Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Peter Cropper udělal z klasické hudby adrenalinový, extrémní sport

aktualizováno 
Klasika smíchaná s punkem, cit s drzostí, důstojnost s živočišností. Houslista Peter Cropper dokázal, že vysoké umění nemusí být odcizené, že vážná hudba se dá hrát i v triku a že smyslnost se může dotknout nebes. Zakladatel věhlasného britského souboru Lindsay Quartet zemřel ve věku devětašedesáti let.

Peter Cropper (úplně vlevo) vracel klasické hudbě živočišnost. | foto: Profimedia.cz

„Neříkám, že to bylo všechno vždycky přesné,“ přiznal jednou magazínu Chamberstudio, lítost nad chybami v hudební interpretaci v tom však nebyla: „Kdo ale chce perfekcionismus? Perfektnost je sterilní, umělá. Jsme přece lidské bytosti.“ Ne, Peter Cropper nepřistupoval k hudbě konformně.

Nikdy jsem nepracoval

Narodil se v roce 1945 a jistě se dá říci, že hudbu měl vepsanou v genech, dědeček byl šéfem liverpoolského filharmonického orchestru a strýc hrál pětatřicet let první housle ve filharmonickém orchestru BBC. A housle se staly též Peterovou milenkou, hru na ně studoval i v Královské hudební akademii v Londýně, sklízel ocenění, nejen za nejlepší recitál posledního studijního roku.

Nakonec se ale muziky chopil po svém. Nebyl v tom exhibicionismus, jen potřeba vyjádřit, co hudbou cítil. Pravda, mnozí to viděli spíše jako posedlost.

A další se pohoršovali, když soubor Lindsay Quartet, který založil, překračoval hranice. „Ano, někdo mrmlal, když jsem měl vedle stojanu postavenou flašku Fanty,“ vzpomínal Cropper. Mnoha jiným se nelíbilo, když místo nažehlených košil a kravat vystupovali v trikách s Beethovenem. Kvartet vznikl ve složení Cropper, Michael Adamson, Roger Bigley a Bernard Gregor-Smith a během čtyřiceti let své existence změnil složení jen dvakrát, Adamsona nahradil v roce 1972 Ronald Birks a o třináct let později zastoupil Bigleyho Robin Ireland.

Soubor rozrazil scénu klasické hudby jako blesk a Copper byl jeho zářícím hrotem. Byl mužem mnoha gest, melodie hrál prý i obličejem, měl „jiný výraz pro každou harmonii“, napsal o něm jeden hudební kritik. Muzika pro něj byla komunikací, výměnou, sdělováním. „O čem jiném život je? Když upečete koláč, nechcete si ho jen nacpat celý do pusy sám, chcete se s ním podělit,“ říkal. A o svou schopnost hrát se dělil se vším temperamentem.

„Ničeho se nebál,“ poznamenal jeho pozdější klavírista Martin Roscoe, „vždycky hodně riskoval, aby se dostal až na dno hudby. Inspiroval.“ Recenzent časopisu Gramophone jej nazval Mickem Jaggerem houslové hudby, další napsal, že Lindsay Quartet jsou vyjádřením klasické hudby, které se blíží extrémním sportům, v čele s houslistou, ano, myslel jím Croppera, který „hraje jako posedlý“.

V Lindsay Quartetu se navíc setkal s podobně naladěnými hudebníky, láska k hudbě bez jakékoli formálnosti byla značkou souboru. Během vystoupení si členové kvarteta měnili pozice na židlích, aby narušili stereotyp a unylost koncertů vážné hudby. A po koncertu si rádi poklábosili s posluchači na baru.

Fungovalo to, jejich představení byla uhrančivá, vyprodaná. A divoká. Hráli Bartóka, Haydna, Mozarta, Schuberta, ale především Beethovena. Podle serveru The Guardian byl přitom Copper jedním z mála houslistů, který si troufl zahrát klidné Beethovenovy pasáže opravdu pomalu. „Bylo neuvěřitelné, jak dokázal tentýž člověk vyjádřit nemilosrdnou, skoro násilnou osobnost v allegru, a poté si sesednout k tak duchovnímu, bezčasému adagiu,“ napsal redaktor.

„Vždycky myslel víc na hudbu, kterou hrál, ne na sebe jako interpreta. Měl za to, že kvarteto musí být něčím víc než jen složením čtyř lidí,“ řekl jeho syn Martin. A muzika pro něj byla vždycky víc než práce. Martin Roscoe vzpomínal, že když spolu jednou nacvičovali jednu Schubertovu sonátu, Copper si nad onou krásou povzdechl: „Poslouchej... a za to náš ještě budou platit!“ „Vždycky říkal, že nepracoval ani jeden den ve svém životě,“ vzpomínal Roscoe.

Autoři: ,



Nejčtenější

Sex s pěti lidmi za 24 hodin. Máme právo být coury, říká provokatérka

Je inteligentní, sebevědomá, nenapodobitelná. A hlásá „Všechnu moc courám“. Na...

Chce zbavit slovo běhna špatných konotací. „Coura je někdo, kdo nestaví mezi sebe a svou touhu užít si sex morální...

Operace Pandora: jak chtěli Sověti rozpoutat občanskou válku v USA

Oleg Kalugin šéfoval řadu let operacím KGB na ruském území. Právě on o tajné...

Pomocí cílených dezinformací se KGB po dvacet let pokoušela vyvolat ve Spojených státech rasové nepokoje, které by...



Mileniálové se bojí sahat na maso. Obchody to stojí víc obalů

Mladá generace si podle průzkumů britského obchodního řetězce nechce přiznávat,...

Ať se zvířata zabíjí, porcují, ať se kusy jejich těl prodávají. Jen ať to nepřipomíná maso. A hlavně abychom se toho...

Erotické mobilní seznamky jsou jako flirtování na baru, říká studie

Mobilní erotické seznamky jsou jen náhražkou pokukování po náhodné známosti na...

Nejsou pohromou pro veřejnou morálku, nevedou k šíření promiskuity a nevěry. Mobilním aplikacím pro erotické...

OBRAZEM: Až se tají dech. Odvážné krásky pózují se šelmami

Sází na přirozenou ženskou krásu a její kontrast s divokými šelmami. Výsledkem...

Sází na přirozenou ženskou krásu a její kontrast s divokými šelmami. Výsledkem práce ruské fotografky Olgy Barentsevové...

Další z rubriky

Erotické mobilní seznamky jsou jako flirtování na baru, říká studie

Mobilní erotické seznamky jsou jen náhražkou pokukování po náhodné známosti na...

Nejsou pohromou pro veřejnou morálku, nevedou k šíření promiskuity a nevěry. Mobilním aplikacím pro erotické...

Extrémní gastronomie: tacos s kravským mozkem jsou pochoutka

Cabeza, maso okrájené z lebky, najdete na každém mexickém tržišti.

Plná, hustá chuť doplněná bylinkami. Jet však za ní musíte do Mexika, jinde by vám totiž konzumaci Tacos de Sesos...

VIDEO: Slza nemusí značit jen vraha, říká odbornice na vězeňská tetování

Overdrive - Alena Lochmanová

Jména blízkých, extremistické motivy, ale i náboženské, gamblerské. A také motivy smrti, pavučiny, ostnaté dráty. To...

Najdete na iDNES.cz