Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Polygamie je v přírodě téměř pravidlem, věrnost je ale výhodnější

aktualizováno 
Polygamní muži žijí déle a partnerská věrnost je v živočišné říši spíše velkou výjimkou než pravidlem, kromě lidí se jí drží třeba vlci či někteří netopýři. Na druhou stranu je monogamie výhodnější pro rodiče i děti. A tlačí nás k ní hormon dopamin.

Je monogamie pro člověka přirozená, nebo nám ji vnutila kultura? Některé výzkumy mohou těšit stoupence polygamie, o silné argumenty se ale mohou opřít i zastánci věrnosti. | foto: Profimedia.cz

Chcete žít déle? Pořiďte si druhou ženu! Jedinci, kteří se s monogamií příliš nespřátelili, údajně žijí déle než ostatní. Tvrdí to alespoň studie z roku 2008, provedená na University of Sheffield. Vědci v ní zkoumali muže starší šedesáti let ze sto čtyřiceti zemí a zjistili, že ti, kteří provozují polygamii, mají o dvanáct procent delší život než ostatní.

Vědci to vysvětlují tím, že muž může plodit potomky klidně i v sedmdesáti letech, zatímco u ženy se dostavuje už kolem padesátky přechod. Muži provozující polygamii mají obvykle děti i v pokročilém věku, jsou motivováni k jejich zabezpečení, tudíž více dbají o své zdraví.

Věrnost je výjimkou

Odpůrcům monogamie nahrál do karet i výzkum z roku 2008, který provedli genetici z University of Arizona. Tvrdí, že muži jsou "naprogramovaní" k tomu mít potomky s více ženami a že monogamie rozhodně nebyla pro naše předky normou. Pro muže je prý přirozenější polygamie a tu také v průběhu historie i prehistorie zachovávali. Autoři výzkumu tvrdí, že monogamie je pouze důsledkem kulturního vlivu. Závěry kontroverzního výzkumu vzbudily mezi odbornou veřejností značný rozruch: vědci se obávali, aby je lidé nepovažovali za pobídku k promiskuitě a za její ospravedlnění.

Pokud mají autoři výzkumu pravdu a monogamie je záležitostí poslední doby, potom je možné, že se vracíme zpátky ke svým historickým kořenům. Průzkum, který letos udělali vědci z Oregon State a který citoval magazín Journal of Sex Research, zjistil, že šedesát procent lidí mladších pětadvaceti let na monogamii nevěří a ani podle ní nežije. Ochotna k věrnosti jednomu partnerovi přitom nijak neroste ani po svatbě či narození dítěte. Tento trend ostatně potvrzuje i český výzkum Petra Wiesse a Jaroslava Zvěřiny, podle něhož se nevěry někdy dopustilo čtyřiašedesát procent ženatých mužů a šestačtyřicet procent vdaných žen.

Věrnost prospívá rodičům i dětem

Přitom je však podle mnohých odborníků promiskuita pro člověka mnohem nevýhodnější než monogamie a věrnost. Ty jsou nejen nejlepší prevencí před pohlavně přenosnými chorobami, ale i před velkými vztahovými problémy.

"Diskuse, zda je pro člověka monogamie přirozená, se vede už desítky let a oba názorové tábory mají četné příznivce," říká psycholožka Eva Malá. "Nejsem genetik, abych mohla posuzovat, co je nám přirozenější, ale z pohledu psychologa se rozhodně přikláním k monogamii a věrnosti. Je výhodnější a bezpečnější nejen pro rodiče, ale i pro jejich děti. Ze své praxe neznám žádný fungující polygamní vztah a také neznám případ, kdy by nevěra neublížila alespoň některému ze zúčastněných."

I přes statistiky ohledně rozvodů a nevěry nedá vědcům spát stále vysoký počet lidí, kteří jsou schopni zachovávat věrnost jednomu partnerovi. V živočišné říši jde totiž o jev mimořádný a výjimečný. Z přibližně pěti tisíc druhů savců zachovává věrnost jednomu partnerovi jen tři až pět procent, uvádí magazín Science Daily (mezi "věrné" patří například bobři, vydry, vlci nebo někteří netopýři).

Obvykle se ještě rozlišuje mezi sexuální monogamií (sex je v daném časovém úseku provozován pouze s jedním partnerem), sociální monogamií (soužití a případné vychovávání potomků s jedním partnerem) a genetickou (potomci ženy mají jen jednoho otce). Ačkoli jsou u řady lidí všechny tyto typy monogamie spojeny, u ostatních savců je tomu jen málokdy. Samci se totiž snaží co nejvíc duplikovat svou genetickou informaci a samičky zase hledají pro své potomky nejvhodnějšího otce.

Závislost na lásce

Klíč k lidské monogamii hledali vědci u "věrných" zvířecích druhů a zjistili, že mozek jednoho druhu hrabošů, kteří skutečně celý život zachovávají věrnost jednomu partnerovi, vykazuje neobvyklou hladinu určitých neurotransmiterů.

Jedním z nich byl i dopamin, který zodpovídá za pocit štěstí a spokojenosti. Zjednodušeně se tedy dá říci, že hraboši jsou na celoživotní lásce závislí. Stejně zvýšená hladina dopaminu se objevuje i u zamilovaných lidí, což by mohl být, podle vědců, jeden z faktorů, který k monogamii přispívá.

Dalším vysvětlením je skutečnost, že monogamie rodičů je výhodnější pro jejich potomky, kteří tak dostávají lepší péči. Vědci opět argumentují příkladem z přírody: věrnost si zachovávají například supi. U tohoto živočišného druhu sedí na vejcích střídavě dva měsíce samec i samice a pak mláďata společně dalších několik měsíců krmí. Právě monogamie rodičů zajišťuje mláďatům lepší šanci na přežití.

"Zda může člověk vydržet celý život s jedním partnerem? Samozřejmě, že může. Jen je potřeba, aby oba partneři do vztahu investovali a stále jej rozvíjeli. Když pomine prvotní zamilovanost, je potřeba hledat nové pilíře vztahu, jako je vzájemná úcta, důvěra a intimita. Potom není monogamie obětí, ale přirozeným důsledkem," uzavírá psycholožka.

Autor:


Nejčtenější

Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

Všichni jste sériový vrah. Jak bývalý astrolog zesměšnil horoskopy

První horoskopy měly čtvercovou podobu. Tento patřil francouzskému králi Louisi...

Na horoskopy dodnes věří čtvrtina populace západního světa, prim hraje Amerika. Vytrvale jim důvěřuje přes 35 procent...



OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Sebevědomý lev jsem proto, že makám a nepodvádím, říká Terminátor Karlos

Karlose „Terminátora“ Vémolu zpovídal Jakub „Buba“ Ouvín pro pořed televize...

Lvi žerou první, zní jeho heslo, má ho ostatně vytetované na ruce. A není pochyb, že on sám se mezi lvy počítá....

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

Extrémní gastronomie: Rybí hobliny katsuobushi vám zatancují na talíři

Příprava katsuobushi vyžaduje trpělivost a um.

Ryby dokážou plavat a některé i létat, ale jen tuňák pruhovaný vám zatancuje. Jen to chce trochu trpělivosti. Rybí...

Extrémní gastronomie: brouci jumiles se vám snaží utéct z placky

Jumiles se rekrutují například z čeledi kněžicovitých.

Svěží chuť, vynikající aroma a doslova hemživá konzistence charakterizuje regionální mexickou lahůdku jumiles. Viděno...

Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče
Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče

Zavřené školky a letní prázdniny si žádají jediné – vyrazit na nezapomenutelný rodinný výlet, zabavit děti a neunavit rodiče. Jaké jsou naše tipy na výlety po Čechách?

Najdete na iDNES.cz