Ve svém pokusu totiž vědci z oregonské univerzity látkou nešetřili. Objekty jejich pokusu se stalo osmačtyřicet myší, které vědci vystavili jídelníčku s vysokým obsahem tuků. Hlodavce přitom rozdělili do tří skupin. Jedné dopřávali xanthohumol v dávce 60 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti, druhou zásobovali 30 miligramy látky na kilogram tělesné hmotnosti, třetí tým hlodavců nedostával ani miligram.
Ojedinělá látka, jenže v ojedinělém množství
Zdravotními testy však prošli po dvanáctitýdenním pokusu zvířecí účastníci pokusu ze všech tří skupin. V nejlepší kondici přitom byli hlodavci, jimž vědci naordinovali nejvyšší dávky látky. Měli o 80 procent špatného cholesterolu méně než skupina, která byla xanthohumolu ušetřena, hladinu inzulínu nižší o 42 procent a biomarker zánětu nižší o 78 procent.
A nejen to, ačkoli všechny myši dostávaly tutéž stravu bohatou na tuky, nejvyšší dávka látky zajistila, že její konzumenti vykázali o 22 procent nižší nárůst hmotnosti než ostatní.
Autoři výzkumu proto neskrývají nadšení. „S látkou s potenciálem mít vliv na tolik zdravotních problémů se setkáváme poprvé. Vykázala velmi dramatická zlepšení,“ složil za oregonské vědce hold flavonoidu, který se nachází pouze v chmelu, vědoucí studie Cristobal Miranda. Zároveň však bere důvod k radosti všem milovníkům piva – jejich hospodskému koníčku totiž oregonský výzkum neposkytuje pražádné ospravedlnění.
Myši totiž vědci vystavili velmi vysokým dávkám xanthohumolu, které si do organismu konzumenti piva nikdy nedopraví. Pro šedesát miligramů látky, které malí hlodavci dostávali, by totiž musel dospělý člověk zvládnout téměř 1 700 litrů piva denně.
Oregonská studie však položila základy pro další zkoumání, jak by se dal xanthohumol využít v koncentrované formě potravinového doplňku. Podle stanice Fox News by mohl být levným a účinným lékem na celou řadu zdravotních potíží, od srdečních chorob a cukrovky po obezitu.
Pivo proti Alzheimeru i mrtvici
Přiznejme však pro úplnost, že o kvalitách xanthohumolu se již vědělo, již loni totiž vydali čínští vědci studii, podle níž je látka schopná bojovat proti neurodegenerativním chorobám, jako je Alzheimerova či Parkinsonova nemoc.
I asijští odborníci si vzali na pomoc hlodavce, účinky látky zkoumali na buňkách krys. Odhalili přitom „předtím nerozpoznaný mechanismus“ spouštěný právě xanthohumolem. Látka totiž bojuje proti poškozením mozku. Laicky řečeno, udržuje v mozku „jiskry“, signály vysílané mozkovými buňkami mezi jednotlivými sekcemi cerebra.
Vědce však na pivu neláká pouze xanthohumol, ale celá řada dalších látek. A celá řada jiných pozitivních účinků zlatého nápoje na zdraví. Další argumenty ve prospěch zdravotních účinků pití piva se týkají jeho preventivních účinků s ohledem na nemoci tepen, srdce a mrtvice. Přinesla je aktuální studie neurologického institutu v italském Pozzilli, která zkoumala na 150 předchozích prací.
Svůj zdravotní pohled na pivo uzavřela s tím, že zdraví svědčí hned několik látek, které obsahuje. Jeho antioxidanty dokážou likvidovat v našem tělu škodlivé chemikálie, které způsobují mrtvici. Kromě nich obsahuje též cenné minerály jako fosfor, jód, magnezium a draslík. „Pivo dosvědčilo svou schopnost snižovat riziko kardiovaskulárních chorob,“ shrnuje výsledky své práce Simona Constanzo z institutu.
Zdraví však pití piva prospívá jen v uměřeném množství, vědci ho přísně odměřili na dvě malá piva denně pro muže a jedno pro ženy. A to navíc není jediná podmínka. Pivo je třeba konzumovat pravidelně a střídmě v rámci obecně zdravého jídelníčku, který zahrnuje též fyzickou aktivitu.
I tak však studie provokuje. Server independent.co.uk dal například zaznít protestnímu, skeptickému hlasu epidemioložky Annie Brittonové z University College London, která volá po opatrnosti s tím, že studie, z nichž italská práce vycházela, nejsou nedůvěryhodné. „Kardioprotektivní funkce připisované alkoholu mohou být přeceňovány,“ uvedla.
