Dobrý den,
je mi sedmadvacet let a nedokážu oslovit dívku. Když se obrátí ona na mě, nebo se poznáme nejdříve přes internet a až pak se potkáme tváří v tvář, všechno funguje, normálně komunikuji a vztahů, které začaly takhle, jsem už několik měl. Ale pokud mám být tím, kdo osloví dívku první, (a to se očekává, protože konvence jsou takové), nevyleze ze mě ani slovo. Stalo se mi to už mnohokrát.
Probíhá to takto: Líbí se mi nějaká dívka. Proběhne oční kontakt, z něhož čtu, že se líbím i já jí, dojde i na nějaké úsměvy. Pak je ale konečná, nevyleze ze mě ani slovo. Začnu sám pro sebe vymýšlet, co přesně říct, ale všechno mi přijde trapné. Vnitřně se přesvědčuju, že si mě určitě s někým spletla, nebo koukala na někoho jiného a já to jen špatně pochopil.
Není to tak, že bychom byli sami a dlouhé minuty na sebe neustále civěli. Mezitím samozřejmě koukáme každý jinam, je tam hodně lidí okolo, ona je tam třeba s kamarádkou. Občas na sebe zabloudíme pohledem, usmějeme se a já samozřejmě pořád nic. Nejradši bych se propadl do země. Když už to trvá dlouho, v hlavě mi zase běží, že jsem to propásl a celé zkazil a že ona si o mě určitě myslí, že jsem nějaký pomatenec.
Jednou mě jako první oslovila dívka, to bylo skvělé vysvobození, normálně jsem se chytil a komunikoval. Ale jinak to vždy skončí do ztracena a nepadne ani slovo. Hodně mě to trápí a nevím, jak to v sobě změnit. Jsem jinak docela výřečný a vtipný, ale tenhle blok a obava z odmítnutí mi komplikuje navazování vztahů.
Roli v tom možná sehrála situace v pubertě, kdy se mi jedna holka ze třídy hodně líbila, jenže jako odpověď jsem dostal studenou sprchu. Z jejích reakcí jsem měl pocit, že se líbím i já jí, proto jsem ji oslovil a své city jí vyjevil. Stáhla se, poslala mě k šípku. Já se s tím po pár dnech srovnal, ale mezitím se to od ní dozvěděla celá třída a byl jsem pak dlouho terčem posměchu.
Děkuju za jakoukoli radu.
Matěj
Matěji,
děkujeme vám za dopis. I když samozřejmě chápu, že je pro vás tato situace obtížná, troufám si tvrdit, že lidí, kteří dokážou bez problémů a sebemenšího zaváhání oslovit cizího sympatického člověka na veřejnosti, je skutečné minimum. To, že v situaci, kdy byste měl kontaktovat cizí ženu, cítíte nejistotu a bojíte se odmítnutí, je přirozené. Nemusí jít nezbytně o důsledek vaší negativní zkušenosti z puberty, protože s podobnými pocity se při seznamování potýká naprostá většina lidí. Je také zcela přirozené, že tyto zábrany opadnou v případě, že si předtím s onou ženou dopisujete nebo pokud vás osloví sama. V takových situacích je zcela evidentní, že žena má o kontakt s vámi zájem, a odpadá tedy hlavní důvod vašich obav.
PoradnaVaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz.. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Pokud však máte pocit, že je vaše nesmělost při seznamování skutečně nestandardní, zkuste své zábrany a obavy otupit cvikem a praxí. Využijte každé příležitosti, kdy můžete navázat rozhovor se ženou. Samozřejmě nemusí jít vždy o cizí ženu nebo o dívku, s níž se toužíte seznámit. Společenskou konverzaci si můžete procvičovat s kamarádkami, známými svých kamarádů, kolegyněmi a podobně. Popovídání berte čistě jako nezávazný společenský počin, kterým si budete zlepšovat konverzační schopnosti. Spolu s tím, jak se budete zlepšovat, bude stoupat i vaše sebevědomí a jistota. Ověříte si, že lehké konverzaci nebo dokonce i flirtu jsou většinou nakloněny i ženy, které znáte méně, nebo vůbec.
Nelze samozřejmě zaručit, že poté už nikdy v životě nebudete při oslovení cizí dívky, která je vám sympatická, nervózní a nejistý, ale jak jsem již napsala, tyto pocity jsou zcela přirozené. Jde jen o to, abyste se s nimi naučil "pracovat" tak, aby vás neomezovaly, a uměl jste je překonat.
Přeji vám hodně štěstí.
Psycholožka Bára
