximálně od sešívačky na stole, a přesto se vaše tělo chová, jako kdyby na něj útočil aligátor, není se co divit, že si připadáte jako blázen.

Přesnou příčinu toho, proč se najednou vaše tělo zblázní a začne propadat iracionálním záchvatům paniky, lékaři bohužel neznají. Podle některých teorií jde o důsledek přemíry stresu, jiní odborníci je dávají do souvislosti s traumatickou událostí v anamnéze pacienta nebo s jeho genetickými predispozicemi (přesněji s vrozeným menším množstvím serotoninových receptorů). Další teorie mluví o jakémsi přetížení mozku, kdy stačí jen nepatrný podnět ke spuštění bouřlivé reakce. Odborníky mate i skutečnost, že u některých pacientů dochází k záchvatům paniky bez varování a v různých situacích, zatímco u jiných lze vysledovat stejné rysy situací, v nichž se záchvaty paniky objevují.

Autor:




Nejčtenější

Jaroslava miluje své záchody. Lidé ji zahrnují dary
Paní Jaroslava miluje své záchody. Lidé jí dávají dárky

Veřejné toalety v Kobylisích považuje mnoho jejich návštěvníků za nejčistší v celé Praze. Spravuje je Jaroslava Dolejšová. Nevlastní je, jak si lidé mylně...  celý článek

Vyberte, která MOgirl vás oslovila nejvíc
Odhalené krásky: Vyberte, která MOgirl vás oslovila nejvíc, a vyhrajte

Na Xman.cz vás provázejí poslední dva roky a tři měsíce. Připomeňte si MOgirls, které vám nejen odhalily svoje půvaby, ale nechaly vás nahlédnout i do svých...  celý článek

ÓČKO DRIVE 169, MARTIN HUB - KASKADÉR, HEREC A MALÍŘ
VIDEO: Jsem romantik jako vyšitý, říká kaskadér Martin Hub

Hrál ve filmech Zachraňte vojína Ryana, Mission: Impossible – Ghost Protocol nebo Titanic. Jeho údělem jsou ranaři, chlapíci od rány. Rád by však zkusil i...  celý článek

Další z rubriky

Z rodiny starověrců Lykových již žije jen Agafja. Do civilizace se přestěhovat...
Sami v srdci tajgy. Rodina starověrců žije osmdesát let mimo civilizaci

Utekli před Stalinem doprostřed Sibiře a desítky let tam žili bez kontaktu s vnějším světem. Nevěděli o druhé světové válce, o letech do vesmíru, neznali...  celý článek

Původně měla léčit anginu pectoris, ale nakonec látka sildenafil našla...
Neplánované erekce. Látka ve Viagře měla původně léčit anginu pectoris

Jedna byla původně součástí smrtícího bojového plynu, jiná sloužila jako jed na krysy. Než si některé látky konečně našly své lékařské využití, obnášelo to...  celý článek

Cvičení je zdravé. Vědci však pro tuto rovnici přinášejí další a další doklady.
Před Alzheimerovou chorobou ochrání mozek cvičení, říká studie

Stačí mírná intenzita, ale důležitá je dennodenní pravidelnost. Takové cvičení se vám odvděčí mnoha zdravotními benefity. Mezi ně patří i ochrana vašeho mozku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.