Po svých k Everestu - den sedmý

  19:53aktualizováno  19:53
Většina z nás toho v noci moc nenaspala, protože nadmořská výška je už opravdu znát. Sám jsem bolesti hlavy vyřešil dvěma ibalginy a když jsem najednou uslyšel táhlé hluboké troubení, nebyl jsem si jist, zda se nejedná o nějaké halucinace. Byly to ale tóny ohromných píšťal, lépe řečeno trombit, kterými mniši vítali slunce a zahajovali modlitbu.

Na Everest | foto: iDNES.cz

Ráno se nám postaralo o neskutečný zážitek. Při svítání bylo úplně jasno a před očima se zjevily nádherné scenerie. Jako na dlani byly všechny ty krásky: Everest, Lhotse, Nuptse a hlavně Ama Dablam.

Nádherná šestitisícovka, kterou mnozí horolezci považují za nejkrásnější horu Světa. „Dokonce si všichni dlouho mysleli, že je nejvyšší,“ poučí nás Polda a roztahuje stativ, aby si ji vyfotil.

Mám pocit, jako by už den měl vlastně skončit. Tak magicky pohled na hory působí. Ale je teprve šest ráno, snídat se bude až hodinu, možná dvě.

Rozhovory u snídaně se nesou především v duchu rad, jak bojovat s průjmem či bolestmi hlavy. To, na čem si smlsnout, se ocitá až v druhém plánu. Takže ranní tabletové menu: acylpyrin nebo aspirin na ředění krve, nějaké vitamíny, protože organismus je oslabený, a někteří musejí sáhnout například po imodiu, které by mělo spolehlivě zastavit průjem.

Nutno ale říci, že mnozí museli postupně sáhnout i po tvrdších preparátech.

„Ona samotná návštěva toalety v těchto končinách je zkouška z dospělosti. Člověk se rozhlídne a neví, kudy to z něj vyletí. Jestli spodem nebo vrchem. Ale to je tady normální, s tím se nijak netrapte,“ radí Polda, na kterém asi jako jediném nikdo nepozoruje žádné příznaky výškové nemoci. Je ještě totiž dostatečně aklimatizován k letní výpravy na K2.

Dnes nás čeká túra do osady Periche. Je to místo, kde je dokonce i letiště a nemocnice. „Čeká nás jenom tři sta výškových metrů, ale nepřehánějte to,“ varuje všechny Polda a upozorňuje na jedno záludné rozcestí, kde je nutné správně odbočit.

Dnešní trek by neměl být nijak náročný, rozhodujeme se tedy, že vylezeme ještě kousek nad Tengboče, abychom si vyfotili klášter pěkně shora. „Vlastně tohle je na treku to nejdůležitější, udělat si pěkné fotky a užít si to,“ popisuje Polda rozdíl mezi trekem a sportovní expedicí, kde se cesta pod stěnu bere jako nutné zlo.

Zatímco v Tengboče  ještě rostou rododendrony, v další vesnici, kde si dáváme k obědu vynikající brambory vařené ve slupce a podávané jenom se solí, se už ocitáme nad hranicí lesa. Sem tam se sice ještě objeví kleč nebo keř připomínající drobné šípky, ale jinak tady rostou už jenom lišejníky, horská tráva a mechy.

Do Periche nám už zbývá jenom kousek a najednou vidíme hluboko pod námi, jak u břehu divoké řeky zastavuje skupina vodáků na žlutých kajacích. Všichni litujeme, že jsme jejich jízdu neviděli. Mezitím, co se parta odvážlivců fotografuje, se jinak jasná obloha zatáhne a vypadá to na bouřku. Navíc se citelně ochladilo.

Scházíme k říčce a po jen velmi málo důvěryhodném mostku přecházíme na druhou stranu. To už začíná hustě sněžit. Ale máme deštníky. „Nejlepší pláštěnka je deštník,“ směje se Polda a veliké mokré vločky tiše dopadají na jeho paraple.

V Periche nás čekají dvě nepříjemné zprávy. Vzhledem k tomu, že celý trek má jednodenní zpoždění, nebudeme bydlet v objednaném hotelu, ale v sousední lodži. Komfort nesrovnatelný, ceny stejné. Co je ale horší, je skutečnost, že některým z nás není dobře. Jeden má angínu, další dusivý kašel. Nasazují si antibiotika a doufají, že zaberou.

PARTNEŘI VÝPRAVY:

HUDY

CK LIVINGSTONE

Autoři:


Nejčtenější

Kruté metody poprav: ušlapání slonem a řezání zaživa

Lyngchi bylo jedním z nejnehumánnějších způsobů poprav, které historie přinesla.

Trest smrti je z principu definitivní záležitost. V leckterých společnostech se však nezdál dostatečně uspokojivý....

Agentka Fifi: kráska sváděla britské agenty, aby je prověřila

Byla krásná a provokativní. Marie Christine Chilverová byla pro roli svůdné...

V Británii je vyškolili, naučili šifrovat a slídit. Po technické stránce byli špioni vybaveni na výtečnou, až při...



VIDEO: Různé tváře orgasmu. Jinak vypadá v Evropě a jinak v Asii

Zřetelné výrazy obličeje interpretují bolest i potěšení napříč kulturami.

Bolest se do našich tváří vpisuje docela stejně, bez ohledu na to, z které části planety jsme. Orgasmus však nikoli. My...

Extrémní gastronomie: syrový mořský červ připomíná neklidný penis

Na pohled je to podivný tvor, způsob jeho konzumace bývá ještě bizarnější,...

Při procházce jihokorejským tržištěm je nepřehlédnete. Kádě s jejich bledě růžovými tělíčky přitahují pozornost. Na...

V tajze by se hodila mačeta i puška, říká Čech, který obletěl zeměkouli

Dva protagonisté české premiéry, pilot a propagátor českého národního...

Cílem jeho mise nebylo jen obletět jako první český pilot planetu. Též při ní zaznamenával české stopy ve světě. Aby...

Další z rubriky

Siláci tahali kamion, zvedali auta. Českým mistrem se stal Jiří Tkadlčík

Je to jednoručka, ale jiná, než jakou znáte z fitka.

Má četné mezinárodní úspěchy, je legendou českých strongmanů, proto byl favoritem. Oprávněně. Jiří Tkadlčík první český...

VIDEO: Ester Ledeckou thajský box baví, má děsné rány, říká její trenér

Petr „Pino“ Ondrus se pripravuje na prosincovy XFN

Chystá se na MMA zápas s Jamiem Sloanem, do klece vleze 6. října na dvanáctém galavečeru XFN v Plzni. „Připravuju se...

VIDEO: Úžas, řev i pády z výšek. Reportér zkoušel létat nad Vltavou

Reportér iDNES.tv Matěj Smlsal si vyzkoušel létat nad vodou. Na flyboardu i...

Stále více věcí se dá dělat na vodní hladině. Díky moderním vodním sportům, jako je flyboard, hoverboard či jetpack,...



Najdete na iDNES.cz