Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Psi mají u jídla na sněhu přednost, říkají české polární cestovatelky

aktualizováno 
Tyhle ženy jen tak něco nerozhodí. Ani třísetkilometrová pouť se psím spřežením daleko za polárním kruhem. Cestovatelky Martina Gebarovská a Veronika Jelínková odstartovaly u Tromsö v Norsku a dojely ke švédské Kiruně. Cestou se musely v arktických podmínkách postarat nejen o sebe včetně kempování na sněhu, ale i o zvířata.

„Zase jsem si o kousek posunula práh odolnosti,“ řekla Gebarovská v cíli skandinávské expedice Fjällräven Polar. „V tomhle prostředí se z každé chyby hodně rychle poučíte. Nakonec jste silní jen tak jako nejslabší součást týmu. Takže si musíte pomáhat, zároveň máte motivaci zlepšovat se a nebýt pro ostatní zátěží,“ dodala Jelínková.

Kdy vám bylo v té polární pustině nejhůř?
Veronika: Hned první den, kdy jsme vyrazily se psím spřežením na cestu. Brodila jsem se při zastávce na oběd v hlubokém sněhu, když jsem pomáhala uvázat saně ke stromu, a překvapilo mě, jak strašně moc sil dokáže sebrat už jen pohyb v čerstvém sněhu. Zkraje jsme se všechno učily, až časem jsme přišly na to, jak vše dělat efektivně.

Fotogalerie

Martina: Mně to vlastně přišlo celé nakonec snazší, než jsem čekala. Ale jasně, zkraje jsme si zvykaly a například nám trvalo hodně dlouho připravit krmení pro psy. Několik hodin jsme jim sekaly zmrzlý psí salám na menší kousky, než jsme si zvykly na neohrabané prsty v rukavicích. Polární psi totiž musí mít u jídla přednost.

Proč?
Martina: U snídaně a u oběda šlo o to, aby měli nějaký čas na trávení, aby neběželi úplně čerstvě nacpaní – to by se vám přece taky neběhalo dobře. A večer už byli tak ztrhaní z celodenní dřiny ve sněhu, že prostě museli dostat najíst dřív než my.

24 hodin v kůži polárníka

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?

Reportér MF DNES navštívil české cestovatelky za polárním kruhem a nocoval na sněhu. Čtěte v sobotu 16. dubna v magazínu Víkend DNES.

Jaké to bylo z ženského pohledu, krotit takovou smečku testosteronu?
Veronika:
To by možná bylo snazší, ale oni to nebyli jen psi, měly jsme ve smečce i fenky.
Martina: A tak bylo občas mezi nimi trochu „veselo“. Ale jinak to byla naprosto úžasná smečka: chytří a pracovití tahouni, navíc ještě mazlíci.

Pár modřin a jedno psí chňapnutí

Co vás vůbec odvedlo z jara do mrazů daleko za polární kruh?

Veronika: Mráz mohl být větší! Když ke konci ve Švédsku začaly teploty stoupat až k nule, měly jsme problém s vlhkostí, to by nás v suchém mrazu bývalo netrápilo. Polární vybavení se těžko suší. Já ráda zkouším nové výzvy, navíc mám severské země ráda, ve Skandinávii jsem studovala, takže jsem se přihlásila do soutěže o účast v expedici a měla jsem štěstí, porota mě vybrala.
Martina: Já už letos zažila daleko větší zimu, leden a únor jsem strávila na dobrovolnické práci v severní Kanadě, bylo tam minus pětačtyřicet stupňů. Ráda testuju svoje limity a tohle byla pěkná příležitost, to jsem si nemohla nechat ujít. Spousta přátel se mě ptala podobně jako vy: Proč se do něčeho takového pouštět? Proč dobrovolně mrznout ve stanu na sněhu? Neměla jsem na to většinou odpověď, tak jsem říkala: A proč ne?

Jak se dívají na extrémní cestování vaše rodiny?
Veronika:
Vzhledem k tomu, že i moje práce obnáší spoustu cestování, jsou všichni zvyklí.
Martina: Když jsem před pěti lety začínala s dobrodružnými cestami, mamka se o mě strachovala a taťka mě podporoval, teď se už to začíná obracet. (směje se)

Na trati dřeli a uháněli, ve volnu si pejsci vychutnávali drbání a mazlení. (vlevo Martina Gebarovská, vpravo Veronika Jelínková)

Na trati dřeli a uháněli, ve volnu si pejsci vychutnávali drbání a mazlení. (vlevo Martina Gebarovská, vpravo Veronika Jelínková)

Přátelství a souhra psa a člověka vynikne v polární divočině obzvláště silně.

Přátelství a souhra psa a člověka vynikne v polární divočině obzvláště silně.

Vy samy to snášíte vážně úplně v pohodě? Co třeba týden bez koupelny?

Martina: Jo, kdyby jen bez koupelny... Taky bez záchodu, chodily jsme do sněhu, polární kalhoty mají naštěstí úžasné vychytávky na rychlé provedení. Ale hlavně jsme jely jen v jednom prádle. Instruktor naší expedice vyhlásil, že jinak by to nebyl žádný outdoor a že je to takhle pro kůži v polárních podmínkách nejlepší.
Veronika: Ona ta špína je v polární zimě úplně jiná, taková celkem čistá.

Zima vám vůbec nevadí?
Martina:
To je všechno otázka výbavy, a ta byla špičková. Mně spíš vadily hrboly na spaní, ale to je zase otázka umění stan postavit.
Veronika: Takže první noc jsme ještě spaly na hrbolech, i když mně zas tak úplně nevadily, ale pro Martinu jsme pak už terén důkladně zarovnávaly lopatou.

Jak vypadal polární jídelníček?
Veronika:
Třikrát denně balené expediční jídlo, něco jako vojenské balíčky, zásoby na celý týden jsme si vezly na saních.
Martina: Ale nemyslete si, ono je to překvapivě pestré – skoro jako když rozbalujete pod stromečkem vánoční dárky. Oné stravy existuje spousta druhů, takže tam najdete nejen speciální vysoce výživné věci a maso, ale někdy na vás vypadla taky čokoláda, jindy žvýkačka.

Za jak dlouho jste dokázaly v polárních podmínkách rozdělat oheň?
Martina:
Samotné zažehnutí je dílem okamžiku, ale spousta času je potřeba na přípravu. Brodit se ve sněhu a najít na stromech suché větvičky i březovou kůru nebylo vždy a všude snadné, zvlášť ve vlhké zimě. To pak nestačila ani půlhodina hledání, bylo potřeba kůru naloupat den předem a usušit v kapse. Ačkoli občas se mi zadařilo i s vlhkou kůrou.

Fjällräven Polar

Tradiční nezávodní expedice zhruba tří desítek psích spřežení se koná brzy zjara za polárním kruhem ve Skandinávii. Je určena pro dobrodružné cestovatele, kteří zpracují nápaditou přihlášku a vyvěsí ji v závěru starého roku na soutěžní web. Pak už jde jen o to, uspět mezi zhruba tisícovkou adeptů v hlasování statisíců fanoušků z celého světa nebo zaujmout porotu, a můžete vyrazit.

Martina Gebarovská (30) a Veronika Jelínková (30)

České cestovatelky, oběma je třicet let, uspěly v hlasování fanoušků (Martina Gebarovská) a poroty (Veronika Jelínková). Martina je cestovatelka a blogerka, Veronika se živí jako animátorka a režisérka.

Jakou jste během expedice utrpěly újmu?
Veronika:
Kromě větrem ošlehaného obličeje a modřin od karambolu se saněmi mě nic nenapadá. V případě pádu je totiž důležité nepustit se saní, aby vám s nimi psi neutekli.
Martina: U mě utrpěly jedině ruce, udělaly se mi záděry a na palci mám otisk psího zubu, ale to byla moje chyba. Šla jsem krmit bez rukavic a pes po mně, jak byl vyhládlý, chňapnul.

A největší plus vaší jarní polární výpravy?
Martina:
Vím, že zase dokážu přežít o kousek víc. Myslela jsem, že už vím o outdooru všechno, ale tady jsem se každý den naučila nové skvělé vychytávky, které se mi hodí na dalších expedicích. Příště asi zkusím nějaký pěší přechod zimních hor, bez psího spřežení. A je super, že jsme se potkaly s Veronikou, lidsky jsme si úžasně sedly.
Veronika: Těch pár dnů se psím spřežením mi znovu připomnělo, jak je důležité umět si užít momenty. Nejen polární záři, zasněženou planinu a smečku psů nebo stádo sobů, které se nečekaně vynoří z lesa. Dokázala jsem si užít i každodenní stavění stanu, krmení psů nebo nošení vody a sušení rukavic u ohně. Užila jsem si týden bez kontaktu s civilizací. Občas je potřeba vyčistit hlavu.

Autor:




Nejčtenější

Září jiskřivým make-upem a pestrými sárí, na ulicích jsou jejich skupinky...
OBRAZEM: Hidžrové žijí mezi božstvy, útlakem a prostitucí

Září jiskřivým make-upem a pestrými sárí, na ulicích jsou jejich skupinky nepřehlédnutelné. Čelí však surové diskriminaci. Hidžrové, jihoasijská sekta eunuchů,...  celý článek

Na humor s kvantovou matematikou. Vědci berou vtipy útokem.
Vtipy podle vzorečků kvantové teorie. Věda se snaží pochopit humor

Lidstvo rozesmávají, věda má však kvůli nim dlouho vrásky. Vtipy, přesněji jejich mechanismus, jí unikají. Co dělá vtip vtipem? je otázka, nad níž věda neprská...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.