Legenda vše vysvětluje. Odkazuje na ženu, kterou muž opustil na skále u moře kvůli práci, a bouře ji smetla do vln, kde utonula. Místní rybáři se nato vraceli z moře s prázdnými sítěmi a nesly se hlasy, že za to může mrtvá nebožačka.
Vše se změnilo, když jeden z rybářů do moře ejakuloval. Jako by mrtvou ženu uspokojil, odměnou mu byl úlovek. Vesničané údajně vzkaz pochopili a na břehu vztyčili několik penisových monumentů a drželi náboženské ceremonie. Ryby se k jejich břehům vrátily, vesnice znovu našly obživu a byly zachráněny. V parku se dodnes koná dvakrát do roka náboženský obřad.
Moci penisu tak park skládá hold mnoha sochami. Některé jsou přesnými, i když nadživotními zachyceními mužského pohlavního údu, jiné jsou výpravnější a jsou do nich včleněny lidské postavy a tváře.
V Jižní Koreji však není park Haesindang úplným unikátem. Země totiž trpí nízkou porodností, jak upozorňuje server ibtimes.co.uk, a plodnosti se snaží formou uctění pyjů napomoci mnoho svatyní po Koreji. Tak mnoho, že park Haesindang se dnes chlubí jen tím, že je „jediným na východním pobřeží“.
