Dobrý den,
doufám, že v rámci svého dotazu zůstanu co nejvíc nestranný. S přítelkyní spolu chodíme už přes pět let a typově si velmi sedíme, jak způsobem žití, tak trávením volného času, většinou se shodneme i názorově.
Problém vězí v tom, že nám to moc neklape v sexu, spíše vůbec. V této oblasti nejsem od přírody dominantní typ a ukázalo se, že moje přítelkyně také ne. Oba prostě pořád čekáme, co vymyslí ten druhý, a ono stále nic. Respektive já u ní nevidím chuť na milování a to mě vždy odrazuje. Sám sebe se často ptám, zda může existovat dlouhodobý vztah bez sexu, nebo tedy se sexem, ale ve velmi minimální frekvenci.
Mně sex značně chybí, ale zdá se mi, že přítelkyni příliš ne. Jako by ho ke spokojenému životu ani nepotřebovala. Proto mám obrovské dilema, jestli vztah ukončit, nebo doufat, že se to časem zlepší. S partnerkou jsem o situaci opakovaně mluvil, ale vždy bez hlubší odezvy.
Chtěl jsem to řešit i u sexuologa, ale přítelkyni se tam moc nechce. Vidí to tak, že u ní chyba není, a že tedy není důvod kamkoliv chodit. Já tento problém v minulých vztazích nezažil, nicméně přítelkyně mi tvrdí to samé. Za sebe znovu opakuji, že si kvalitní vztah bez sexu dlouhodobě představit nedovedu. Jenže druhá strana mince je to, že její ostatní vlastnosti, charakter, hodnoty, vzdělaní, přístup k domácnosti jsou dnes tak vzácné, že druhou takovou ženu budu hledat jen těžko. Poradíte mi?
Děkuji,
Miloš
Miloši,
děkujeme vám za dotaz. Chápu, že vztah bez fungujícího sexu může být značně neuspokojující i v případě, že všechny ostatní "složky" fungují. I když partnerský vztah samozřejmě není možné stavět pouze na sexu, je jeho nedílnou a důležitou složkou. Píšete, že jste oba dva založením spíše pasivní a marně čekáte, co vymyslí ten druhý. Obávám se, že pokud je tato osobnostní charakteristika pravdivá, nelze očekávat, že se v průběhu času z vaší pasivní a submisivní partnerky stane dominantní a vášnivá žena.
A stejně tak svou osobnost nedokážete změnit ani vy sám. Důvodem, proč se ve vašich předchozích vztazích tento problém nevyskytl, může být skutečnost, že vaši předchozí partneři a partnerky byli poněkud jiného osobnostního založení a právě oni mohli být iniciátory sexu.
PoradnaVaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz.. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Současně si však nemyslím, že je vaše situace neřešitelná a že je nutné kvůli ní ukončovat jinak funkční vztah. Je však určitě nezbytné, abyste na jejím řešení měli zájem oba a ani jeden z vás k tomu nezaujímal postoj, že jde vlastně o problém toho druhého, na jehož řešení nehodlá participovat. I když vám navrhované řešení bude nejspíš připadat neromantické, domnívám se, že by vám mohlo pomoci plánování sexu.
Jde o metodu, při níž se předem dohodnete, že se budete milovat například dvakrát týdně, a na počátku každého týdne si určíte dny, na které sex připadne. Ve svém programu si na něj uděláte cíleně čas a budete počítat s tím, že například ve středu a v sobotu máte večer vyhrazen jen na intimnosti. Přirozeně nemusí jít vždy pouze o sex, pokud na něj nebudete mít přímo chuť, ale může jít i "pouhé" něžnosti a mazlení.
Podstatou je, že budete mít čas sami na sebe a budete se věnovat výhradně jeden druhému. Zároveň můžete toto plánování pojmout jako hru a domluvit se, že každý z vás vymyslí střídavě scénář k oněm večerům a bude mít za úkol překvapit partnera nějakou intimní drobností (například stylem předehry, novou polohou atd.).
Ačkoli "plánovaný sex" působí velmi strojeně a neromanticky, jeho účelem je naučit partnery, že intimnosti jsou součástí funkčního vztahu, zároveň vás zbaví ostychu a naučí vás v této sféře interakci. Až budete mít pocit, že v této oblasti zvládnete fungovat i bez plánování, jednoduše tuto metodu opustíte. Přeji vám hodně štěstí.
Psycholožka Bára
