Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pilotem na zkoušku: létání mě dostalo!

  15:00aktualizováno  15:00
Protože se zvláště v posledních letech rozjel trh se zážitky a Vánoce jsou za dveřmi, rozhodl jsem se nadělit si dávku adrenalinu i já. A protože rád řídím, ale sportovních aut už mám řádku za sebou, řekl jsem si, proč nezkusit pro změnu vzdušný stroj.

Pilotování letadla je fajn tipem na netradiční dárek. | foto: Profimedia.cz

A stálo to rozhodně za to. Let byl vskutku akční.

Na začátku všeho je třeba najít den, kdy se dá let realizovat. Ne každý mám volný já a ne každý zase instruktor létání (nadále mu budu říkat jen pilot, protože pilot je také a navíc je to kratší).

Aby toho nebylo málo, nepřeje nám navíc první smluvený den počasí - hrozí velká oblačnost a déšť, takže let odkládáme na další týden.

Žádné vykání, nebo ti při letu budu říkat „vy blbče“

V dalším smluveném termínu vyrážím na malé letiště Bubovice nedaleko Karlštejna. Sice mám nad hlavou pár mraků, ale časem jich je méně a méně.

Přijíždím na místo a setkávám se s usměvavým a vtipem hýřícím pilotem Vaškem Kupcem (dostal jsem se k němu přes webové stránky se zážitky www.adrop.cz), který mě hned zasvěcuje do tajů létání malým vrtulovým letadlem – v tomto případě malou cessnou pro dvě osoby, která se dá podle slov instruktora pořídit už kolem půl milionu korun. Popravdě – čekal jsem minimálně dvakrát tolik.

Se smíchem mi zakazuje vykání, potykáme si, aby mně prý za chyby ve vzduchu mohl lépe nadávat.

Jak se obléká letadlo

Letadélko je to opravdu maličké, pilot trefně poznamenává, že se do něj vlastně nenastupuje, ale že si ho člověk na sebe spíše oblékne.

Probíhá kontrola letadla – stav paliva, oleje, snýtování kovových částí, ale i mobility kniplu a jiných řídicích hejblat.

Vytahují se historky o tom, jak došlo k nehodám jen kvůli špatné předstartovní kontrole. Prohlížíme také dokumenty letadla.

Následuje „oblékání“ letadla a jdeme na instruktáž, jak tuhle malou létající věc ovládat. A tak poslouchám rychlokurz o tom, jak se ovládají klapky, jak brzdy, jak se startuje, jak ovládá plyn, kde je vidět, v jaké je letadlo výšce, jak je nakloněné, pod jakým úhlem zatáčí.

Ačkoli to na první pohled vypadalo velice složitě, musím přiznat, že stačí pár minut letu a v základních ovládacích prvcích je poměrně jasno. 

Studený motor je pořádný strašák

Následuje startování letadla, které mi ovšem kapku strachu nahnalo. Letadlo nechytlo nejen na první, ale ani na čtyři další pokusy. Instruktor mě uklidňuje, že je to tím, že motor je studený.

Cessna u nebe

Ladí karburátor, bere znovu a znovu za plyn. Pak motor naskočil, v kokpitu je poněkud hlučněji. Pro lepší komunikaci si nasazujeme sluchátka s mikrofony, pilot hlásí věži, že se chystáme ke startu a kam máme namířeno.

Nikdo sice neodpovídá, ale i tak se prý hlásit musíme – co kdyby. Může nás též slyšet jiné letadlo v naší blízkosti.

A pak už startujeme. Letadlo se rozjíždí po ne zcela rovné travnaté ploše a během pár vteřin stoupáme zvolna vzhůru. Užívám si pohled na dobře známou krajinu, která se stále více zmenšuje.

Při startu jsem si sice ještě na řízení nesáhl, ale když nastoupáme dostatečnou výšku, řízení té malé vrtulové plechovky je mé. Nejprve v doprovodu pilota, po dalších pár minutách už ovšem letadlo ovládám sám.

A pochopitelně hned také zkouším, co  letadélko umí, chvíli jdu prudce nahoru, pak zase dolů, lehká zatáčka doleva. Líbí se mi to víc a víc, divím se, jak je ovládání citlivé. Hlídám si správnou výšku podle velikosti horizontu přede mnou.

Za českými hrady vzduchem

Oblétávám hrad Karlštejn. Shora jsem ho viděl již několikrát při letu dopravním letadlem, ale nikdy jsme pochopitelně neletěli takhle blízko. Je to úžasný pohled. V průběhu letu jsem si proto vynutil ještě stejný oblet Křivoklátu, který mám ještě raději než Karlštejn. Tomu říkám zajímavá „turistika“ po pamětihodnostech.

Letíme směrem na Mladou Boleslav. Před Prahou hlásíme průlet novým koridorem, ozve se nám mladá žena s milým hlasem.

Podivuji se tomu, jak jsou hlášení jednoduchá. Žádné hromady nesrozumitelných čísel, ale stručné hlášení o tom, co jsme za letadlo a že letíme z letiště Bubovice na letiště v Mladé Boleslavi.

Cestou míjíme hromadu vesniček na jihu Prahy, pak přes Černý Most podél liberecké dálnice svištíme přes Starou Boleslav. Udržuji výšku podle instrukcí letecké mapy, ale taky podle mraků. Hlídám si rychlost, která se upravuje podle síly větru.

V mracích nevěřte smyslům ani intuici

Pak si dáme přistání v Boleslavi. Jdeme rychle dolů, sedáme na hrbolatý trávník. Dlouho se nezdržujeme a jdeme opět nahoru, tentokrát ovšem ještě s daleko rychlejším startem.

Vlétáváme do mraků. Dostal jsem zákaz řídit se podle pohledu ven, protože prý mate. Kolem nás je skutečně mrak jako mléko. Sledujeme tedy budíky a držíme se jich. Netrvá dlouho a z mračna jsme bezpečně venku.

Cessna v mracích

Musím říct, že to nebyl zrovna nejlepší pocit letět a kolem sebe nic nevidět. Řada pilotů prý v mračnech přišla o život, protože věřili víc svým smyslům a instinktu než přístrojům.

Hlídáme si zase dálnici, kterou kopírujeme. Letíme přes vesnici, ve které bydlí pilot, ukazuje mi na zahradě své psy a taky manželku, máváme jí křídly. A pak už míříme zpět na Bubovice.

Cestou si dáváme trošku adrenalinu navíc v podobě touch down. Na jednom z letišť, které se před námi objeví, totiž zcela nepřistáváme, ale jen se dotkneme koly přistávací plochy, abychom vzápětí opět nabrali prudký vzestup vzhůru. To samozřejmě provádí pilot. Já bych nás tak maximálně zabořil hluboko pod zem.

Letíme dál spíše podzimní než zimní krajinou. Nikde není ani kousek sněhu. Najednou se nám po boku otevírá lom Amerika. Letíme přímo nad ním. Je to nádherný pohled, voda v lomu má zázračně zelenou barvu, skály jsou zabarvené do červena. Pak nám začalo pršet. Snažíme se dešti uniknout, což se nám brzy daří.

Hlásí se nám pilot jiného malého letadla, kterého vidíme asi dva kilometry po našem boku. Prohodíme s ním pár slov.

Konec pohody, dáme nováčkovi zabrat

Ještě než se pustíme k návratu, ptá se mě pilot, jestli mám silný žaludek. Tvrdím samozřejmě, že ano. A tak mě prý čeká obrat 45 stupňů nejprve vlevo, pak prudce vpravo. Jdeme na to.

O síle svého žaludku jsem vzápětí začal pochybovat. Nevolnost je tady. Přechod na obrat vpravo tomu ještě dodal grády. Naštěstí jsem to však přestál bez poskvrny.

Spása je před námi, dosedáme na letiště. Chvíle na pevné zemi a už je mi zase lépe.

Podáváme si s pilotem ruku, děkuji mu za super zážitek. Udělal mi radost tím, že mě pochválil a lanaří mě ke kurzu létání.

A já o tom vážně přemýšlím, byť to není levná záležitost. Ačkoli totiž řízení letadla na zkoušku vyjde kolem deseti tisíc (let i s přípravami trvá 4–5 hodin), skutečný kurz létaní, který zabere se vším všudy asi 100 hodin (teorie, nalétané hodiny atd.) vás přijde na takových 70–150 tisíc.

Řízení malého letadla je každopádně úžasné a pořádně podmanivé. Doporučuji vyzkoušet.
 




Nejčtenější

Není nad to, chodit nahá po bytě, říká MOgirl Karolína

„Jsem usměvavá, infantilní, střelená, vtipná a hodná,“ říká MOgirl Karolína.

Láká ji nebezpečí a přiznává, že umí být střelená a infantilní. A ničeho ze svého života nelituje. „Řídím se mottem, že...

Experimenty na lidech: americký stát potají plošně šířil bakterie

Jezdily rychle a hlavně po celé zemi. Autobusy Greyhound proto armáda využila k...

Infikoval vlastní obyvatele bakteriemi a viry, které ničily zdraví a dokonce zabíjely. Potají. Po dlouhých dvacet let...



Orgasmus, pro který nehnete prstem. Internetem se šíří erotická hypnóza

Stačí se soustředit, nabádají erotické hypnotizérky.

Má to být bezdotykové sebeuspokojení. Prosté fyzických stimulů, cesta k orgasmu při něm vede čistě skrze mysl. Podle...

Hnědé kobylky: jak dobře si malí a hlavně velcí nacisté žili z cizího

A tohle je také naše. Nacisté jako Adolf Hitler a Hermann Göring nejen...

Špičky nacistického režimu si za veřejné peníze stavěly soukromé rezidence, důstojníci SS si jen tak přivlastňovali...

Nejlepší pivní destinace zahrnují USA, Čínu i Brazílii. Česko schází

Tupláky, hluboké dekolty, Octoberfest? Zapomeňte, pivní kultura se změnila....

Virginie na prvním místě a kromě ní další americká města, mimo nich už jen čínský Peking, jihokorejský Soul a brazilské...

Další z rubriky

Rapeři v ringu. Marpo vyslyšel Rytmusovu výzvu a utká se s ním

Velký zápas. Duel mezi Marpem a Rytmusem znamená velké peníze a velkou...

„Takže Marpo, vyzývám tě na boxerský zápas,“ zaznělo z jednoho rohu pomyslného ringu. „Přijímám – a začni trénovat,...

OBRAZEM: Bojové umění silek sloužilo při vojenských nájezdech

Nízké postoje, perfektní práce nohou, důraz na kopy, právě tím se vyznačuje...

Nízké postoje, perfektní práce nohou, důraz na kopy, právě tím se vyznačuje bojové umění silek ze západní Sumatry. Je...

VIDEO: Špičková yoya stojí i tři tisíce korun, říká český mistr

Robert Kučera

Není to jen dětská hračka. Špičková yoya jsou sofistikovanými technologickými kusy a dělají se s nimi složité triky,...

Najdete na iDNES.cz